Domů     Medicína
Je věda na stopě elixíru mládí?
Zdroj: Pixabay

Proces stárnutí začíná již v momentě našeho narození. Každý den je v lidském těle nahrazeno 330 miliard buněk. Jejich životní cyklus šlape jako hodinky, a nikdy se nemění. Je ale možné tyto základní stavební kameny přimět k pomalejšímu odchodu do penze?.

Jedno známé rčení praví, že „ženy stárnou otřesně, zatímco na mužích to vůbec není vidět…“ Z pramene mládí se lidstvo touží napít již několik století. Zatímco v počátcích měly veškeré omlazovací snahy podobu lektvarů nebo šel jejich vývoj cestou pokus/omyl, dnes věda slaví první úspěchy… Skutečně se nám podařilo přelstít evoluci a staneme se věčně mladými?

Padesát a dost

Buňky. Základní stavební kameny lidského organismu, na kterých závisí zrádný proces stárnutí. Byť je dnes věda na takové úrovni, že je umí uměle vypěstovat a následně zkoumat jejich složité procesy, přesto si dovedou zachovat své nedokonalosti.

Na ty poukázal již roku 1961 profesor anatomie Leonard Hayflick (*1928), kterému se podařilo zjistit, že lidská buňka vydrží pouze padesát rozdělení. Pak už jí docházejí síly, začíná postupně degenerovat a přechází do stavu hibernace.

Splašené buňky

Hayflick také přišel s tezí, že na rozdíl od rakovinových či jinak geneticky upravených buněk, mají zdravé lidské buňky přesně vyměřenou životnost. Avšak vlivem změn určitých procesů se mohou dělit znovu a znovu.

Zároveň u nich dochází k prodloužení telomerů, neboli ochranných čepiček na koncích chromozomů, které mohou zvrátit proces stárnutí efektivněji než je tomu u tzv. Metuzalémova genu. Ten vybraným živočichům umožňuje účinně bojovat s chemikáliemi vzniklými při kyslíkových reakcích.

Jedinci, u kterých se jej podařilo objevit, žili v průměru o 30 % delší život oproti běžné populaci stejného druhu.

Devět znaků stárnutí

Postupné chřadnutí lidské schránky je proces bezesporu komplikovaný a dosud plně nepochopený. I přesto již existují bílá „políčka“, která se vědcům podařilo vyplnit. Psal se rok 2013, když se skupině pod vedením španělského biochemika Carlose López-Otína (*1958) povedlo definovat devět běžných znaků stárnutí na buněčné a molekulární úrovni napříč živočišnou říší.

A jaké jsou? Zkracování telomerů, ochabující mezibuněčná komunikace, dále se projevují dysfunkce v mitochondriích a v neposlední řadě dochází k akumulaci senescentních (stárnoucích) buněk, které pokračují v jakémsi pseudo-životě, čímž zamořují buňky kolem sebe.

Maximum stagnuje

Jak se zdá evoluce člověka naprogramovala především k růstu a reprodukci, nikoli k věčnému mládí. To se ale může brzy změnit. Zatímco v roce 2015 žilo na celém světě na 417 000 jedinců starších věku 100 let, odhaduje se, že v roce 2100 se tento počet zvýší na 19 milionů.

„V bohatých zemí světa se ukazatel střední délky života prodlužuje o 5 hodin každý den,“ prohlásil Thomas Kirkwood (*1951) z Centra pro zdravé stárnutí Kodaňské univerzity. K prodloužení našeho života přispívají moderní styl života – ať už pravidelná hygiena, kvalitní strava a zázemí.

Maximální délka života se však příliš nezměnila. „I když se průměrná délka života zněkolikanásobila, dá se předpokládat, že tempo stárnutí a fyzického chátrání je stejné, jako přinejmenším od časů neandertálců,“ dodal profesor Steven Austad (*1946) z University of Alabama at Birmingham.

Související články
Míra demence ve stárnoucí populaci celosvětově roste, a tak není divu, že se lidé snaží najít všemožné způsoby, jak zajistit, aby u nich ke ztrátě duševních schopností, které demenci provází, nedošlo. Věda ukazuje, že zdravé stravovací návyky by mohly kognitivní funkce mozku i paměť ochránit. Co jíst? Studie v lednovém čísle odborného časopisu Nature Medicine […]
Medicína 22.6.2025
Vědci objevili nový přístup, který by mohl pomoci lidem trpícím traumatickými vzpomínkami nebo jinými psychickými obtížemi spojenými se špatnými zážitky. Podle jejich výzkumu lze negativní vzpomínky oslabit tím, že se aktivují pozitivní asociace. Mezinárodní tým výzkumníků provedl studii na 37 dobrovolnících. Nejprve jim byly předloženy náhodná nesmyslná slova, která si měli spojit s negativními obrázky, […]
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí úzkostmi a depresemi, spolu s psychologickou podporou, jim poskytlo úlevu od psychických potíží až na dva roky! Lysohlávkám se přezdívá „houbičky“, jedná se o stopkovýtrusné […]
Toxoplazmóza je parazitární onemocnění, které způsobuje prvok Toxoplasma gondii. Jeho definitivním hostitelem jsou kočky a kočkovité šelmy, ovšem mezihostitelem může být i člověk. Ze závěrů mezinárodního výzkumu, provedeného v dubnu letošního roku, vyplývá, že by toto onemocnění mohlo mít negativní vliv na mužskou plodnost. Míra mužské plodnosti v posledním půl století prudce klesá. Analýza provedená […]
Krevní testy, které hledají rakovinné markery existují již desítky let, ale nejnovější generace se soustředí na drobné fragmenty DNA jednotlivých nádorových buněk v krvi člověka. Díky tomu jsou schopny návrat rakoviny odhalit až o 5 měsíců dříve než běžné zobrazovací metody. Je to přínosem pro pacienty? Technologie personalizovaných testů ctDNA vychází z poznatku, že rakovinné […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz