Domů     Medicína
Je věda na stopě elixíru mládí?
Zdroj: Pixabay

Proces stárnutí začíná již v momentě našeho narození. Každý den je v lidském těle nahrazeno 330 miliard buněk. Jejich životní cyklus šlape jako hodinky, a nikdy se nemění. Je ale možné tyto základní stavební kameny přimět k pomalejšímu odchodu do penze?.

Jedno známé rčení praví, že „ženy stárnou otřesně, zatímco na mužích to vůbec není vidět…“ Z pramene mládí se lidstvo touží napít již několik století. Zatímco v počátcích měly veškeré omlazovací snahy podobu lektvarů nebo šel jejich vývoj cestou pokus/omyl, dnes věda slaví první úspěchy… Skutečně se nám podařilo přelstít evoluci a staneme se věčně mladými?

Padesát a dost

Buňky. Základní stavební kameny lidského organismu, na kterých závisí zrádný proces stárnutí. Byť je dnes věda na takové úrovni, že je umí uměle vypěstovat a následně zkoumat jejich složité procesy, přesto si dovedou zachovat své nedokonalosti.

reklama

Na ty poukázal již roku 1961 profesor anatomie Leonard Hayflick (*1928), kterému se podařilo zjistit, že lidská buňka vydrží pouze padesát rozdělení. Pak už jí docházejí síly, začíná postupně degenerovat a přechází do stavu hibernace.

Splašené buňky

Hayflick také přišel s tezí, že na rozdíl od rakovinových či jinak geneticky upravených buněk, mají zdravé lidské buňky přesně vyměřenou životnost. Avšak vlivem změn určitých procesů se mohou dělit znovu a znovu.

Zároveň u nich dochází k prodloužení telomerů, neboli ochranných čepiček na koncích chromozomů, které mohou zvrátit proces stárnutí efektivněji než je tomu u tzv. Metuzalémova genu. Ten vybraným živočichům umožňuje účinně bojovat s chemikáliemi vzniklými při kyslíkových reakcích.

reklama

Jedinci, u kterých se jej podařilo objevit, žili v průměru o 30 % delší život oproti běžné populaci stejného druhu.

Devět znaků stárnutí

Postupné chřadnutí lidské schránky je proces bezesporu komplikovaný a dosud plně nepochopený. I přesto již existují bílá „políčka“, která se vědcům podařilo vyplnit. Psal se rok 2013, když se skupině pod vedením španělského biochemika Carlose López-Otína (*1958) povedlo definovat devět běžných znaků stárnutí na buněčné a molekulární úrovni napříč živočišnou říší.

A jaké jsou? Zkracování telomerů, ochabující mezibuněčná komunikace, dále se projevují dysfunkce v mitochondriích a v neposlední řadě dochází k akumulaci senescentních (stárnoucích) buněk, které pokračují v jakémsi pseudo-životě, čímž zamořují buňky kolem sebe.

Maximum stagnuje

Jak se zdá evoluce člověka naprogramovala především k růstu a reprodukci, nikoli k věčnému mládí. To se ale může brzy změnit. Zatímco v roce 2015 žilo na celém světě na 417 000 jedinců starších věku 100 let, odhaduje se, že v roce 2100 se tento počet zvýší na 19 milionů.

reklama

„V bohatých zemí světa se ukazatel střední délky života prodlužuje o 5 hodin každý den,“ prohlásil Thomas Kirkwood (*1951) z Centra pro zdravé stárnutí Kodaňské univerzity. K prodloužení našeho života přispívají moderní styl života – ať už pravidelná hygiena, kvalitní strava a zázemí.

Maximální délka života se však příliš nezměnila. „I když se průměrná délka života zněkolikanásobila, dá se předpokládat, že tempo stárnutí a fyzického chátrání je stejné, jako přinejmenším od časů neandertálců,“ dodal profesor Steven Austad (*1946) z University of Alabama at Birmingham.

reklama
Související články
Patří k nejmenším ze všech mikrobů na světě. Dokonce se o nich říká, že jsou tak malé, že by se na špendlíkovou hlavičku vešlo 500 milionů rhinovirů, jež způsobují nachlazení. Jsou zcela jedinečné, jelikož se množí uvnitř buněk jiných živých tvorů. Co vše o virech (ne)víme? Nachází se na kůži, drží na površích nebo si […]
Coby potomci Adama a Evy jsme byli „naprogramováni“ k tomu, abychom se milovali a množili. Proto každý rok přijde na svět 140 milionů dětí, 500 000 z nich však s pomocí umělého oplodnění. V posledních letech totiž vitalita mužských spermií klesá. Avšak Češi našli lék… Měří zhruba 0,05 mm a pouhým okem jsou neviditelné. I […]
Do žebříčku 50 nejrychleji rostoucích technologických firem ve střední a jihovýchodní Evropě se probojovalo 13 českých společností. Ve 23. ročníku soutěže Deloitte Technology Fast 50 CE získaly prestižní ocenění CE Tech Rocketship české firmy LutherOne a CYRKL, ale vůbec nejlepší a nejrychleji rostoucí tech firmou je opět FTMO. Nejrychleji rostoucí technologickou firmou ve střední Evropě […]
Ve světě je moc bolesti. Jak by ji mohlo být o něco míň, to představili odborníci z FN Motol. Jde o neuromodulační metody léčby určené k tlumení nebo odstranění silných, jinak nezvládnutelných bolestí. Chronická bolest je syndrom. Toto onemocnění pacienty sužuje nejen po tělesné, ale i psychické stránce. Ale farmakologická, psychoterapeutická či rehabilitační pohybová terapie […]
Rh faktor je něco jako poslední dílek krevní skládačky. Právě díky němu je možné určit, zda je krev dvou jedinců po „smíchání a protřepání“ kompatibilní. Ačkoli dnes se bez jeho znalosti medicína neobejde, jeho význam vědcům dlouhá léta unikal. První zmínky o oběhu krve přitom medicína zaznamenala už v roce 1603. Britský lékař William Harvey […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz