Podle satelitních pozorování se pobřežní města na celém světě potápějí v průměru až o několik centimetrů ročně. Studie publikovaná v časopisu Geophysical Research Letters z toho vyvodila, že jsou tyto pobřežní oblasti ohroženy záplavami více, než se dosud předpokládalo..

Matt Wei, vědec zabývající se výzkumem Země z University of Rhode Island, a jeho kolegové studovali 99 pobřežních měst na šesti kontinentech. „Snažili jsme se vyvážit počet obyvatel a geografickou polohu,“ říká.

Ačkoli se poklesy půdy ve městech měřily již dříve, tyto výzkumy se obvykle zaměřovaly pouze na jedno město nebo region. „Toto šetření je jiné“, říká Wei. „Je to jeden z prvních výzkumů, který skutečně využívá data s globálním pokrytím.“.

Asie míří vstříc mořské hladině

Wei a jeho tým vycházeli z pozorování, která v letech 2015 až 2020 prováděla převážně dvojice evropských družic. Přístroje na palubě vysílají mikrovlnné signály směrem k Zemi a poté zaznamenávají vlny, které se odrážejí zpět.

Měřením času a intenzity těchto odražených vln tým dokáže určit výšku povrchu s milimetrovou přesností. A protože každá družice přelétá každých 12 dní nad stejnou částí planety, mohli vědci sledovat, jak se povrch planety v průběhu času deformuje.

Tým zjistil, že nejrychleji – tempem až pět centimetrů za rok – klesá půda především v asijských městech, jako je čínský Tchien-ťin, pákistánské Karáčí a filipínská Manila. A co víc, přibližně třetina, tedy 34 analyzovaných měst, se v některých místech propadá o více než centimetr ročně.

To je znepokojivý trend, tvrdí Darío Solano-Rojas z Mexické národní autonomní univerzity v Mexico City. Tato města jsou zasažena dvojím úderem: poklesem pevniny a zvyšováním hladiny moří.

Jak to zastavit?

Satelitní měření výšky terénu v pobřežních městech a jejich okolí, získaná v letech 2015 až 2020, ukazují, jak rychle se mnohá z nich potápějí. Wei a jeho kolegové se domnívají, že poklesy terénu jsou z velké části způsobeny lidmi.

Když se vědci podívali na snímky z Google Earth, na nichž jsou zachyceny oblasti uvnitř měst, které se rychle propadají, viděli převážně obytné nebo komerční oblasti. To napovídá, že viníkem je těžba podzemní vody.

Je však důvod k naději. V minulosti se například indonéská Jakarta propadala v průměru o téměř 30 cm ročně. Nyní se však poklesy tam i na jiných místech zpomalily, pravděpodobně díky nedávným vládním nařízením omezujícím využívání podzemní vody.