Domů     Historie
Rychlé a smrtící: Šípy jako pistole středověku
Zdroj: Pixabay

35 000 šípů vystřelených v jeden moment, dokázalo za jedinou minutu rozhodnout válku u Kresčaku. I díky nim se podařilo vyhrát jednu z rozhodujících bitev v dějinách. Byly vyrobeny z tisu a vynikaly neobyčejnou silou, která se nezastavila před ničím….

Ve středověké Anglii měl šíp pověst zbraně, která dokáže prorazit protivníkovo brnění a způsobit skutečně fatální zranění. Ne nadarmo měl hlavní slovo v mnoha rozhodujících bitvách, zejména v bitvě u Azincourtu roku 1415. Tým archeologů působící na Exeterské univerzitě se nyní rozhodl mýty a tvrzení proměnit v holá fakta. A šíp povýšit na skutečnou pistoli středověku.

V hlavní roli kosti

Hlavním informačním zdrojem v celém výzkumu, který následně archeologové publikovali v odborném časopise Antiquaries Journal, byly středověké kosti exhumované z dominikánského kláštera přímo v Exeteru, jež se podařilo objevit v letech 1997–2007. Samotné pohřebiště přitom bylo vyhrazeno pouze pro ctihodné bratry a nejsvrchnější vrstvu obyvatel.

Autorům unikátní studie v čele s profesorem Oliverem Creightonem (*1943) umožnily pozůstatky nahlédnout pod pokličku středověkého válčení. Díky nim zjistili, jaké zbraně byly v minulosti nejvíce užívány, jaká traumata lidskému tělu dokázaly způsobit, ale také zda vojáci měli v inkriminovanou dobu na sobě brnění.

Sonda do minulosti

K dispozici měli badatelé celkem 22 kosterních fragmentů, 3 zuby, zachovalou lebku, levou stehenní kost, pravou holenní kost a jednu kost pažní. Všechny do jediné vykazovaly traumatické poranění, s největší pravděpodobností způsobené šípem.

S pomocí radiokarbonové metody zjistili, že úlomky pochází z období 1482–1645, zatímco holenní kost z let 1284–1395 a lebka z éry 1405–1447. To je dovedlo k závěru, že zranění lebky a nohou utrpěli tři různí muži napříč epochami.

Díra jako z malorážky

Nakonec to byla lebka, které se dostalo dominantní pozornosti. Odborníky zaujala zejména vstupní rána skrze pravé oko s výstupem na temeni. Na první pohled připomínala střelné zranění, avšak s užitím malé ráže – ta sice zanechá poměrně nenápadnou a málo krvácející ránu, vnitřní poranění tkání jsou však děsivá.

Podle Olivera Creightona se šíp za letu točil po směru hodinových ručiček a měl hrot ve tvaru čtyřhranného bodce, který sloužil k prostřelování brnění.

Nepříjemný zásek

Výzkumníkům se podařilo najít i případy, kdy se vystřelený hrot šípu zasekl protivníkovi v lebce a bylo nutné jej vytáhnout, což způsobilo rozsáhlé poškození okolních tkání. Zmíněným hrotem šípu byl pravděpodobně typ „bodkin“, v minulosti užívaný jako vojenská zbraň, často zaměňována s kuší.

Autoři studie však připouští, že existuje i jiná možnost jak oběti ke svým ranám přišly. Pokud byly způsobeny post mortem mohly je mít na svědomí vidle, které hrobaři využívali k přesunu těl.

Extrémně bolestivé

I když se může zdát, že je výzkum zcela banální, podle odborníků mají tyto výsledky hluboký význam pro celkové chápání středověkého luku jako mocného a hrozivě smrtícího nástroje. „Ve středověkém světě mohla mít smrt způsobená šípem zvláštní význam.

Zvlášť pokud se jednalo o zásah do oka či obličeje. Ten totiž mohl být chápán jako boží trest,“ uvedl Creighton. Nejznámějším případem, kterého bylo lidstvo svědkem, bylo smrtelné zranění posledního anglosaského krále Harolda II. (1022?–1066).

V rozhodujícím okamžiku bitvy u Hastingsu, k níž došlo v roce 1066, byl totiž zasažen normanským šípem. Přímo do oka. Ačkoli jsou okolnosti panovníkovy smrti stále předmětem spekulací, pokud jej skutečně trefil šíp, šlo o nebývale bolestivý způsob skonu.

Nejznámějším uměleckým zobrazením skonu šípem je Tapisérie z Bayeux, zachycující smrt krále Harolda II. Zdroj: Wikimedia Commons

Zpět na začátek

Exeterští archeologové ale nejsou jediní, kterým barvitá minulost šípu nedá spát. Předmětem četných zkoumání se proto stalo i jeho vůbec první užití v praxi. Podle studie dvojice amerických antropologů Matthewa Siska a Johna Shea totiž člověk znal šíp mnohem dříve, než mu začala mozkovými neurony „problikávat“ moudrost.

Ačkoli historie vynález spojuje s našimi předky Homo sapiens, a ve svých úvahách o jeho stáří nejde dál než 20 000 let do minulosti, oni oponují.

Tvrdě a přesně

Luk dovolil našemu praprapra… předkovi vystřelit nejen na ohromující vzdálenost, ale navíc byl neuvěřitelně přesný, což se rovnalo jistotě kvalitní večeře. Ve srovnání s vrhacími oštěpy byly lehké a skladné, což lovci umožnilo vzít si na dlouhou cestu kvalitní a početnou výbavu.

Kdy ale člověk z luku vůbec poprvé vystřelil? Tak zní otázka, na kterou se Sisk a Shea rozhodli najít odpověď. K tomuto účelu si připravili celkem 51 drobných hrotů levalloiského typu (kamenné hroty vyrobené z pazourku – pozn. red.) podobných těm, jaké archeologové nacházejí v pravěkých sídlech starých klidně i 100 000 let.

Hroty následně připevnili ke dřevům – důležité bylo, aby nenarušovaly let šípu a vydržely i velmi silný náraz na cíl.

Zdroj: Unsplash

Na ostro…

Prvotní zkoušku muži provedli na terči z měkkého materiálu, kde si ověřili, že jimi vyrobené náhrady dobře létají. Následoval „ostrý“ pokus, kdy již mířili na těla mrtvých zvířat. A hroty nejen, že náraz vydržely, ale bylo možné je též užívat opakovaně.

Výsledky dvojice zveřejnila v odborném časopise Journal of Archeological Science, kde uvedla, že historie loveckých a smrtících lidských zbraní mohla být podstatně delší, než jak nám bylo dosud předkládáno. Vynález luku a šípu proto nemusí být výhradně spojován s druhem Homo sapiens.

Připevnit… Ale jak?

Další z mnoha mýtů ohledně šípů zbořili experimentální archeologové Paul Kozowyk a Geeske Langejans působící na Leidenské univerzitě. Ti totiž nalezli odpověď na mnohem palčivější otázku – jak vlastně ostrý hrot k nosnému tělesu připojit?

Po sérii úspěšných i neúspěšných experimentů nakonec došli k poměrně jednoduchému vysvětlení, naši předci používali k fixaci pazourků obyčejné… lepidlo, jehož základ tvořil březový dehet. K jeho získání mohli využít hned tři možnosti, aniž by se museli extrémně namáhat.

Stačilo jim otáčet odkorněnou březovou kládou nad ohništěm. „Chtělo to jen trochu zručnosti. Neandertálci začínali pravděpodobně s těmi jednoduššími postupy. Až postupně z nich vytvářeli komplexní proces,“ shodli se archeologové.

reklama
Související články
Právě dnes je to na den 100 let, co padl československý výškový rekord 5 284 metrů s užitečným zatížením 500 kg. Vytvořil ho tovární pilot Aero Josef Novák na stroji A-10.2. Aero A-10 bylo prvním sériově vyráběným dopravním letadlem v Československu, kam se vešli čtyři cestující. Posádku tvořili pilot a na některých letech i mechanik. […]
Choroby jako je malárie, cholera, mor a influenza patří z historického úhlu pohledu mezi čtyři největší epidemiologické zabijáky. Právě podmínky doprovázející horkou fázi ENSO mimořádně nahrávají jejich šíření. Například komáři mají přirozenou tendenci vyhýbat se chladnějším oblastem, osoby žijící ve vyšších nadmořských výškách jsou tak před nimi obvykle v bezpečí. Vlivem růstu teplot během horké fáze ENSO […]
Psal se listopad 1859, když se na pultech objevila na pohled nevinná publikace s názvem „O původu druhů“. Netrvalo však dlouho, a pro svůj obsah rozdělila vědeckou obec na dva nesmiřitelné tábory, které se dosud nepodařilo uklidnit. Zpochybnila totiž samotného Boha. Mužem, který ve druhé polovině 19. století způsobil evoluční „krizi“ nebyl nikdo jiný než […]
Jen málokteré jméno září v televizních pořadech a dokumentech o skutečných zločinech tak jasně jako jméno Colina McLarena. McLaren, bývalý detektiv s vášní pro odhalování tajemství zločineckého podsvětí, přenesl své zkušenosti na televizní obrazovku v poutavém dokumentárním seriálu Vrazi mafie s Colinem McLarenem. Tento seriál uvede Viasat Explore 22. listopadu ve 21:00. Diváci v něm budou […]
Lidé jsou zdatní a vytrvalí běžci, stejně jako jejich předchůdci, kterým běh umožnil vytrvalostní lov. Právě díky němu následně došlo k rozvoji mozků homininů. Podle vědců z prestižních amerických univerzit se na schopnosti lidí běhat na dlouhé vzdálenosti podílela i změna jednoho genu. Za naši schopnost běhat maratony však platíme větší náchylností k rakovině a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz