Vědecký slovník je svým vlastním universem. Archaickým, výstižným, jedinečným, ale také kontroverzním. A stejně jako ten lidský občas prochází radikální proměnou. Jako nyní…
Pojem „rasa“ se vine jako stříbrná nit napříč dějinami. S prvními myšlenkami na klasifikaci lidí koketoval už Aristoteles (384–322 př. n. l.), jehož příkladu později následoval švédský přírodovědec Carl Linné (1707–1778).
Všechny odborníky nakonec předčil se svým revolučním dílem „O původu druhů“ zakladatel evoluční teorie Charles Darwin (1809–1882).
Důsledné pátrání
Dnes je ale označení rasa považováno za přežitek, pouhý sociální konstrukt, který si vytváří společnost. Možná i proto postupně začíná mizet z většiny odborných prací. Alespoň podle vedoucího nejnovější studie, sociálního vědce Vence L. Bonhama, zástupce ředitele Národního institutu pro výzkum lidského genomu (NHGRI).
Podle něj během 19.–20. století vědecká obec, ale především společnost, přijala myšlenku, že lidská rasa se dělí na „negroidní“, „europoidní“ „mongoloidní“ či „australoidní“, což mělo ze všeho nejvíce předejít diskriminaci.
Nyní se ale odborníci dívají na celou záležitost jinou optikou. A rozhodli se bádat. Aby však mohli lépe porozumět tomu, jak genetici využívali populační deskriptory, rozhodli se prozkoumat archiv The American Journal of Human Genetics (AJHG), periodikum s nejdelší „genetickou“ historií.
Napříč historií
Termín „rasa“ se podařilo nalézt v 11 635 článcích publikovaných od roku 1949 do roku 2018. Jen v prvním desetiletí fungování časopisu se objevil ve 22 % prací, v posledních letech ale jeho užití kleslo na 5 %.
To pravděpodobně souvisí s označením rasy jako „sociální kategorie s biologickými důsledky“. Odborníci také zjistili, že hojně užívané výrazy spojené s rasovými skupinami jako „europoidní“ nebo „negroidní“ byly v prvním desetiletí používány ve 21 % článků.
Aktuálně se tato označení využívají v méně než 1 % článků. „Tato studie poskytuje skvělý náhled do historie společnosti vědců, která měla velký vliv na to, jak byla používána rasová terminologie a rasové myšlení,“ říká Rick Kittles, genetik z City of Hope National Medical Center.
Budoucnost ukáže…
Národní akademie věd, inženýrství a lékařství (NASEM) na sklonku loňského roku ustanovila výbor, jehož úkolem je vypracovat konsensuální zprávu o používání slova „rasa“ a dalších termínů jako deskriptorů populace.
V bádání nepolevují ani ostatní vědci, kteří hledají způsob, jak zaujmout antirasistický postoj v genetických publikacích. Podle posledních průzkumů na oblíbenosti získávají především alternativní termíny – ať už „původ“ nebo „etnická příslušnost“.
Je to z důvodu nejednoznačnosti výrazů, což však vede nejen k jejich kombinování, ale především k vyhýbání se definicím. „To znamená, že genetici jsou stejně zmatení jako všichni ostatní,“ říká Fatimah Jacksonová, biologická antropoložka z Howard University.
Pátrání po ideálním výrazu, která by skupiny popsala přesně podle jejich DNA proto stále probíhá.
