Domů     Historie
Rychlé a smrtící: Šípy jako pistole středověku
Zdroj: Pixabay

35 000 šípů vystřelených v jeden moment, dokázalo za jedinou minutu rozhodnout válku u Kresčaku. I díky nim se podařilo vyhrát jednu z rozhodujících bitev v dějinách. Byly vyrobeny z tisu a vynikaly neobyčejnou silou, která se nezastavila před ničím….

Ve středověké Anglii měl šíp pověst zbraně, která dokáže prorazit protivníkovo brnění a způsobit skutečně fatální zranění. Ne nadarmo měl hlavní slovo v mnoha rozhodujících bitvách, zejména v bitvě u Azincourtu roku 1415. Tým archeologů působící na Exeterské univerzitě se nyní rozhodl mýty a tvrzení proměnit v holá fakta. A šíp povýšit na skutečnou pistoli středověku.

V hlavní roli kosti

Hlavním informačním zdrojem v celém výzkumu, který následně archeologové publikovali v odborném časopise Antiquaries Journal, byly středověké kosti exhumované z dominikánského kláštera přímo v Exeteru, jež se podařilo objevit v letech 1997–2007. Samotné pohřebiště přitom bylo vyhrazeno pouze pro ctihodné bratry a nejsvrchnější vrstvu obyvatel.

reklama

Autorům unikátní studie v čele s profesorem Oliverem Creightonem (*1943) umožnily pozůstatky nahlédnout pod pokličku středověkého válčení. Díky nim zjistili, jaké zbraně byly v minulosti nejvíce užívány, jaká traumata lidskému tělu dokázaly způsobit, ale také zda vojáci měli v inkriminovanou dobu na sobě brnění.

Sonda do minulosti

K dispozici měli badatelé celkem 22 kosterních fragmentů, 3 zuby, zachovalou lebku, levou stehenní kost, pravou holenní kost a jednu kost pažní. Všechny do jediné vykazovaly traumatické poranění, s největší pravděpodobností způsobené šípem.

S pomocí radiokarbonové metody zjistili, že úlomky pochází z období 1482–1645, zatímco holenní kost z let 1284–1395 a lebka z éry 1405–1447. To je dovedlo k závěru, že zranění lebky a nohou utrpěli tři různí muži napříč epochami.

Díra jako z malorážky

Nakonec to byla lebka, které se dostalo dominantní pozornosti. Odborníky zaujala zejména vstupní rána skrze pravé oko s výstupem na temeni. Na první pohled připomínala střelné zranění, avšak s užitím malé ráže – ta sice zanechá poměrně nenápadnou a málo krvácející ránu, vnitřní poranění tkání jsou však děsivá.

reklama

Podle Olivera Creightona se šíp za letu točil po směru hodinových ručiček a měl hrot ve tvaru čtyřhranného bodce, který sloužil k prostřelování brnění.

Nepříjemný zásek

Výzkumníkům se podařilo najít i případy, kdy se vystřelený hrot šípu zasekl protivníkovi v lebce a bylo nutné jej vytáhnout, což způsobilo rozsáhlé poškození okolních tkání. Zmíněným hrotem šípu byl pravděpodobně typ „bodkin“, v minulosti užívaný jako vojenská zbraň, často zaměňována s kuší.

Autoři studie však připouští, že existuje i jiná možnost jak oběti ke svým ranám přišly. Pokud byly způsobeny post mortem mohly je mít na svědomí vidle, které hrobaři využívali k přesunu těl.

Extrémně bolestivé

I když se může zdát, že je výzkum zcela banální, podle odborníků mají tyto výsledky hluboký význam pro celkové chápání středověkého luku jako mocného a hrozivě smrtícího nástroje. „Ve středověkém světě mohla mít smrt způsobená šípem zvláštní význam.

reklama

Zvlášť pokud se jednalo o zásah do oka či obličeje. Ten totiž mohl být chápán jako boží trest,“ uvedl Creighton. Nejznámějším případem, kterého bylo lidstvo svědkem, bylo smrtelné zranění posledního anglosaského krále Harolda II. (1022?–1066).

V rozhodujícím okamžiku bitvy u Hastingsu, k níž došlo v roce 1066, byl totiž zasažen normanským šípem. Přímo do oka. Ačkoli jsou okolnosti panovníkovy smrti stále předmětem spekulací, pokud jej skutečně trefil šíp, šlo o nebývale bolestivý způsob skonu.

Nejznámějším uměleckým zobrazením skonu šípem je Tapisérie z Bayeux, zachycující smrt krále Harolda II. Zdroj: Wikimedia Commons

Zpět na začátek

Exeterští archeologové ale nejsou jediní, kterým barvitá minulost šípu nedá spát. Předmětem četných zkoumání se proto stalo i jeho vůbec první užití v praxi. Podle studie dvojice amerických antropologů Matthewa Siska a Johna Shea totiž člověk znal šíp mnohem dříve, než mu začala mozkovými neurony „problikávat“ moudrost.

Ačkoli historie vynález spojuje s našimi předky Homo sapiens, a ve svých úvahách o jeho stáří nejde dál než 20 000 let do minulosti, oni oponují.

Tvrdě a přesně

Luk dovolil našemu praprapra… předkovi vystřelit nejen na ohromující vzdálenost, ale navíc byl neuvěřitelně přesný, což se rovnalo jistotě kvalitní večeře. Ve srovnání s vrhacími oštěpy byly lehké a skladné, což lovci umožnilo vzít si na dlouhou cestu kvalitní a početnou výbavu.

Kdy ale člověk z luku vůbec poprvé vystřelil? Tak zní otázka, na kterou se Sisk a Shea rozhodli najít odpověď. K tomuto účelu si připravili celkem 51 drobných hrotů levalloiského typu (kamenné hroty vyrobené z pazourku – pozn. red.) podobných těm, jaké archeologové nacházejí v pravěkých sídlech starých klidně i 100 000 let.

Hroty následně připevnili ke dřevům – důležité bylo, aby nenarušovaly let šípu a vydržely i velmi silný náraz na cíl.

Zdroj: Unsplash

Na ostro…

Prvotní zkoušku muži provedli na terči z měkkého materiálu, kde si ověřili, že jimi vyrobené náhrady dobře létají. Následoval „ostrý“ pokus, kdy již mířili na těla mrtvých zvířat. A hroty nejen, že náraz vydržely, ale bylo možné je též užívat opakovaně.

Výsledky dvojice zveřejnila v odborném časopise Journal of Archeological Science, kde uvedla, že historie loveckých a smrtících lidských zbraní mohla být podstatně delší, než jak nám bylo dosud předkládáno. Vynález luku a šípu proto nemusí být výhradně spojován s druhem Homo sapiens.

Připevnit… Ale jak?

Další z mnoha mýtů ohledně šípů zbořili experimentální archeologové Paul Kozowyk a Geeske Langejans působící na Leidenské univerzitě. Ti totiž nalezli odpověď na mnohem palčivější otázku – jak vlastně ostrý hrot k nosnému tělesu připojit?

Po sérii úspěšných i neúspěšných experimentů nakonec došli k poměrně jednoduchému vysvětlení, naši předci používali k fixaci pazourků obyčejné… lepidlo, jehož základ tvořil březový dehet. K jeho získání mohli využít hned tři možnosti, aniž by se museli extrémně namáhat.

Stačilo jim otáčet odkorněnou březovou kládou nad ohništěm. „Chtělo to jen trochu zručnosti. Neandertálci začínali pravděpodobně s těmi jednoduššími postupy. Až postupně z nich vytvářeli komplexní proces,“ shodli se archeologové.

reklama
Související články
Střední Ameriku vojensky, kulturně i technologicky ovládali po 1200 let, dokud je nepřemohlo úmorné sucho. V období největšího rozmachu položili základy oborů astronomie, matematiky i stavitelství, čímž pomyslnou studnici vědomostí naplnili doslova po okraj. A současní vědci z ní pijí dosud… Jejich znalosti zdaleka předčily dobu i největší kapacity astronomie v čele s Mikulášem Koperníkem […]
V roce 2016 byl na izraelském archeologickém nalezišti Tel Lachish, nacházejícím se jižně od Tel Avivu, objeven hřeben na vlasy. Nyní se na něm podařilo rozluštit nápis brojící proti vším. Kdo se jím česal? Území širší Palestiny a Izraele bylo v době bronzové, mezi roky 3500 a 1150 př. n. l., označováno jako Kanaán. Název […]
Škrkavky, roupi či nedejbože tasemnice rozhodně na žebříčku popularity nestojí na nejvyšších příčkách. Ba právě naopak, koneckonců, kdo by miloval parazity. Ale i tito tvorové jsou součástí živočišné říše a lidstvo už doprovázejí velmi dlouho. Hlístice, kam patří roup nebo škrkavka, stejně jako ploštěnci, ke kterým náleží tasemnice, jsou evolučně jedny z nejstarších organismů. Čile […]
V roce 2017 byla u malé vesnice Kladina na Pardubicku nalezena bohatě zdobená bronzová situla, vysoká nádoba ve tvaru vědra, kterou odborníci datují do pozdní doby bronzové, zhruba 800 let před naším letopočtem. Nyní zjistili, že se v ní pravděpodobně vyrábělo bylinné pivo. Pokud je to pravda, jednalo by se o nejstarší kdy nalezený důkaz o přípravě […]
Vědci z anglické University of Warwick smíchali dohromady ingredience na oční mast z 9. století a zkoumali, zda je účinná proti původcům ječného zrna. Zjistili, že je opravdu zabíjí! Zvyšující se odolnost bakterií vůči antibiotikům přidělává vrásky na čele nejen lékařům, ale i vědcům, kteří se snaží nalézt antimikrobiální látky, jež by tyto parazity účinně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz