Domů     Medicína
Kůže: Ochranný štít lidského těla na čtyři…

Patří k největším orgánům lidského těla. Je jako sofistikovaný stroj, který se chrání, opravuje i obnovuje. Jen každou minutu ztratíme až 40 000 odumřelých buněk.

Na první pohled ztělesňuje masitou pokrývku, díky které člověk vypadá reprezentativně. Její úděl a schopnosti jsou však mnohem zajímavější. Kůže totiž patří k největším orgánům lidského těla, který si pro sebe zabírá 7 % z celkové váhy.

Bez ní by veškeré receptory a nervy zůstaly obnažené a „blikaly“ silněji než neony v Las Vegas. Zároveň plní funkci voděodolného štítu, který nás chrání před teplotními výkyvy, škodlivými organismy i slunečním zářením.

Zdroj fascinace

Pro vědce představuje kůže jeden z nejvíce fascinujících orgánů, jehož výkonnost je nezměrná. Je totiž doslova napakovaná senzory a nervovými zakončeními, díky kterým může být mozek v neustálém kontaktu se světem.

Sama se opravuje, a nikdy neselže. Britský lékař působící na Oxford University Hospitals a autor úspěšných publikací Monty Lyman, ji označil za „švýcarský nožík“ mezi orgány, jelikož disponuje rozličnými funkcemi, o kterých se jiným systémům lidského těla může jen „zdát“.

Vidím i slyším

Spletitý, ale velice důmyslný kožní systém v sobě ukrývá rychlé mechanoreceptory, pomalejší nervová vlákna, ale i neuvěřitelně citlivá volná nervová zakončení. Což kůži umožňuje zachytit nespočet vjemů, ať už se jedná o teplo, vibrace či bolest.

Dokonce se v jeho nitru ukrývá soubor nervových vláken, jehož úkolem je „specializovat“ se výhradně na pohlazení. Kromě hmatu, který byl po dlouhá léta označován za jediný smysl kožního systému, je možné jeho prostřednictvím vnímat i světlo.

A podle nejnovějších výzkumů také slyšet a cítit. V kůži se totiž nacházejí také receptory zvukových vln, čichové receptory a receptory hořké chuti.

Není dotek jako dotek

Jakmile se nás někdo dotkne, dotkne se zároveň i našeho mozku. Oba dva orgány jsou totiž vzájemně propojeny, po celý den i noc vedou nekonečné dialogy. Náš software nejenže veškeré informace přijímá a zpracovává, ale i vyhodnocuje.

Důvěrný přátelský dotek proto „označí“ zcela odlišně od letmého popošťouchnutí kupříkladu v obchodě či u lékaře. Podle týmu profesorky Sarah-Jayne Blakemoreové z University College London při jakémkoli pohybu prstů a končetin vytváří část mozku zvaná mozeček přesnou mentální projekci těchto pohybů.

Ihned poté vysílá jakýsi „stínový signál“ do senzorických oblastí mozku, čímž tlumí odpovídající vjemy. To znamená, že kůže může v případě důležitých dotyků – zejména při útoku – zůstat ve střehu.

Související články
Univerzálními dárci krve jsou lidé s krevní skupinou 0. Ne vždy je ale této krve dostatek, proto se vědci snaží vymyslet, jak to zařídit, aby mohl člověk s jakoukoliv krevní skupinou darovat krev ostatním, aniž by došlo k úhoně. Této vysněné metě se nyní velmi přiblížili. Krevní skupiny A, B a O objevil v roce […]
Jako by nestačil návrat starých známých infekcí, začaly se objevovat nové. A nejsou bezzubé, podle odhadů umírá na zdánlivě nenápadné mykózy celosvětově dvakrát více nemocných než před 10 lety. Co jsou vlastně mykózy? Jde o infekce způsobené některými zástupci říše hub – jednobuněčnými kvasinkami nebo vláknitými houbami, známými spíš pod značením plísně. Tedy nic, co […]
Nejsou to jen oteklé končetiny a utiskovaný močový měchýř. Na příchod dítěte se adaptují téměř všechny systémy těla matky, a za jeden z nich byl nedávno uznán také mozek. Jak přesně k tomu dochází, se ale dosavadní studie nedokázaly shodnout. Objasnit celou záležitost pomohla nová studie. Vědecký zájem o neurobiologické procesy spojené s mateřstvím je ve fázi […]
Podle studie zveřejněné v časopise The Journal of the American Heart Association je u lidí, kteří často kouří marihuanu, vyšší riziko infarktu a mrtvice. Článek je analýzou každoročního průzkumu americké vlády o rizicích chování ve společnosti v letech 2016-2020. Respondenti odpovídali na otázky týkající se jejich vlastního zdraví, přičemž jedna sekce výzkumu se týkala případných […]
Mezi lidmi přibývá těch, kteří trpí nějakým neurodegenerativním onemocněním, především ve vyšším věku, jehož nyní dosáhne více lidí. Plně porozumět těmto poruchám není pomocí současných výzkumných metod možné. Proto se vědci snaží přijít s novými, inovativními přístupy. Jedním z nich je tvorba hybridních mozků, kdy jsou myším implantovány neurony z krys. „Máme krásné modely mozkových […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz