Domů     Historie
Genetika odhaluje počátky osídlení britských ostrovů
Alexandra Fiedlerová
od Alexandra Fiedlerová 8.11.2022
Zdroj: Natural History Museum, London

Analýza DNA ostatků dvou lidí, kteří obývali území Spojeného království po poslední době ledové, prokázala, že šlo o příslušníky odlišných genetických skupin. Paleolitická Evropa tak mohla být mnohem dynamičtěji se měnícím prostředím, než se doposud zdálo….

Vědci z University College London, Natural History Museum a Francis Crick Institute analyzovali ostatky svou paleolitických lidí, kteří obývali jeskyně v Somersetu a Severním Walesu před více než 13 500 lety.

Pomocí radiokarbonového datování a technik sekvenování genomu odhalili překvapivou věc, a to že jedinci příslušeli ke dvěma odlišným genetickým skupinám.

reklama

V Goughově jeskyni v anglickém Sumersetu byly objeveny pozůstatky ženy, která zde žila asi před 15 000 lety. Patřila ke skupině známé používáním kamenných nástrojů a tvorbou jeskynních maleb, která se pohybovala severní Evropou asi před 16 000 lety.

Oproti tomu druhé ostatky, nalezené v Kendrickově jeskyni v Severní Walesu, náležely muži, jenž zde žil před asi 13 500 lety a patřil ke skupině západních lovců a sběračů, kteří do Británie pronikli z Blízkého východu asi před 14 000 lety.

Zdroj: Creative Commons – Rwendland

Lidské lebky jako poháry

Tyto dvě skupiny se lišily také kulturně i tím, co jedly. Zatímco chemická analýza kostí muže z Kendrickovy jeskyně ukázala, že pojídal hodně mořských a sladkovodních zvířat, včetně velkých mořských savců, žena z Goughovy jeskyně se podle všeho živila především suchozemskými býložravci, jakými byli jeleni, zubři či koně.

reklama

V Kendrickově jeskyni byly vedle lidských ostatků nalezeny i zdobené kosti zvířat, zatímco v Goughově jeskyni poháry z upravených lidských lebek, svědčící o rituálním kanibalismu.

Tyto dvě skupiny se lišily také kulturně i tím, co jedly. Zatímco chemická analýza kostí muže z Kendrickovy jeskyně ukázala, že pojídal hodně mořských a sladkovodních zvířat, včetně velkých mořských savců, žena z Goughovy jeskyně se podle všeho živila především suchozemskými býložravci, jakými byli jeleni, zubři či koně.

V Kendrickově jeskyni byly vedle lidských ostatků nalezeny i zdobené kosti zvířat, zatímco v Goughově jeskyni poháry z upravených lidských lebek, svědčící o rituálním kanibalismu.

Důvodem, proč došlo k osidlování britských ostrovů přibližně před 17 000 lety, tedy ke konci poslední doby ledové, bylo zlepšující se klima. Doktorka Sophy Charltonová z Natural History Museum, nyní přednášející na University of York, vysvětluje:

reklama

„Toto období je důležité pro životní prostředí v Británii, protože došlo k výraznému oteplení klimatu, nárůstu množství lesa a změnám v typech zvířat, která zde mohla být lovena.“ Příznivější podmínky sem pak přilákaly skupiny paleolitických lidé z evropského kontinentu.

Doktorka Mateja Hajdinjaková z Francis Crick Institute to hodnotí takto: „Nalezení dvou paleolitických jedinců, kteří žili jen asi tisíc let od sebe, pomáhá vykreslit evropskou populaci v době paleolitu jako dynamickou a měnící se.“ K získání celkového obrazu života starověkých Britů je potřeba prozkoumat další ostatky objevené ve Spojeném království i v celé Evropě.

V Británii jich však z tohoto období bylo nalezeno velmi málo, asi jen tucet pocházející z šesti různých míst.

reklama
Související články
V roce 2016 byl na izraelském archeologickém nalezišti Tel Lachish, nacházejícím se jižně od Tel Avivu, objeven hřeben na vlasy. Nyní se na něm podařilo rozluštit nápis brojící proti vším. Kdo se jím česal? Území širší Palestiny a Izraele bylo v době bronzové, mezi roky 3500 a 1150 př. n. l., označováno jako Kanaán. Název […]
Škrkavky, roupi či nedejbože tasemnice rozhodně na žebříčku popularity nestojí na nejvyšších příčkách. Ba právě naopak, koneckonců, kdo by miloval parazity. Ale i tito tvorové jsou součástí živočišné říše a lidstvo už doprovázejí velmi dlouho. Hlístice, kam patří roup nebo škrkavka, stejně jako ploštěnci, ke kterým náleží tasemnice, jsou evolučně jedny z nejstarších organismů. Čile […]
V roce 2017 byla u malé vesnice Kladina na Pardubicku nalezena bohatě zdobená bronzová situla, vysoká nádoba ve tvaru vědra, kterou odborníci datují do pozdní doby bronzové, zhruba 800 let před naším letopočtem. Nyní zjistili, že se v ní pravděpodobně vyrábělo bylinné pivo. Pokud je to pravda, jednalo by se o nejstarší kdy nalezený důkaz o přípravě […]
Vědci z anglické University of Warwick smíchali dohromady ingredience na oční mast z 9. století a zkoumali, zda je účinná proti původcům ječného zrna. Zjistili, že je opravdu zabíjí! Zvyšující se odolnost bakterií vůči antibiotikům přidělává vrásky na čele nejen lékařům, ale i vědcům, kteří se snaží nalézt antimikrobiální látky, jež by tyto parazity účinně […]
Žili v období před 7000 lety, zavedli nový způsob stravování i soužití. Zároveň patřili k nejnáchylnějším druhům, jimž nemoci značně „cuchaly“ imunitu. Rané zemědělské komunity jsou podle nejnovější studie považovány za původce rapidního nárůstu nemocí jako chřipka a tuberkulóza. Jejich vzájemné soužití s hospodářskými zvířaty totiž bořilo i minimální hranice hygieny. Podle odborníků však byla […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz