Domů     Ostatní
Dvounohá robotka Cassie láme rekordy v běhu
Alexandra Fiedlerová
od Alexandra Fiedlerová 4.10.2022
robotka Cassie
Zdroj: Oregon State University

Podle vědců je lidské tělo jako stvořené pro vytrvalostní běh, protože na rozdíl od zvířat dokážeme dýchat v libovolném tempu a teplotu organismu regulujeme potem. Ti nejlepší atleti jsou stometrovou trať schopni zaběhnout za 10 sekund. Jak si vedou roboti?

Držitelem světového rekordu v běhu na sto metrů je Jamajčan Usain Bolt s časem 9,58 sekund, při kterém dosáhl rychlosti 44,72 km/h. Nejrychlejším suchozemským zvířetem je pak gepard, který dokáže běžet až rychlostí 120 km/h, přičemž se pohybuje až 7 metrů dlouhými skoky.

Běh ho ale na rozdíl od člověka velmi vyčerpává, protože se během něj silně přehřívá. Dvounohá droidka Cassie zaběhla 100 metrů za 24,73 sekundy. Lidským atletům se rovnat zatím nemůže, její výkonnost se ale v čase rychle zlepšuje.

reklama

Společnost Agility Robotics představila Cassie světu v roce 2017. Co umí, předvedla v roce 2021, kdy běh na 5 kilometrů dokončila za něco málo přes 53 minut. Nyní svým výkonem vytvořila Guinnessův světový rekord v běhu na 100 metrů v kategorii dvounohých robotů.

Zařadila se tak po bok humanoidního robota Atlas od společnosti Boston Dynamics a Mabel vytvořené výzkumníky z Michiganské univerzity. Aby mohla Cassie usilovat o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, musela startovat ze vzpřímené polohy a také se do ní po doběhnutí vrátit.

robotka Cassie 2
Zdroj: Oregon State University

Výzvou bylo navrhnout takovou mechaniku robota, která by mu umožnila běžet. Nešlo jen jednoduše zkopírovat lidské tělo. Inspiraci proto poskytla živočišná říše. Konkrétně kolena, která se podobně jako u pštrosa ohýbají dozadu.

reklama

Pštrosovi tak umožňují vyvinout rychlost až 50 km/h po dobu jedné hodiny. Největším oříškem se ale ukázalo napsání softwaru, který by zvládal robota v reálném čase autonomně ovládat bez nutnosti zásahů lidského operátora.

Místo přímého psaní algoritmů tak vědci z Oregonské státní univerzity použili umělou inteligenci a strojové učení. Krok za krokem tak Cassie postupně naučili, jak reagovat na jednotlivé podněty ze svých senzorů, určit podle nich správnou délku kroku, rychlost běhu i udržování směru.

Ukázalo se však, že rozběhnutí a zastavení vyžaduje zcela odlišné chování než samotný běh. „Startování a zastavování ve stoje je obtížnější než běžecká část, podobně jako vzlet a přistání je těžší než skutečný let letadlem,“ vysvětluje znalec umělé inteligence Alan Fern.

Vědci proto zkombinovali dvě neuronové sítě. Jedna má na starosti běh, zatímco druhá koordinuje stání a zejména elegantní přechod mezi během a stáním. Běh na sto metrů je nicméně ryze lidskou disciplínou vycházející z možností lidského těla.

reklama

Ačkoliv se předpokládá, že se robot bude v rychlosti běhu ještě zlepšovat, již nyní je Cassiin výsledek jednoznačným milníkem v oblasti pohyblivosti robotů.

Štítky:
reklama
Související články
Profesor Katsuhiko Hayashi z Ósacké univerzity se už léta zaobírá léčbou neplodnosti. Na konferenci v Londýně nyní oznámil, že se mu podařilo vytvořit vajíčka z buněk myších samců. Výzkum, který je zatím v počáteční fázi, spočíval v přeměně samčích pohlavních chromozomů XY na samičí XX. Podle Hayashiho, který je celosvětově uznávaným odborníkem v této oblasti, […]
Nový rok je zde a jako vždy s sebou přináší spoustu nadějí. Aby onu fázi očekávání nevystřídala cimrmanovská fáze zklamání, o to se budou snažit i vědci. Co tedy lze očekávat v roce 2023 na poli vědy? * V dubnu by měla k Jupiteru odstartovat sonda JUICE. Kromě krále Sluneční soustavy bude zkoumat i místní […]
Náš nejbližší vesmírný souputník Měsíc má svou tvář výrazně zjizvenou krátery. To není nijak výjimečné, nějaký ten kráter si z kosmických karambolů odnese každé pevné těleso. A i když na naší planetě kvůli erozi a přírodním podmínkám nejsou tak patrné, i zde je spousta památníků na nedobrovolné schůzky Země s nezvanými kosmickými návštěvníky. A kdyby […]
Ještě před nějakými sto lety byl svět vědy otevřen téměř výhradně mužům. Byla to obrovská škoda, protože lidstvo tak využívalo jen padesát procent své intelektuální kapacity. Od té doby se však mnohé změnilo i díky průkopnicím jako byla antropoložka Ruth Benedictová. Její přesah přitom dalece vědeckou obec přesáhl, když vystupovala proti rasismu, a přišla s […]
Výzkumný tým Provozně ekonomické fakulty MENDELU, který se dlouhodobě věnuje problematice plýtvání potravinami v domácnostech, zjistil, jaké množství potravin končí ve směsném komunálním odpadu. Průměrně je to 36,4 kilogramů za rok, v sídlištní zástavbě pak až 53 kilogramů na osobu. Nyní se chtějí zaměřit na to, jak by se mohl tento odpad dále zpracovat a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz