Domů     Příroda
Zvířecí granule jsou ekologičtější než vlhké krmivo, tvrdí vědci
Matěj Soukup 30.11.2022
Zdroj: Pixabay

Máte doma čtyřnohého mazlíčka? Pokud ho krmíte jen suchým krmivem, jste podle posledního zjištění vědců ekologičtější než ti, kdo je krmí konzervami a kapsičkami. Tak to aspoň tvrdí veterinářka Vivian Pedrinelliová z univerzity v São Paulu a její kolegové..

Jejich analýza více než 900 stovek krmných dávek pro domácí zvířata ukázala, že téměř 90 % kalorií ve vlhké stravě pro zvířata pochází z živočišných zdrojů. To je zhruba dvojnásobek oproti živočišným složkám v suchém krmivu.

Tým zohlednil náklady na různé složky krmiva pro domácí zvířata v rámci několika environmentálních měřítek. Zjištění popsaná 17. listopadu v časopise Scientific Reports naznačují, že výroba vlhkého krmiva spotřebovává více vody a vypouští více skleníkových plynů než suché krmivo.

Výroba ze zbytků

Vědci již věděli, že produkce lidské stravy s vysokým podílem masa zvyšuje emise skleníkových plynů. „Ale pokud jde o udržitelnost životního prostředí, neměli bychom ignorovat krmivo pro domácí zvířata“, říká ekonom Peter Alexander.

Komerční krmiva pro kočky a psy se obvykle nevyrábějí z prvotřídních kusů masa. Místo toho jsou na seznamu složek často vedlejší produkty živočišného původu – chrupavky a další kousky, které lidé stejně nejspíš nebudou jíst.

Je ale nutné vzít v úvahu dopad krmiv pro domácí zvířata na životní prostředí, protože je významný a populace domácích zvířat má tendenci se zvyšovat. Podle závěrů vědců, vezmeme-li psa o hmotnosti 10 kg s průměrným kalorickým příjmem 534 kalorií denně, takový pes by byl zodpovědný za produkci 828,37 kg CO2 ročně v případě konzumace pouze suché stravy a 6 541 kg CO2 ročně v případě konzumace pouze vlhké stravy.

To je téměř stejně jako průměrný dospělý Brazilec, který vyprodukuje 6 690 kg CO2 ročně.

Zátěž pro planetu?

Někteří tvrdí, že zbytky využívané v krmivu pro domácí zvířata jsou v podstatě zdarma, protože pocházejí ze zvířat, která již byla chována pro lidskou spotřebu. Jiní však poukazují na to, že i tak vyžadují energii, a proto zatěžují životní prostředí.

Navíc živočišné složky v krmivu pro domácí zvířata nemusí být jen zbytky. Pokud obsahují byť jen malé množství masa, které je vhodné pro lidi, může to mít velký dopad.

Vědomí, že existuje ekologický rozdíl mezi vlhkými a suchými krmivy, by mohlo být pro ekologicky uvědomělé majitele domácích zvířat užitečné. Mít tyto informace po ruce při nákupech ve zverimexu je „velmi důležité, když se lidé rozhodují, co koupí,“ říká Gregory Okin z Kalifornské univerzity. „Existují zákazníci, kteří tomu pozornost věnovat chtějí.“.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz