Analýza DNA ostatků dvou lidí, kteří obývali území Spojeného království po poslední době ledové, prokázala, že šlo o příslušníky odlišných genetických skupin. Paleolitická Evropa tak mohla být mnohem dynamičtěji se měnícím prostředím, než se doposud zdálo….

Vědci z University College London, Natural History Museum a Francis Crick Institute analyzovali ostatky svou paleolitických lidí, kteří obývali jeskyně v Somersetu a Severním Walesu před více než 13 500 lety.

Pomocí radiokarbonového datování a technik sekvenování genomu odhalili překvapivou věc, a to že jedinci příslušeli ke dvěma odlišným genetickým skupinám.

V Goughově jeskyni v anglickém Sumersetu byly objeveny pozůstatky ženy, která zde žila asi před 15 000 lety. Patřila ke skupině známé používáním kamenných nástrojů a tvorbou jeskynních maleb, která se pohybovala severní Evropou asi před 16 000 lety.

Oproti tomu druhé ostatky, nalezené v Kendrickově jeskyni v Severní Walesu, náležely muži, jenž zde žil před asi 13 500 lety a patřil ke skupině západních lovců a sběračů, kteří do Británie pronikli z Blízkého východu asi před 14 000 lety.

Lidské lebky jako poháry

Tyto dvě skupiny se lišily také kulturně i tím, co jedly. Zatímco chemická analýza kostí muže z Kendrickovy jeskyně ukázala, že pojídal hodně mořských a sladkovodních zvířat, včetně velkých mořských savců, žena z Goughovy jeskyně se podle všeho živila především suchozemskými býložravci, jakými byli jeleni, zubři či koně.

V Kendrickově jeskyni byly vedle lidských ostatků nalezeny i zdobené kosti zvířat, zatímco v Goughově jeskyni poháry z upravených lidských lebek, svědčící o rituálním kanibalismu.

Tyto dvě skupiny se lišily také kulturně i tím, co jedly. Zatímco chemická analýza kostí muže z Kendrickovy jeskyně ukázala, že pojídal hodně mořských a sladkovodních zvířat, včetně velkých mořských savců, žena z Goughovy jeskyně se podle všeho živila především suchozemskými býložravci, jakými byli jeleni, zubři či koně.

V Kendrickově jeskyni byly vedle lidských ostatků nalezeny i zdobené kosti zvířat, zatímco v Goughově jeskyni poháry z upravených lidských lebek, svědčící o rituálním kanibalismu.

Důvodem, proč došlo k osidlování britských ostrovů přibližně před 17 000 lety, tedy ke konci poslední doby ledové, bylo zlepšující se klima. Doktorka Sophy Charltonová z Natural History Museum, nyní přednášející na University of York, vysvětluje:

„Toto období je důležité pro životní prostředí v Británii, protože došlo k výraznému oteplení klimatu, nárůstu množství lesa a změnám v typech zvířat, která zde mohla být lovena.“ Příznivější podmínky sem pak přilákaly skupiny paleolitických lidé z evropského kontinentu.

Doktorka Mateja Hajdinjaková z Francis Crick Institute to hodnotí takto: „Nalezení dvou paleolitických jedinců, kteří žili jen asi tisíc let od sebe, pomáhá vykreslit evropskou populaci v době paleolitu jako dynamickou a měnící se.“ K získání celkového obrazu života starověkých Britů je potřeba prozkoumat další ostatky objevené ve Spojeném království i v celé Evropě.

V Británii jich však z tohoto období bylo nalezeno velmi málo, asi jen tucet pocházející z šesti různých míst.