Domů     Příroda
Parazit manipulátor: Jen silnější přežije…
Zdroj: Pixabay

Po celém světě žije svým vlastním životem na 900 000 různých druhů hmyzu. Zatímco většina jich je přírodě prospěšných, existují i zlovolné výjimky – krutí hmyzí manipulátoři, kteří své hostitele vysávají nebo proměňují v živé mrtvoly..

V přírodním světě je kudlanka nábožná (Mantis religiosa) známá jako poměrně sebestředná „lady“. Své partnery dokáže bez milosti zakousnout, v případě nouze si veškeré rozmnožování obstará i sama. Bohužel kundlančí nadvládě podle odborníků „zvoní hrana“.

Našel se totiž někdo, kdo jim dokáže zdárně zatemnit mysl. To dokonce tak, že se zmanipulovaná predátorka utopí. A není sama, kdo dokáže nátlaku podlehnout. Existuje totiž hned několik živočichů, jež umí rozehrát vskutku nebezpečnou hru.

Roztomilé zombie

Co: parazitující vosička (Dinocampus coccinellae)

Oběť: slunéčko sedmitečné

Roztomile vypadající berušky každoročně spořádají na 5500 nenáviděných mšic. Jsou považovány za zachránce úrody a nervů všech pěstitelů po celém světě. Bohužel i v přírodě existuje karma. Ta má v tomto případě podobu vosičky rodu Dinocampus coccinellae, která do nic netušícího tečkovaného tvora naklade vajíčka.

A pak? Stvoří zombie.

Uhnízdit a počkat

Princip hry je jednoduchý. Jakmile si vosička vyhlédne vhodnou oběť, žihadlem jí implantuje vajíčko do břicha. Od té chvíle trvá cca pět dní, než se z něj vylíhnou malé larvy, které uvnitř berušky sežerou vše, na co přijdou.

Doslova. Teprve poté se přisají na vyživovací ústrojí, kde hodují a rostou zhruba po dobu tří týdnů. Jakmile nastane den „D“ jako nenasytný vetřelec se larva vyklube ven z roztomilého černého břicha a pod nohama bezbranné berušky vytvoří kuklu, do níž se následně ukryje.

Co na to beruška? Z té je v této fázi už jen prázdná schránka, zombie, s níž larva sem tam zaškube, aby se ochránila před ostatními predátory. Ke zrodu dospělé vosy dochází po týdnu. Roli hostitele přežije pouze 25 % z celkového počtu napadených berušek. Většina z nich umírá.

Zdroj: Pixabay

Ďáblův komplic

Ačkoli postup, s jakým vosička likviduje svého hostitele, je odborníkům už nějaký ten pátek znám, teprve roku 2015 vypustili do světa převratnou tezi – totiž že vosičky nepracují samy. „Běhal jsem po laboratoři a nadšeně volal:

Mám virus! V hlavě brouka je virus,“ uvedl vedoucí studie, parazitolog Nolwenn Dheilly. Podle něj za paralýzou a následnou proměnou v „beruščí zombie“ stojí nový druh iflaviru, což je typ viru RNA související s obrnou.

Podle Dheillyho dospělá vosa infikuje berušku virem ve stejnou chvíli, kdy do ní implantuje vajíčko. Do mozku se však parazit rozšíří až ve chvíli, kdy se larva vyklube z břicha ven. Podle závěrů studie se hromadí v mozkových buňkách – teprve poté, co parazit spatří světlo světa, buňky prasknou, čímž dochází k destruktivní reakci a paralýze bezbranného hostitele.

Neurobioložka Shelley Adamová je ale se závěry opatrná. „Jedná se o mnoho různých nepřímých důkazů. A ačkoli jsou přesvědčivé, chybí konečná příčinná souvislost,“ dodává.

Housenčí zhouba

Co: parazitující vir Baculovirus

Oběť: housenka cikánské můry (Lymantria dispar dispar)

Těžko najít na světě hmyz s větším apetitem – za škodnou je housenka cikánské můry považována především na severovýchodě Spojených států amerických, kde decimuje lesy a

ovocné farmy. I když jsou některé druhy housenek známé tím, že se před parazity chrání požíráním listů jedovatých rostlin, v případě viru Baculovirus jsou všechny „bylinky“ krátké.

Zdroj: Pixabay

Slizká proměna

Bakuloviry bývají označovány jako „tree-top“ viry, které nutí oběti lézt vysoko do korun stromů, kde po několika hodinách uhynou. Napadají především centrální nervovou soustavu, tkáně housenek, kterou do 72 hodin mění v nevábný sliz, jež postupně skapává z listů na zem.

Tam jej v rámci koloběhu přírody sežerou další housenky. V tu chvíli netuší, že se společně s potravou nakazily i smrtícím virem, kvůli kterému se brzy celý cyklus zopakuje.

Mravenčí apokalypsa

Co: parazitující houba Ophiocordyceps unilateralis

Oběť: mravenec

Na světě existuje přes 12 500 druhů mravenců, avšak tisíckrát víc hub. Pouze čtyři z nich napadají svými sporami nic netušící mravence, které následně přemění v chodící zombie. Ne nadarmo si proto houba vysloužila přídomek „zombie“ či „přírodní intrikán“.

Jakmile se totiž hmyz nakazí sporou plísňového patogenu, je s jeho vlastním myšlením amen.

Zdroj: Pixabay

Chaotičtí zombíci

Vlákna houby postupně prorůstají vnitřní soustavou mravence, a tu parazit postupně ovládá. Zatímco zdraví jedinci se pohybují převážně po pachových stopách dalších členů kolonie, infikované zombie postupuje chaoticky, což posléze vede k jeho vyloučení.

Stejně tak ztrácí schopnost vylézt zpět na strom, kde normálně přebývá. Vlivem toxinu, který mu koluje v žilách, vyšplhá jen do výšky asi čtvrt metru nad zem, zavěsí se na spodní stranu listu a zemře. Po několika dnech od napadení z jeho zadní části hlavy vyklíčí stonek s váčkem, v němž se ukrývá několik nových spor. Jakmile praskne, infikuje toxickými spory další mravence.

Létající masožravka

Co: parazitují larva mouchy Conopidae

Oběť: čmelák

Říká se jim „tlustohlavé mouchy“. Lidé si mouchy rodu Conopidae na první pohled snadno spletou s včelou nebo vosou. Tento velice agresivní hmyz číhá kdekoli na svého potenciálního hostitele – nejčastěji čmeláka. Jakmile jej zahlédne, neváhá, okamžitě mu do těla vpíchne své vajíčko a odletí.

Zdroj: Pixabay

Prázdná schránka

V okamžiku, kdy je mise „uložení vajíčka“ hotová, začíná ve čmeláčím těle hotový boj. Jak larva roste a nabírá na síle, svou oběť postupně rozežírá zevnitř. Decimuje životně důležité orgány. Jakmile už čmelák nemá z čeho žít, donutí jej larva sletět na zem a začít si „kopat“ hrob.

V jeho vyžrané slupce poté bezpečně dokončí vývoj, promění se v mouchu a odletí.

Jeden hostitel nestačí

Co: parazitující muška Strepsiptera Myrmecolacidae

Oběť: sarančata a mravenci

Malých parazitujících mušek rásnokřídlých (Strepsiptera) po světě poletuje celkem 600 druhů. Jako manipulátor sice nepatří k nejhorším, za to má větší apetit. Druhu Myrmecolacidae totiž jeden hostitel nestačí – zvrácenou hru má připravenou pro samce i samičku, zvlášť.

Zdroj: Pixabay

Perfektní úkryt

Co se samiček Myrmecolacidae týká, cílí převážně na sarančata. Jakmile si muška vybere vhodnou oběť, nejprve jí s pomocí svých enzymů v břiše „vyžere“ díru. To proto, aby posléze přeměnila její mitochondriální DNA tak, aby jí nové prostředí neubližovalo.

Po celou dobu, co v sarančeti přebývá, žije s „hlavou ven“ – případné samečky zkrátka nějak nalákat musí.

A její hostitel vůbec netuší, co se v 90 % jeho břicha odehrává, naštěstí pro ni. Samečci soustředí pozornost na mravence. Jakmile jej parazit infikuje, mravenec opouští kolonii, aby larva mohla v jeho nitru nerušeně růst.

Když je proces u konce, dá larva mravenci signál, aby vylezl na vrchol stébla trávy, kde se prožere ven z jeho břicha a odletí.

reklama
Související články
Rohy máme spojené spíše s nosorožci či dobytkem, přesto existuje celá řada rohatých ještěrek a hadů. Co je rozhodujícím kritériem pro to, že se u některých druhů těchto plazů vyvinou, zatímco jiní si vystačí bez nich? A skýtají svých nositelům samé výhody, nebo jsou jim spíše na škodu? Hadi a ještěrky patří do řádu šupinatých […]
Stovky kreseb, táhnoucích se desítky kilometrů přes vyprahlou krajinu na jižním pobřeží Peru, představují pro odborníky tu pravou badatelskou výzvu. Znázorňují totiž nejen kočky, opici, kolibříka a lamy, ale údajně také astronauta. Kdo je namaloval, a proč? Neobyčejná galerie geoglyfů, jak jsou obrazce nazývány, leží zhruba 500 kilometrů od hlavní peruánské metropole, Limy. Ačkoli je […]
Čichové vjemy v lidech vyvolávají jasnější a pozitivnější vzpomínky, to je dobře známý fakt. Díky tomu jim mohou zlepšit náladu. Nyní však americké vědce napadlo, že by se tohoto efektu dalo využít při léčbě lidí s depresemi. Hned několik studií prokázalo, že si lidé i po roce mohou pamatovat vůni s 65 % přesností, zatímco […]
Tak zvanou myrmekofilii neboli soužití s mravenci lze pozorovat u řady brouků, jedná se například o životní strategii praktikovanou housenkami motýlů, u nás zejména modrásků. Dopouštějí se jí i někteří pavoukovci, například štíři. Izraelským vědcům se nyní podařilo zachytit, jak se „pseudoštír“ vitie Wahrmanova nechala do mraveniště odvézt na zádech štíra izraelského. Už v roce […]
Škody, které způsobuje znečištění ovzduší z dopravy a průmyslu, jsou rozsáhlé a dobře známé. Chemické látky produkované lidskou činností mohou zadržovat teplo v atmosféře, měnit chemické složení oceánů nebo poškozovat lidské zdraví nesčetnými způsoby. Nová studie nyní naznačuje, že znečištění ovzduší může také zásadním způsobem snižovat atraktivitu květin pro opylující hmyz. Sloučeniny zvané dusičnanové radikály, […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz