Domů     Příroda
Nejstarší sekvenovaný rostlinný genom patří melounu
Zdroj: Creative Commons

Když vědci sekvenovali DNA semen nalezených během vykopávek v jeskyni Uan Muhuggiag na Sahaře, zjistili, že se jedná o semena jedné z nejstarších plodin v Africe, divokého melounu, která rozkousali pastevci ovcí z doby kamenné..

V 90. letech 20. století probíhaly v jeskyni Uan Muhuggiag, která se nachází na území dnešní Libye, archeologické vykopávky. Během nich zde byla nalezena 6 000 let stará semena, která spadla pravěkým pastevcům na zem během jídla.

Díky suchému a slanému vzduchu v jeskyni byla dobře zachována, což umožnilo vědcům z Královské botanické zahrady Kew Gardens v Londýně sekvenovat jejich DNA.

Zkoumání ukázalo, že semena pocházela z divokého melounu, jedné z nejstarších plodin v Africe. Objev nám tak přibližuje postupnou kultivaci melounu vodního (Citrullus lanatus), na jehož šťavnaté sladké dužnině si pochutnáváme v dnešní době.

Jeho latinský název v překladu znamená „jíst něco sladkého“, paradoxem ovšem je, že původní divoký meloun měl s velkou pravděpodobnostní neuvěřitelně hořkou dužninu.

Hořký divoký meloun

Vědci zjistili, že pastevci tento meloun s hořkou dužninou sbírali úmyslně a později se ho dokonce i pokoušeli kultivovat, což je v souladu s nálezy otisků zubů na některých nejstarších semenech objevených v Súdánu.

Na otázku, proč by někdo chtěl jíst semena z tak hořkého plodu, odpovídá Dorian Fuller, archeolog a botanik z University College London: „Často považujeme semena melounu nebo dýňová semínka za svačinu, není proto důvod, proč by v některých případech nemohly být rostliny pěstovány především pro semena.“.

Zdroj: Creative Commons

Semena tohoto melounu obsahovala vysoké množství jedlých tuků, navíc byla dobře skladovatelná a snadno přenosná, což se pastevcům dobytka v době kamenné více než hodilo. V rámci studie vědci sekvenovali i genom dalších desítek druhů vodních melounů, které byly součástí rozsáhlých sbírek Kew Gardens.

V samostatné studii pak výzkumníci identifikovali genetické mutace, které melounu daly jeho hořkost i jasně červenou dužninu. Zatím se jim ale nepodařilo zjistit, kdy přesně se divoký meloun začal podobat ovoci, které si dopřáváme my dnes.

I když preferujeme jeho sladkou dužinu, neměli bychom opomíjet ani melounová jadérka. Ta obsahuji vitamin A, B, C i E, kyselinu listovou, železo, draslík, hořčík, vápník a další minerální látky, jsou i zdrojem vlákniny.

Olej z melounových semínek pomáhá v prevenci a léčbě benigních nádorů, při léčbě zvětšené prostaty a nemocech močového ústrojí. Urychluje rovněž hojení ran a popálenin a zvyšují odolnost organismu vůči infekcím. V kosmetice se hodí na léčbu akné, urychluje růst vlasů a nehtů.

Štítky:
Související články
Objevy Příroda 14.8.2025
Představte si, že by se rostlina jednou ráno probudila a zjistila, že má svůj genetický manuál celý dvakrát. Přesně to se občas v přírodě stane – a podle nového výzkumu to může být pro druhy vstupenka k větší rozmanitosti, ale i k neviditelnému břemenu mutací. Duplikace celého genomu je zásadní genetická událost, která zanechává hluboké […]
Příroda 13.8.2025
Počátky naší civilizace si hrdě spojujeme s vynálezem zemědělství. Jídlo už nebylo třeba namáhavě hledat, začali jsme si ho pěstovat. Pokud si myslíte, že tím jsme se odlišili od zvířat, pak se mýlíte. Někteří živočichové nás předběhli, dokonce o miliony let. Například termiti Mluví se o nich jako o inženýrech ekosystémů. Tito zástupci velmi sociálního […]
Jediná sršeň dokáže za den ulovit a sežrat 30 až 50 včel medonosných, proto je lidmi považována za závažného škůdce. Jako invazivní druh se navíc šíří Evropou. Nyní se ale blýská na lepší časy, vědci totiž zjistili, že bzučí na jedinečné frekvenci, což by mohlo být klíčem ke kontrole jejího šíření. Sršeň asijská (Vespa velutina) […]
Oceány a moře pokrývají přes 70% Země. Ne nadarmo se jí říká modrá planeta. Ovšem v oceánech jsou místa, která rozhodně modrá nejsou. Místo toho hrají všemi barvami. Jde totiž o plovoucí ostrovy odpadu Největší plastové monstrum představuje takzvaná Velká tichomořská odpadková skvrna, nalézající se mezi Kalifornií a Havají. Biliony plastů, a to je skutečně […]
Temná hmota tvoří podle odhadů více než 80 % hmoty ve vesmíru, badatelům však stále úspěšně uniká. Vědci z izraelského Weizmannova institutu věd nyní představili nový způsob, jak by se dala polapit, přičemž hodlají využít jaderné hodiny založené na izotopu thoria-229. Tento prvek má totiž jedinečnou vlastnost: jeho jádro lze takříkajíc rozkývat laserem, což umožňuje […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz