Domů     Historie
Cesty do vesmíru jako výsada mužů? Mýtus!
Zdroj: Wikimedia Commons

Za 60 let cestování do vesmíru už nohy od Země odlepilo celkem 570 lidí, přitom jen 65 z nich byly ženy. Mnozí by za důvod označili křehčí tělesnou schránku slabšího pohlaví – a mýlili by se. Ve skutečnosti jsou astronautky na průzkum vesmírného nekonečně mnohem lépe tělesně i psychicky vybaveny než astronauti..

První ženou ve vesmíru se stala jen dva roky po prvním člověku ve vesmíru v roce 1963 sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová (*1937). První Američanka, Sally Rideová (1951–2012), ji následovala až o 20 let později.

Tenkrát žili muži v předsudcích. Dnes víme, že ti nejlepší astronauti mohou být/jsou astronautky…

Pomalý začátek

S prvními testy pro budoucí astronauty přišel uznávaný americký odborník William Randolph Lovelace II. (1907–1960) v 50. letech 20. století. Jeho renomé jej tehdy doslova předcházelo. Už roku 1938 byl coby letecký chirurg požádán, aby vyvinul kyslíkovou masku, jež by skvěle posloužila i v letadlech ve vyšších nadmořských výškách.

Roku 1940 ale obrátil svou pozornost zcela jiným směrem. A to, když poznal pilotku Jacqueline Cochranovou (1906–1980), průbojnou ženu, která pokořila hned několik rychlostních rekordů a roku 1939 dokonce zdolala i výškový rekord.

Zdroj: Wikimedia Commons

Efektivní spojení sil

Byl to především vliv Cochranové, který Lovelace v 60. letech popostrčil k vývoji výzkumného programu zaměřeného na schopnosti žen absolvovat kosmické lety. Na své soukromé klinice, jejíž financování měla na starosti Cochranová, v první fázi testoval celkem 25 žen, které musely splňovat přísná kritéria:

Být mladší 35 let, být v dobrém zdravotním i psychickém stavu, vlastnit lékařský certifikát druhé třídy, mít minimálně bakalářský titul, mít hodnocení komerčního pilota FAA nebo ještě lépe… mít nalétáno více než 2000 hodin.

Před samotným zahájením čekalo vybrané adeptky podrobné oční vyšetření, rentgeny i dechové zkoušky. Specialitou bylo vstřikování ledové vody do uší, jež mělo vyvolat závratě. A důvod? Zjistit, jak rychle se kandidátka ze šoku zotaví.

Elitní třináctka

Nakonec bylo vybráno 13 žen, pro něž se vžilo označení Mercury 13. Adeptkami, které zvládly všechny fáze testů, byly i civilní pilotka Geraldyne Cobbová (1931–2019) a Mary Wallace Funková (*1939).

Zatímco prvně jmenovaná obdržela pilotní licenci už v 17 letech a o dva roky později už vyučovala mladé muže, Funková byla šéfpilotkou Kalifornské letecké služby. Testování však dostalo stopku kvůli odepření přístupu k testovacímu zařízení v americké Pensacole.

Tento radikální řez nakonec vyústil v poměrně komplikovaný spor, jež roku 1962 skončil až ve Sněmovně reprezentantů. Cochranová společně s další pilotkou Jane Briggsovou Hartovou (1921–2015) obvinili NASA z diskriminace, která ještě ale neměla oporu v zákoně.

Špatná reklama

Bohužel pro horlivou „třináctku“ skončila pře v jejich neprospěch. NASA totiž v té době disponovala předpisy, jež něžnému pohlaví ve snu podívat se do vesmíru doslova bránila. Jedinou možností, jak se k elitnímu povolání dostat, bylo studium na vojenské letecké škole – to však bylo dostupné pouze mužům.

Ženám nepomohlo ani prohlášení astronauta Johna Glenna (1921–2016), který označil jejich absenci při náročných letech do vesmíru za společensky v pořádku. „Kdybychom ztratili ženu při kosmickém letu jenom proto, že jsme ji poslali raději místo muže, asi by nás veřejně vykastrovali,“ přitakal mu letový ředitel NASA Gene Kranz (*1933).

První astronautky v sukni pod americkou vlajkou – zleva Margaret Seddonová, Kathryn Sullivanová, Judith Resniková, Sally Rideová, Anna Fisherová a Shannon Lucidová. Zdroj: Wikimedia Commons

Akčnější konkurence

Zatímco NASA bojovala s obviněním z diskriminace, konkurenční Sovětský svaz jednal. Půl roku poté, co úspěšně vyslal do vesmíru Jurije Alexejeviče Gagarina (1934–1968), se rozhodl vydat cestou průlomu – vycvičit ženu, čímž by dal najevo svou převahu.

Jakékoli postranní problémy a genderová nevyváženost šly stranou. Stejně tak obavy z dopadu na ženský organismus. Mnohem palčivější se ukázala otázka, kde vlastně vhodné adeptky na cestu do vesmíru sehnat.

Po dlouhé rozvaze byly vybrány výsadkářky ze sportovních oddílů čtyř různých aeroklubů.

Zatímco v prvním kole bylo vybráno na 400 kandidátek, posléze byl jejich počet zúžen na 48. Teprve po absolvování všech lékařských, fyzických a psychologických vyšetření vzešla „elitní“ pětice jmen – Žanna Jorkinová (1939–2015), Taťjana Dmitrijevna Kuzněcovová (1941–2018), Valentina Ponomarjovová (*1933), Irina Solovjovová (*1937) a Valentina Těreškovová.

Valentina Těreškovová byla původní profesí dělnice v textilní továrně. Nakonec se stala první ženou ve vesmíru pod taktovkou SSSR. Zdroj: Wikimedia Commons

Půlroční dril

Vybranou skupinku posléze čekala intenzivní půlroční příprava sestávající z teoretických i praktických výcviků, seskoků padákem, zlepšování fyzické kondice nebo výcviku na trenažérech. Do poslední trojice se „probojovala“ Solovjovová, Ponomarjovová a Těreškovová.

O „vítězce“ pak rozhodla propaganda. Nikita Chruščov (1894–1971) na základě fotografií a životopisu vybral právě Těreškovovou, kterou generálporučík letectva Nikolaj Petrovič Kamanin (1908–1982) označil za „Gagarina v sukni“. Teprve 26letá sportovní parašutistka měla tehdy za sebou 78 seskoků.

Zkreslená realita

Ostře sledovaný let byl naplánován na 16. června 1963. Pár minut před startem byla Těreškovová nervózní, měla vyšší tlak i pulz. Samotný start Vostoku 6 a vstup do stavu bez tíže absolvovala bez větších potíží – dokonce lépe než jiní mužští kolegové.

Zatímco propaganda vykreslila její zkušenost jen v superlativech, první sovětská kosmonautka v raketě potají zvracela a neustále plakala. Stěžovala si také na bolesti a v nepravidelných intervalech usínala.

Účel byl však splněn. Celý svět byl počinem SSSR doslova šokován, a „ženské vesmírné závody“ byly odstartovány.

Související články
Historie 10.11.2026
V průběhu 2. světové války uvízlo v náruči nesmiřitelného živlu mnoho plavidel. Rozlehlé „pohřebiště“ představuje oblast Tichomoří, kde sváděly tuhé boje spojenecké síly s námořníky země vycházejícího slunce. Na dně tu leží bitevní lodě Spojených států amerických, Velké Británie, Austrálie nebo Japonska. Ty se staly pomyslnou rakví pro tisíce vojáků, kteří zde zahynuli. Žádnou úctu […]
Jak se sem ty nádoby dostaly? To je záhada! Anebo ne? Keramické amfory, „utopené“ poblíž tureckého ostrova, jednoduše vydržely déle než dřevo lodi, která je kdysi převážela. Po dlouhých tisíciletích zůstaly z plavidla jen kotvy a nádoby, v nichž byl uložen náklad. Od doby, kdy člověk vyplul na moře, šlo bezpočet lodí, člunů či parníků […]
Poušť rozhodně není místem, které by si většina lidí vybrala k životu. Nicméně existují oblasti s vyprahlou zemí, jež se dočkaly osídlení. Už v pravěku někteří naši předkové „zakotvili“ v pouštních regionech. Klíčová pro výběr správné lokality nebyla přitom jen přítomnost vody V rámci studie, zveřejněné v prestižním časopise Nature, se otázkou zásadních podmínek dávného osídlení […]
Současnou popkulturou mají lidé do jisté míry deformovanou představu o náboženství Vikingů, respektive o severském náboženství. To se začalo formovat už stovky let před naším letopočtem, a i když ho postupem času nahradilo křesťanství, rozhodně nebylo zapomenuto. Ve složitém systému tamní mytologie patří k nejvýznamnějším postavám bůh Ódin, označovaný také jako Woden. Dalo by se […]
Historie Zajímavosti 30.10.2026
Jedno z nejslavnějších děl světového malířství, Hvězdná noc od Vincenta van Gogha, v sobě možná ukrývá mnohem větší vědeckou přesnost, než se dosud předpokládalo. Nová vědecká studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports přichází s fascinujícím zjištěním: uspořádání hvězd a nebeských těles na plátně odpovídá reálné podobě noční oblohy z 22. července 1889. Vincent van […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz