Domů     Příroda
Nejstarší sekvenovaný rostlinný genom patří melounu
Zdroj: Creative Commons

Když vědci sekvenovali DNA semen nalezených během vykopávek v jeskyni Uan Muhuggiag na Sahaře, zjistili, že se jedná o semena jedné z nejstarších plodin v Africe, divokého melounu, která rozkousali pastevci ovcí z doby kamenné..

V 90. letech 20. století probíhaly v jeskyni Uan Muhuggiag, která se nachází na území dnešní Libye, archeologické vykopávky. Během nich zde byla nalezena 6 000 let stará semena, která spadla pravěkým pastevcům na zem během jídla.

Díky suchému a slanému vzduchu v jeskyni byla dobře zachována, což umožnilo vědcům z Královské botanické zahrady Kew Gardens v Londýně sekvenovat jejich DNA.

Zkoumání ukázalo, že semena pocházela z divokého melounu, jedné z nejstarších plodin v Africe. Objev nám tak přibližuje postupnou kultivaci melounu vodního (Citrullus lanatus), na jehož šťavnaté sladké dužnině si pochutnáváme v dnešní době.

Jeho latinský název v překladu znamená „jíst něco sladkého“, paradoxem ovšem je, že původní divoký meloun měl s velkou pravděpodobnostní neuvěřitelně hořkou dužninu.

Hořký divoký meloun

Vědci zjistili, že pastevci tento meloun s hořkou dužninou sbírali úmyslně a později se ho dokonce i pokoušeli kultivovat, což je v souladu s nálezy otisků zubů na některých nejstarších semenech objevených v Súdánu.

Na otázku, proč by někdo chtěl jíst semena z tak hořkého plodu, odpovídá Dorian Fuller, archeolog a botanik z University College London: „Často považujeme semena melounu nebo dýňová semínka za svačinu, není proto důvod, proč by v některých případech nemohly být rostliny pěstovány především pro semena.“.

Zdroj: Creative Commons

Semena tohoto melounu obsahovala vysoké množství jedlých tuků, navíc byla dobře skladovatelná a snadno přenosná, což se pastevcům dobytka v době kamenné více než hodilo. V rámci studie vědci sekvenovali i genom dalších desítek druhů vodních melounů, které byly součástí rozsáhlých sbírek Kew Gardens.

V samostatné studii pak výzkumníci identifikovali genetické mutace, které melounu daly jeho hořkost i jasně červenou dužninu. Zatím se jim ale nepodařilo zjistit, kdy přesně se divoký meloun začal podobat ovoci, které si dopřáváme my dnes.

I když preferujeme jeho sladkou dužinu, neměli bychom opomíjet ani melounová jadérka. Ta obsahuji vitamin A, B, C i E, kyselinu listovou, železo, draslík, hořčík, vápník a další minerální látky, jsou i zdrojem vlákniny.

Olej z melounových semínek pomáhá v prevenci a léčbě benigních nádorů, při léčbě zvětšené prostaty a nemocech močového ústrojí. Urychluje rovněž hojení ran a popálenin a zvyšují odolnost organismu vůči infekcím. V kosmetice se hodí na léčbu akné, urychluje růst vlasů a nehtů.

Štítky:
Související články
Příroda Technika 13.8.2026
Plastový obal nebo ojetá pneumatika mají po skončení své služby nepříjemný problém. Materiál, ze kterého jsou vyrobené, jen tak nezmizí. Část podobného odpadu proto končí ve spalovnách nebo na skládkách. Česká společnost ENRESS ale ukazuje, že existuje i jiná cesta. Pomocí vysokých teplot dokáže z obtížně recyklovatelného odpadu znovu získat suroviny využitelné v průmyslu. Právě […]
Mračno much se snáší k nádobě, umístěné v otevřené krajině. Přitahuje je „vůně“, které zkrátka nedokážou odolat – rozkládající se kuřecí játra. Jde však o past. Mouchy se tak nedobrovolně stanou součástí výzkumu ohledně šíření tasemnice mezi jeleny wapiti. Mouchy, komáři a další dotěrný hmyz se netěší právě dobré pověsti – i s ohledem na […]
Klepítkatci jsou členovci pojmenovaní podle klepítek neboli chelicer. Ty jsou přeměněným prvním párem končetin a skládají se ze dvou či tří článků. Že české označení klepítka nemusí být úplně přiléhavé, svědčí fakt, že výraz chelicery vychází z řeckého slova chélé, jež lze přeložit i jako dráp. Chelicery mohou bodat, kousat, efektivně manipulovat s potravou, mohou […]
Historie Příroda 11.8.2026
Vědci se domnívají, že zahájení konzumace masa bylo oním zlomovým bodem, díky kterému se lidské mozky mohly začít zvětšovat, což nám dalo kognitivní náskok před jinými druhy. Nejnovější studie však upozorňuje na to, že zřejmě i cukry sehrály v tomto procesu významnou roli… Během 4 milionů let lidské evoluce se náš mozek zvětšil z přibližně […]
Zoborožec kaferský je bez jakýchkoli debat impozantním ptákem s rozpětím křídel až 170 centimetrů. Přirozeným prostředím jsou mu africké savany, kterými si zpravidla vykračuje – drží se totiž spíše při zemi. Nicméně v přírodě je tento druh na úbytě, patří ke zranitelným živočichům. V zoo ve stověžaté metropoli se zoborožci kaferští objevili již před více […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz