Domů     Příroda
Pokojovky jako čističky vzduchu? Ne tak docela…
Zdroj: Pixabay

Pokojové rostliny měly dlouhá léta pověst fotosyntetických organismů zlepšujících klima v uzavřeném prostoru. Z piedestalu výkonných čističek vzduchu je však nakonec srazili sami vědci….

Jeden květinový list vytvoří za hodinu v průměru 5 ml kyslíku, za celý den jde o množství srovnatelné s 2,4 litry kyslíku. Na vyčištění vzduchu v celé místnosti je to však podle Michaela Waringa z Drexelovy univerzity ve Filadelfii málo – otevřené okno zkrátka nic nenahradí.

Poznatek z Filadelfie

Kvalita vnitřního ovzduší se stala prioritou zejména v první vlně pandemie covidu-19. Podle Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) tráví až 90 % Američanů svůj čas uvnitř budov, kde mohou být úrovně znečišťujících látek až pětkrát vyšší než je tomu na volném prostranství.

reklama

„Rostliny jsou skvělé, ale nečistí vzduch v místnostech dostatečně rychle na to, aby to mělo na kvalitu ovzduší ve vašich domovech či kancelářích vliv,“ uvedl Waring. Své prohlášení opřel o výzkum, který provedl s kolegou Bryanem Cummingsem.

V jeho rámci prošla dvojice veškeré studie provedené za posledních 30 let. Výsledkem byl poznatek, že běžné a pravidelné větrání snižuje obsah těkavých organických látek ve vzduchu v místnostech mnohem rychleji.

Jaká je míra čistoty?

Pozornost tandem soustředil nejen na schopnost květin pohlcovat chemikálie, ale zejména na rychlost celkového procesu. Aby Waring přesně stanovil, jak mohou rostliny interagovat v domácím prostředí, vypočítal pro každou z nich míru dodávky čistého vzduchu, tzv.

reklama

„Clean Air Delivery Rate“ (CAD) – ta uvádí, za jak dlouho se daný prostor vyčistí od kouře, prachu nebo pylu. Obecně však platí, že čím vyšší hodnotu CADR má, tím je čištění vzduchu v místnosti rychlejší.

Břečťan dokáže zlikvidovat až 94 % plísní poletujících ve vzduchu – to vše za 12 hodin. Zdroj: Pixabay

Desítky až tisíce!

První krok výzkumu byl tedy jasný – zjistit, kolik je rostlina schopná vyčistit vzduchu. Následoval krok číslo dvě, ve kterém vědci přepočetli, kolik flóry by bylo nutné do interiéru umístit, aby došlo ke stejnému efektu jako při otevřeném oknu.

reklama

A výsledek nebyl nijak uspokojivý. Na každý metr čtvereční by bylo třeba umístit 10–1000 rostlin, což je do jedné domácnosti neuskutečnitelné. „Ačkoli rostliny odstraňují těkavé organické látky, činí tak neuvěřitelně pomalu, že nemohou konkurovat mechanismům výměny vzduchu, které již v budovách probíhají,“ uvedl Waring.

Nádech, výdech…

Ke stejnému závěru došla také analýza zveřejněná na počátku prosince roku 2019. Ta svět obeznámila se skutečností, že jedna pokojová rostlina je schopná „vyčistit“ v průměru 23 litrů vzduchu za hodinu, což je žalostně málo.

Člověk v klidovém „režimu“ potřebuje půl litru vzduchu na jeden nádech, přičemž běžná dechová frekvence se pohybuje zhruba mezi 12–16 nádechy za minutu. Podtrženo a sečteno během jedné minuty člověk vydechne i vdechne několik litrů vzduchu, v přepočtu na hodiny jde o stovky litrů.

V případě maximální zátěže lze hovořit o vdechu a výdechu až 200 litrů vzduchu… A na takovou filtraci pár rostlinek v domácnosti jednoduše nestačí.

Tchynin jazyk odstraní nejen benzen a formaldehyd, ale také trichlorethylen, xylen a toluen. Zdroj: Unsplash

#1989

Samotná myšlenka na využití rostlin k očistě ovzduší v uzavřených prostorách zaklíčila před více než 30 lety v nitru Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V roce 1989 agentura zveřejnila studii Billa Wolvertona, ve které se odborník rozhodl najít odpověď na otázku, jak vytvořit posádkám v kosmických lodích co nejideálnější podmínky pro každodenní fungování.

A rostliny se v té době ukázaly jako efektivní řešení. Ve snaze potvrdit sepsané domněnky prozkoumali Američané 12 druhů pokojovek. Za všechny můžeme uvést fíkus drobnolistý (Ficus benjamina), břečťan (Hedera), tchynin jazyk (Sansevieria) nebo chryzantému (Chrysanthemum).

Chemický souboj

Důraz byl kladen především na účinné pohlcování vybraných chemických látek. Konkrétně vědci testovali záchyt trichloretylenu, formaldehydu a karcinogenního benzenu. Prvně jmenovaný se nejčastěji vyskytuje v barvách a lacích, zatímco formaldehyd v papírových sáčcích a syntetických tkaninách.

V případě benzenu hovoříme o tabákovém kouři či barvivech. Ve vysokých koncentracích mohou výše zmíněné látky způsobovat závratě a bolesti hlavy, ale také podráždění sliznic v nosu či ústech. Při požití není vyloučeno ani poškození jater.

Finální resumé proto předčilo veškeré očekávání. Jednotlivé pokusy totiž prokázaly, že pokojové rostliny disponují schopností odstraňovat z ovzduší plynné chemikálie – co rostlina, to specifická látka, jíž zvládne odfiltrovat.

Šplhavnice zlatá pochází z ostrova Moorea náležícího k Francouzské Polynésii. Slouží zejména k eliminaci formaldehydu a oxidu uhelnatého. Zdroj: Unsplash

Laboratoř není domácnost

Podle Waringa však mělo testování jedno veliké „ale“. Povětšinou k němu totiž docházelo v laboratorním prostředí, jež má k podmínkám panujícím v bytech či kancelářích daleko. „Typické pro tyto studie je, že pokojovou rostlinu dali do uzavřené komory – často o objemu pouhého jednoho krychlového metru či dokonce menším –, do které vpustili jedinou těkavou organickou látku,“ uvedli. Rozpad částic následně odborníci pozorovali klidně několik hodin i dní.

Palec nahoru

I přes poměrně (ne)příznivé výsledky není podle filadelfských odborníků nutné pokojovky ihned zavrhovat. Když už nic jiného, tak jejich přítomnost může alespoň značně zlepšit náladu, či přispět k lepší produktivitě práce.

„Navíc jsou udržitelné, obnovitelné a ve srovnání s moderními filtračními technologiemi vyžadují menší údržbu,“ uvedli vědci pro časopis Journal of Exposure Science and Environmental Epidemiology. Navíc díky složitému biochemickému procesu zvanému fotosyntéza uvolňují do okolního do prostředí kyslík a odebírají oxid uhličitý, byť v minimálním množství.

reklama
Související články
Herbář zdraví nezajímají písmena, bylinky se na abecedu dívají skrze listy. Je jedno, jestli jde o jetel, kozlík nebo křídlatku. To nejzákladnější je, aby rostliny prospívaly… V naší přírodě se nachází více jak 280 druhů léčivých rostlin. Nazýváme je bylinami a staly se zdrojem léčivých tzv. biologicky aktivních látek. Ve 26. díle našeho seriálu o […]
Evropa, ač to nemusí být na první pohled patrné, je domovem úchvatných živočichů. Ti musí v posledních desetiletích čelit výzvám dynamicky měnícího se světa, ale i klimatu. V unikátní šestidílné dokumentární sérii, kterou uvede Viasat Nature, se seznámíte s největšími, nejrychlejšími a nejvzácnějšími zvířaty žijícími na starém kontinentu. Setkáte se s největším evropským dravcem, kterým […]
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz