Domů     Historie
Genetika odhaluje počátky osídlení britských ostrovů
Zdroj: Natural History Museum, London

Analýza DNA ostatků dvou lidí, kteří obývali území Spojeného království po poslední době ledové, prokázala, že šlo o příslušníky odlišných genetických skupin. Paleolitická Evropa tak mohla být mnohem dynamičtěji se měnícím prostředím, než se doposud zdálo….

Vědci z University College London, Natural History Museum a Francis Crick Institute analyzovali ostatky svou paleolitických lidí, kteří obývali jeskyně v Somersetu a Severním Walesu před více než 13 500 lety.

Pomocí radiokarbonového datování a technik sekvenování genomu odhalili překvapivou věc, a to že jedinci příslušeli ke dvěma odlišným genetickým skupinám.

V Goughově jeskyni v anglickém Sumersetu byly objeveny pozůstatky ženy, která zde žila asi před 15 000 lety. Patřila ke skupině známé používáním kamenných nástrojů a tvorbou jeskynních maleb, která se pohybovala severní Evropou asi před 16 000 lety.

Oproti tomu druhé ostatky, nalezené v Kendrickově jeskyni v Severní Walesu, náležely muži, jenž zde žil před asi 13 500 lety a patřil ke skupině západních lovců a sběračů, kteří do Británie pronikli z Blízkého východu asi před 14 000 lety.

Zdroj: Creative Commons – Rwendland

Lidské lebky jako poháry

Tyto dvě skupiny se lišily také kulturně i tím, co jedly. Zatímco chemická analýza kostí muže z Kendrickovy jeskyně ukázala, že pojídal hodně mořských a sladkovodních zvířat, včetně velkých mořských savců, žena z Goughovy jeskyně se podle všeho živila především suchozemskými býložravci, jakými byli jeleni, zubři či koně.

V Kendrickově jeskyni byly vedle lidských ostatků nalezeny i zdobené kosti zvířat, zatímco v Goughově jeskyni poháry z upravených lidských lebek, svědčící o rituálním kanibalismu.

Tyto dvě skupiny se lišily také kulturně i tím, co jedly. Zatímco chemická analýza kostí muže z Kendrickovy jeskyně ukázala, že pojídal hodně mořských a sladkovodních zvířat, včetně velkých mořských savců, žena z Goughovy jeskyně se podle všeho živila především suchozemskými býložravci, jakými byli jeleni, zubři či koně.

V Kendrickově jeskyni byly vedle lidských ostatků nalezeny i zdobené kosti zvířat, zatímco v Goughově jeskyni poháry z upravených lidských lebek, svědčící o rituálním kanibalismu.

Důvodem, proč došlo k osidlování britských ostrovů přibližně před 17 000 lety, tedy ke konci poslední doby ledové, bylo zlepšující se klima. Doktorka Sophy Charltonová z Natural History Museum, nyní přednášející na University of York, vysvětluje:

„Toto období je důležité pro životní prostředí v Británii, protože došlo k výraznému oteplení klimatu, nárůstu množství lesa a změnám v typech zvířat, která zde mohla být lovena.“ Příznivější podmínky sem pak přilákaly skupiny paleolitických lidé z evropského kontinentu.

Doktorka Mateja Hajdinjaková z Francis Crick Institute to hodnotí takto: „Nalezení dvou paleolitických jedinců, kteří žili jen asi tisíc let od sebe, pomáhá vykreslit evropskou populaci v době paleolitu jako dynamickou a měnící se.“ K získání celkového obrazu života starověkých Britů je potřeba prozkoumat další ostatky objevené ve Spojeném království i v celé Evropě.

V Británii jich však z tohoto období bylo nalezeno velmi málo, asi jen tucet pocházející z šesti různých míst.

Související články
Historie 14.7.2025
Je to hotový archeologický poklad. Odborníkům se podařilo objevit tisíce artefaktů, pocházejících z různých časových období. Z dávných sídlišť a pohřebišť. A za pár let? Po stejné zemi, která v sobě jako monumentální schránka uchovala tisíce let historie, budou jezdit proudy aut. Že je Pražský okruh pro tuzemské hlavní město klíčovou silniční tepnou, je neoddiskutovatelné. […]
Hrobka náležela králi jménem Te K’ab Chaak, zakladateli města Caracol, které bylo významným centrem Mayské nížiny během 6. a 7. století. Je to po 40 letech poprvé, kdy byla nalezena identifikovatelná královská hrobka. Caracol byl jedním z největších a nejdůležitějších měst mayského světa s odhadovanou populací přesahující 100 000 obyvatel v době svého největšího rozmachu. […]
Historie Medicína 10.7.2025
Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy. Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od […]
Pokusy o extrakci DNA z mumií starověkého Egypta nebyly dlouho příliš úspěšné, ukázalo se totiž, že mumifikace zřejmě rozpad DNA urychluje. Nyní se však odborníkům podařilo sekvenovat genom obyvatele Staré říše, starý 4 800 let. Pochází tedy z doby, kdy vznikaly pyramidy. Co prozradil? Genom se snažily extrahovat z egyptských mumií četné laboratoře. V roce […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz