Domů     Medicína
Je věda na stopě elixíru mládí?
Zdroj: Pixabay

Proces stárnutí začíná již v momentě našeho narození. Každý den je v lidském těle nahrazeno 330 miliard buněk. Jejich životní cyklus šlape jako hodinky, a nikdy se nemění. Je ale možné tyto základní stavební kameny přimět k pomalejšímu odchodu do penze?.

Jedno známé rčení praví, že „ženy stárnou otřesně, zatímco na mužích to vůbec není vidět…“ Z pramene mládí se lidstvo touží napít již několik století. Zatímco v počátcích měly veškeré omlazovací snahy podobu lektvarů nebo šel jejich vývoj cestou pokus/omyl, dnes věda slaví první úspěchy… Skutečně se nám podařilo přelstít evoluci a staneme se věčně mladými?

Padesát a dost

Buňky. Základní stavební kameny lidského organismu, na kterých závisí zrádný proces stárnutí. Byť je dnes věda na takové úrovni, že je umí uměle vypěstovat a následně zkoumat jejich složité procesy, přesto si dovedou zachovat své nedokonalosti.

Na ty poukázal již roku 1961 profesor anatomie Leonard Hayflick (*1928), kterému se podařilo zjistit, že lidská buňka vydrží pouze padesát rozdělení. Pak už jí docházejí síly, začíná postupně degenerovat a přechází do stavu hibernace.

Splašené buňky

Hayflick také přišel s tezí, že na rozdíl od rakovinových či jinak geneticky upravených buněk, mají zdravé lidské buňky přesně vyměřenou životnost. Avšak vlivem změn určitých procesů se mohou dělit znovu a znovu.

Zároveň u nich dochází k prodloužení telomerů, neboli ochranných čepiček na koncích chromozomů, které mohou zvrátit proces stárnutí efektivněji než je tomu u tzv. Metuzalémova genu. Ten vybraným živočichům umožňuje účinně bojovat s chemikáliemi vzniklými při kyslíkových reakcích.

Jedinci, u kterých se jej podařilo objevit, žili v průměru o 30 % delší život oproti běžné populaci stejného druhu.

Devět znaků stárnutí

Postupné chřadnutí lidské schránky je proces bezesporu komplikovaný a dosud plně nepochopený. I přesto již existují bílá „políčka“, která se vědcům podařilo vyplnit. Psal se rok 2013, když se skupině pod vedením španělského biochemika Carlose López-Otína (*1958) povedlo definovat devět běžných znaků stárnutí na buněčné a molekulární úrovni napříč živočišnou říší.

A jaké jsou? Zkracování telomerů, ochabující mezibuněčná komunikace, dále se projevují dysfunkce v mitochondriích a v neposlední řadě dochází k akumulaci senescentních (stárnoucích) buněk, které pokračují v jakémsi pseudo-životě, čímž zamořují buňky kolem sebe.

Maximum stagnuje

Jak se zdá evoluce člověka naprogramovala především k růstu a reprodukci, nikoli k věčnému mládí. To se ale může brzy změnit. Zatímco v roce 2015 žilo na celém světě na 417 000 jedinců starších věku 100 let, odhaduje se, že v roce 2100 se tento počet zvýší na 19 milionů.

„V bohatých zemí světa se ukazatel střední délky života prodlužuje o 5 hodin každý den,“ prohlásil Thomas Kirkwood (*1951) z Centra pro zdravé stárnutí Kodaňské univerzity. K prodloužení našeho života přispívají moderní styl života – ať už pravidelná hygiena, kvalitní strava a zázemí.

Maximální délka života se však příliš nezměnila. „I když se průměrná délka života zněkolikanásobila, dá se předpokládat, že tempo stárnutí a fyzického chátrání je stejné, jako přinejmenším od časů neandertálců,“ dodal profesor Steven Austad (*1946) z University of Alabama at Birmingham.

Související články
Mezinárodní tým vědců provedl důkladnou analýzu DNA téměř 3 milionů lidí, aby zmapoval, které genové varianty zvyšují pravděpodobnost propuknutí bipolární poruchy. Nová studie výrazně zvýšila jejich předpokládaný počet! Bipolární porucha je psychiatrický stav, pro který jsou charakteristické extrémní změny nálady a energie, kdy jsou euforické až manické stavy střídány stavy beznaděje, označovanými jako depresivní epizody. […]
Vědci z Nigérie ve spolupráci s odborníky z Ineos Oxford Institute for antimicrobial research (IOI) zjistili, že mouchy přítomné v afrických nemocnicích přenášejí bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům, a to dokonce i vůči lékům poslední záchrany. Antimikrobiální rezistence (AMR), při níž si patogenní organismy, jako jsou viry a bakterie, vyvinou odolnost vůči lékům používaným […]
Nobelova cena se uděluje od roku 1901, tedy dost dlouhou dobu na to, aby se s odstupem ukázalo, zda se dostávala do správných rukou. V drtivé většině případů ano, omylů a přehmatů je překvapivě málo. Přesto jsou z dnešního pohledu někdy až kuriózní.   Nechme stranou Nobelovu cenu míru, jejíž udělení často vyvolává kontroverze. Do nesprávných rukou se […]
Může to znít nepravděpodobně, ale stejně jako na ránu na prstě použijete náplast, obdobně se bude do budoucna zřejmě dát záplatou pomoci i poškozenému srdci, aby se mu pracovalo lépe. I když to zřejmě nebude řešení pro každého, vědci věří, že má potenciál zlepšit život milionům lidí. Srdeční selhání postihuje více než 64 milionů lidí […]
Medicína 3.2.2025
Zítra si připomínáme světový den boje proti rakovině. Toto onemocnění zůstává jedním z nejzávažnějších zdravotních hrozeb celosvětově i v Česku. Podle nejaktuálnějších údajů bylo v České republice v roce 2022 diagnostikováno 92 541 nových případů zhoubných nádorů. Mírný pokles byl zaznamenán v roce 2020 s 82 671 případy, ovlivněno to mohlo být pandemií COVID-19. V […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz