Domů     Příroda
Parazit manipulátor: Jen silnější přežije…
Zdroj: Pixabay

Po celém světě žije svým vlastním životem na 900 000 různých druhů hmyzu. Zatímco většina jich je přírodě prospěšných, existují i zlovolné výjimky – krutí hmyzí manipulátoři, kteří své hostitele vysávají nebo proměňují v živé mrtvoly..

V přírodním světě je kudlanka nábožná (Mantis religiosa) známá jako poměrně sebestředná „lady“. Své partnery dokáže bez milosti zakousnout, v případě nouze si veškeré rozmnožování obstará i sama. Bohužel kundlančí nadvládě podle odborníků „zvoní hrana“.

Našel se totiž někdo, kdo jim dokáže zdárně zatemnit mysl. To dokonce tak, že se zmanipulovaná predátorka utopí. A není sama, kdo dokáže nátlaku podlehnout. Existuje totiž hned několik živočichů, jež umí rozehrát vskutku nebezpečnou hru.

Roztomilé zombie

Co: parazitující vosička (Dinocampus coccinellae)

Oběť: slunéčko sedmitečné

Roztomile vypadající berušky každoročně spořádají na 5500 nenáviděných mšic. Jsou považovány za zachránce úrody a nervů všech pěstitelů po celém světě. Bohužel i v přírodě existuje karma. Ta má v tomto případě podobu vosičky rodu Dinocampus coccinellae, která do nic netušícího tečkovaného tvora naklade vajíčka.

A pak? Stvoří zombie.

Uhnízdit a počkat

Princip hry je jednoduchý. Jakmile si vosička vyhlédne vhodnou oběť, žihadlem jí implantuje vajíčko do břicha. Od té chvíle trvá cca pět dní, než se z něj vylíhnou malé larvy, které uvnitř berušky sežerou vše, na co přijdou.

Doslova. Teprve poté se přisají na vyživovací ústrojí, kde hodují a rostou zhruba po dobu tří týdnů. Jakmile nastane den „D“ jako nenasytný vetřelec se larva vyklube ven z roztomilého černého břicha a pod nohama bezbranné berušky vytvoří kuklu, do níž se následně ukryje.

Co na to beruška? Z té je v této fázi už jen prázdná schránka, zombie, s níž larva sem tam zaškube, aby se ochránila před ostatními predátory. Ke zrodu dospělé vosy dochází po týdnu. Roli hostitele přežije pouze 25 % z celkového počtu napadených berušek. Většina z nich umírá.

Zdroj: Pixabay

Ďáblův komplic

Ačkoli postup, s jakým vosička likviduje svého hostitele, je odborníkům už nějaký ten pátek znám, teprve roku 2015 vypustili do světa převratnou tezi – totiž že vosičky nepracují samy. „Běhal jsem po laboratoři a nadšeně volal:

Mám virus! V hlavě brouka je virus,“ uvedl vedoucí studie, parazitolog Nolwenn Dheilly. Podle něj za paralýzou a následnou proměnou v „beruščí zombie“ stojí nový druh iflaviru, což je typ viru RNA související s obrnou.

Podle Dheillyho dospělá vosa infikuje berušku virem ve stejnou chvíli, kdy do ní implantuje vajíčko. Do mozku se však parazit rozšíří až ve chvíli, kdy se larva vyklube z břicha ven. Podle závěrů studie se hromadí v mozkových buňkách – teprve poté, co parazit spatří světlo světa, buňky prasknou, čímž dochází k destruktivní reakci a paralýze bezbranného hostitele.

Neurobioložka Shelley Adamová je ale se závěry opatrná. „Jedná se o mnoho různých nepřímých důkazů. A ačkoli jsou přesvědčivé, chybí konečná příčinná souvislost,“ dodává.

Housenčí zhouba

Co: parazitující vir Baculovirus

Oběť: housenka cikánské můry (Lymantria dispar dispar)

Těžko najít na světě hmyz s větším apetitem – za škodnou je housenka cikánské můry považována především na severovýchodě Spojených států amerických, kde decimuje lesy a

ovocné farmy. I když jsou některé druhy housenek známé tím, že se před parazity chrání požíráním listů jedovatých rostlin, v případě viru Baculovirus jsou všechny „bylinky“ krátké.

Zdroj: Pixabay

Slizká proměna

Bakuloviry bývají označovány jako „tree-top“ viry, které nutí oběti lézt vysoko do korun stromů, kde po několika hodinách uhynou. Napadají především centrální nervovou soustavu, tkáně housenek, kterou do 72 hodin mění v nevábný sliz, jež postupně skapává z listů na zem.

Tam jej v rámci koloběhu přírody sežerou další housenky. V tu chvíli netuší, že se společně s potravou nakazily i smrtícím virem, kvůli kterému se brzy celý cyklus zopakuje.

Mravenčí apokalypsa

Co: parazitující houba Ophiocordyceps unilateralis

Oběť: mravenec

Na světě existuje přes 12 500 druhů mravenců, avšak tisíckrát víc hub. Pouze čtyři z nich napadají svými sporami nic netušící mravence, které následně přemění v chodící zombie. Ne nadarmo si proto houba vysloužila přídomek „zombie“ či „přírodní intrikán“.

Jakmile se totiž hmyz nakazí sporou plísňového patogenu, je s jeho vlastním myšlením amen.

Zdroj: Pixabay

Chaotičtí zombíci

Vlákna houby postupně prorůstají vnitřní soustavou mravence, a tu parazit postupně ovládá. Zatímco zdraví jedinci se pohybují převážně po pachových stopách dalších členů kolonie, infikované zombie postupuje chaoticky, což posléze vede k jeho vyloučení.

Stejně tak ztrácí schopnost vylézt zpět na strom, kde normálně přebývá. Vlivem toxinu, který mu koluje v žilách, vyšplhá jen do výšky asi čtvrt metru nad zem, zavěsí se na spodní stranu listu a zemře. Po několika dnech od napadení z jeho zadní části hlavy vyklíčí stonek s váčkem, v němž se ukrývá několik nových spor. Jakmile praskne, infikuje toxickými spory další mravence.

Létající masožravka

Co: parazitují larva mouchy Conopidae

Oběť: čmelák

Říká se jim „tlustohlavé mouchy“. Lidé si mouchy rodu Conopidae na první pohled snadno spletou s včelou nebo vosou. Tento velice agresivní hmyz číhá kdekoli na svého potenciálního hostitele – nejčastěji čmeláka. Jakmile jej zahlédne, neváhá, okamžitě mu do těla vpíchne své vajíčko a odletí.

Zdroj: Pixabay

Prázdná schránka

V okamžiku, kdy je mise „uložení vajíčka“ hotová, začíná ve čmeláčím těle hotový boj. Jak larva roste a nabírá na síle, svou oběť postupně rozežírá zevnitř. Decimuje životně důležité orgány. Jakmile už čmelák nemá z čeho žít, donutí jej larva sletět na zem a začít si „kopat“ hrob.

V jeho vyžrané slupce poté bezpečně dokončí vývoj, promění se v mouchu a odletí.

Jeden hostitel nestačí

Co: parazitující muška Strepsiptera Myrmecolacidae

Oběť: sarančata a mravenci

Malých parazitujících mušek rásnokřídlých (Strepsiptera) po světě poletuje celkem 600 druhů. Jako manipulátor sice nepatří k nejhorším, za to má větší apetit. Druhu Myrmecolacidae totiž jeden hostitel nestačí – zvrácenou hru má připravenou pro samce i samičku, zvlášť.

Zdroj: Pixabay

Perfektní úkryt

Co se samiček Myrmecolacidae týká, cílí převážně na sarančata. Jakmile si muška vybere vhodnou oběť, nejprve jí s pomocí svých enzymů v břiše „vyžere“ díru. To proto, aby posléze přeměnila její mitochondriální DNA tak, aby jí nové prostředí neubližovalo.

Po celou dobu, co v sarančeti přebývá, žije s „hlavou ven“ – případné samečky zkrátka nějak nalákat musí.

A její hostitel vůbec netuší, co se v 90 % jeho břicha odehrává, naštěstí pro ni. Samečci soustředí pozornost na mravence. Jakmile jej parazit infikuje, mravenec opouští kolonii, aby larva mohla v jeho nitru nerušeně růst.

Když je proces u konce, dá larva mravenci signál, aby vylezl na vrchol stébla trávy, kde se prožere ven z jeho břicha a odletí.

Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz