Domů     Medicína
Ráno či večer? Odborníci zkoumali, kdy je nejlepší cvičit
Jan Martinec 12.9.2022

Není sporu o tom, že správně provozovaný sport prospívá jak naší tělesné schránce, tak i naší psychice. Ale má na naše tělo nějaký vliv čas, který si ke cvičení zvolíme? Odpověď na tuto otázku se jala hledat zbrusu nová studie vědců ze Skidnore College v New Yorku. A nutno podotknout, že dospěla k poměrně zajímavým výsledkům.

Dle obecných doporučení by měl člověk strávit cvičením minimálně dvě a půl hodiny týdně. Málokdo však bere v potaz skutečnost, že se jeho cíle i výkon mohou značnou měrou odvíjet od toho, kdy konkrétně si na fyzický výkon vyhradí svůj čas.

Právě takové závěry vycházejí ze studie vedené americkým fyziologem Paulem Arcierem, jehož tým potvrdil dlouhodobou domněnku, že lidské tělo není ke sportování nastavené v jakoukoli denní či noční hodinu.

Speciální balíček pohybu

Odborníci svou studii zaměřili na třicet žen a šestadvacet mužů ve věku od pětadvaceti do pětapadesáti let. Ve všech případech se jednalo o lidi zdravé a sportovně založené, kteří nekouřili a měli ideální tělesnou hmotnost.

Ti byli následně pod bedlivými zraky vědců a profesionálních trenérů vystaveni dvanáctitýdennímu sportovnímu programu zaměřenému na posilování, intervalové sprinty, strečing i vytrvalost, jenž sestával ze čtyř hodinových tréninků týdně.

Sportovní program zároveň doplňoval předepsaný stravovací režim na míru s dostatečným přísunem bílkovin. Skupina testovaných byla krátce po seznámení s programem rozdělena na dvě části, přičemž jedna sportovala ráno a druhá večer.

Ranní sportovci si dopřávali snídali až po tréninku a během dne konzumovali další tři jídla ve čtyřhodinových intervalech, zatímco večerní sportovci jedli během dne tři jídla ve čtyřhodinových intervalech a čtvrté si dávali až po tréninku.

Cesta k jednoznačnosti

Výsledky, ke kterým vědci ve své studii dospěli, byly až překvapivě jednoznačné. Za uplynulých dvanáct týdnů zaznamenali určitý progres všichni účastníci studie. Měli lepší hodnoty fyziologických parametrů, vykazovali vyšší tělesnou zdatnost a byli na tom lépe i psychicky.

Pro vědce však bylo nejzásadnější zjištění, že mezi ranním a večerním tréninkem panovaly zásadní rozdíly v celkových dopadech na zdraví a kondici žen a mužů…

Pokračování článku v aktuálním (zářijovém) čísle časopisu 21. STOLETÍ 

Související články
Vytvořit lék proti virovým infekcím je nesnadný úkol, zejména z toho důvodu, že viry často mutují. Nyní se však odborníci zaměřili na cukry zvané glykany, které by mohly být překvapivě Achillovou patou virů. Pokud se to prokáže, otevírá se cesta k širokospektrálnímu antivirotiku… Viry stojí za řadou nákaz, které jsou pro lidstvo smrtící. Vedle SARS-CoV-2, […]
Ke zmírnění třesu, který doprovází Parkinsonovu chorobu, je využívána hluboká mozková stimulace, která však vyžaduje vysoce invazivní zákrok. Ultrazvuk zase není vhodný k dostatečně přesnému zacílení léčby. Nyní však do hry vstupuje ultrazvuková helma, jejíž použití je neinvazivní, zato přesnější než u ultrazvuku. A pomoci by mohla i s jinými neduhy… Při léčbě Parkinsona je […]
Dna je zánětlivé onemocnění kloubů, které vzniká kvůli nadbytku kyseliny močové v těle. Ta se ve formě krystalků ukládá v blízkosti kloubů, nejčastěji přitom postihuje palce na nohou, a způsobuje bolestivý zánět. Vědci nyní zjistili, že naši předkové disponovali genem, který kyselinu močovou uměl rozkládat, ovšem v průběhu evoluce ho ztratili. Jeho obnova pomocí metody […]
Medicína 4.9.2025
Když se člověk řízne, rána se obvykle zacelí a na místě zůstane jizva. Na kůži jde o více či méně estetický problém, pokud se však jizvy objeví na plicích, mohou zabíjet. Zjizvená, tj. fibrotická tkáň totiž neumožňuje průchod kyslíku. Některou z forem plicní fibrózy v Česku trpí tisíce lidí a každý rok jich dalších přibližně 150 přibude. […]
Medicína Objevy 3.9.2025
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých okolností úspěšně využívat Jak velký potenciál mají, dokazují aktuální výsledky práce vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Kmenové buňky se vyznačují takzvanou autokrinní funkcí, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz