Domů     Příroda
Nová studie vyvrátila předpoklad o evoluci moderních ptáků
Matěj Soukup 16.12.2022
Zdroj: Pixabay

Zkamenělé úlomky kostry předchůdce dnešních ptáků pomohly vyvrátit jednu z nejdéle tradovaných domněnek o jejich původu. Vědci z Univerzity v Cambridgi a muzea v Maastrichtu zjistili, že jeden z klíčových znaků, který charakterizuje 99 % moderních ptáků – pohyblivý zobák – se u nich vyvinul už před masovým vymíráním, které před 66 miliony let vyhubilo dinosaury..

Více než sto let se přitom předpokládalo, že pohyblivý zobák se u ptáků vyvinul až po vyhynutí dinosaurů. Pomocí techniky počítačové tomografie však tým prozkoumal kosti z patra nového druhu velkého starověkého ptáka, kterého pojmenoval Janavis finalidens.

Žil na samém konci doby dinosaurů a byl jedním z posledních ozubených ptáků, kteří kdy žili. Uspořádání kostí jeho patra ukazuje, měl pohyblivý, obratný zobák, téměř k nerozeznání od většiny moderních ptáků.

Huxley se mýlil

Každý ze zhruba 11 000 druhů ptáků, kteří dnes žijí na Zemi, je zařazen do jedné ze dvou základních skupin podle uspořádání patrových kostí. Pštrosi, emu a jejich příbuzní jsou řazeni do skupiny paleognátů, což znamená, že podobně jako u člověka jsou jejich patrové kosti srostlé v jeden celek.

Všechny ostatní skupiny ptáků se řadí mezi neognáty, což znamená, že jejich patrové kosti jsou spojeny pohyblivým kloubem. Díky tomu je jejich zobák mnohem obratnější, což jim pomáhá při stavbě hnízda, péči o tělo, shánění potravy a obraně.

Tyto dvě skupiny původně klasifikoval Thomas Huxley. Vycházel z předpokladu, že „starobylé“ uspořádání čelistí bylo původním stavem moderních ptáků a „moderní“ čelisti vznikly později.

„Tento předpoklad byl od té doby považován za daný,“ řekl o tom hlavní autor přelomové studie Daniel Field. „Hlavním důvodem, proč tento předpoklad přetrval, je, že jsme neměli k dispozici žádné dobře zachované fosilní ptačí čelisti z období, kdy vznikli moderní ptáci.“.

Posun v chápání evoluce

To se ovšem změnilo poté, co byla detailně prozkoumána část lebky tohoto nového druhu.

„Evoluce neprobíhá přímočaře,“ řekl Field. „Tato fosilie ukazuje, že pohyblivý zobák, o kterém jsme si vždy mysleli, že se vyvinul až po vzniku moderních ptáků, se ve skutečnosti vyvinul dříve. V našich předpokladech o tom, jak se vyvinula lebka moderních ptáků, jsme byli více než sto let úplně na omylu.“.

Vědci tvrdí, že tento objev sice neznamená, že je třeba předělat celý dnes známý rodokmen ptáků, ale úplně mění naše chápání jejich klíčového evolučního znaku.

reklama
Související články
Raflézie jsou parazité známí největšími květy světa, navíc se vzhledem a zápachem zkaženého masa. Ještě pozoruhodnější je ale jejich bizarní genom, který odhaluje, čeho jsou parazité schopni: Manipulovat s DNA, promazávat vlastní a krást geny hostitele. Někdy v dobách, kdy se Britské impérium chlubilo, že nad jeho územím slunce nezapadá, putovali pralesem Sumatry sir Thomas […]
Procházka v lese, spojená se sběrem hub nebo lesního ovoce, je příjemná záležitost. Ale na různých místech světa můžete narazit také na takzvané potravinové lesy, které sice les připomínají, ale plní jiný účel Jde hlavně o pomoc lidem, kteří mají problémy se zásobováním potravinami. Například v USA existuje více než 6500 venkovských a městských oblastí, […]
Ani vitaminy, ani antioxidanty. Americký výzkum přišel s poznatkem, že větším zdravotním benefitem ovoce a zeleniny mohou být toxiny, které rostlinám slouží na ochranu proti hmyzu. Jsou v množství, které nám neublíží, přesto cosi zajímavého dělají s našimi buňkami. Někdy před 15 lety připravili vědci ve Švýcarském federálním technologickém institutu jednoduchý experiment, u nějž se […]
Skutečnost, že příroda léčí není moderní medicíně vůbec neznámá. Prozatím však lékaři pobyt na čerstvém vzduchu nepředepisují… Podle nejnovějších studií by možná měli. Nashromážděné poznatky totiž naznačují, že pobyt v parcích či lesích výrazně napomáhá k fyzické i duševní pohodě člověka. Podobným „balzámem“ by měly být také moře a oceány. Na otázku, co přesně za […]
V bitvě u Thermopyl, která proběhla v roce 480 př. n.l., se utkaly jednotky řeckých městských států s početnějšími vojsky perského krále Xerxa I. Bitva dala vzniknout mýtu o odvaze 300 Sparťanů v boji s perskou přesilou. Podle všeho využívají obdobnou taktiku původní australští mravenci v boji s početnějším invazivním druhem. Původním druhem jsou v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz