Domů     Příroda
Nová studie vyvrátila předpoklad o evoluci moderních ptáků
Matěj Soukup 16.12.2022
Zdroj: Pixabay

Zkamenělé úlomky kostry předchůdce dnešních ptáků pomohly vyvrátit jednu z nejdéle tradovaných domněnek o jejich původu. Vědci z Univerzity v Cambridgi a muzea v Maastrichtu zjistili, že jeden z klíčových znaků, který charakterizuje 99 % moderních ptáků – pohyblivý zobák – se u nich vyvinul už před masovým vymíráním, které před 66 miliony let vyhubilo dinosaury..

Více než sto let se přitom předpokládalo, že pohyblivý zobák se u ptáků vyvinul až po vyhynutí dinosaurů. Pomocí techniky počítačové tomografie však tým prozkoumal kosti z patra nového druhu velkého starověkého ptáka, kterého pojmenoval Janavis finalidens.

Žil na samém konci doby dinosaurů a byl jedním z posledních ozubených ptáků, kteří kdy žili. Uspořádání kostí jeho patra ukazuje, měl pohyblivý, obratný zobák, téměř k nerozeznání od většiny moderních ptáků.

Huxley se mýlil

Každý ze zhruba 11 000 druhů ptáků, kteří dnes žijí na Zemi, je zařazen do jedné ze dvou základních skupin podle uspořádání patrových kostí. Pštrosi, emu a jejich příbuzní jsou řazeni do skupiny paleognátů, což znamená, že podobně jako u člověka jsou jejich patrové kosti srostlé v jeden celek.

Všechny ostatní skupiny ptáků se řadí mezi neognáty, což znamená, že jejich patrové kosti jsou spojeny pohyblivým kloubem. Díky tomu je jejich zobák mnohem obratnější, což jim pomáhá při stavbě hnízda, péči o tělo, shánění potravy a obraně.

Tyto dvě skupiny původně klasifikoval Thomas Huxley. Vycházel z předpokladu, že „starobylé“ uspořádání čelistí bylo původním stavem moderních ptáků a „moderní“ čelisti vznikly později.

„Tento předpoklad byl od té doby považován za daný,“ řekl o tom hlavní autor přelomové studie Daniel Field. „Hlavním důvodem, proč tento předpoklad přetrval, je, že jsme neměli k dispozici žádné dobře zachované fosilní ptačí čelisti z období, kdy vznikli moderní ptáci.“.

Posun v chápání evoluce

To se ovšem změnilo poté, co byla detailně prozkoumána část lebky tohoto nového druhu.

„Evoluce neprobíhá přímočaře,“ řekl Field. „Tato fosilie ukazuje, že pohyblivý zobák, o kterém jsme si vždy mysleli, že se vyvinul až po vzniku moderních ptáků, se ve skutečnosti vyvinul dříve. V našich předpokladech o tom, jak se vyvinula lebka moderních ptáků, jsme byli více než sto let úplně na omylu.“.

Vědci tvrdí, že tento objev sice neznamená, že je třeba předělat celý dnes známý rodokmen ptáků, ale úplně mění naše chápání jejich klíčového evolučního znaku.

Související články
Mexiko aktuálně sužují vysoké teploty, které atakují nebezpečnou hranici 50 stupňů Celsia. Příliš žhavé dny však nemají dopad pouze na lidskou populaci, ale i na tu zvířecí… Podle odborníků totiž na jihovýchodě země v posledních týdnech zemřelo téměř sto vřešťanů. Za běžných podmínek jsou jejich domovem koruny stromů, nyní se však desítky mexických vřešťanů nacházejí […]
Z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna, vyplývá, že ve městě se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a rozšíření druhů zdokumentoval na jednotlivých mapách. […]
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz