Domů     Příroda
Odkaz Mendela: Slepice více snáší a méně kvokají, obilí je nižší a ovoce sladší
Jan Zelenka 9.9.2022

V létě uplynulo 200 let od narození Gregora Johanna Mendela a řada vědeckých a výzkumných institucí si připomíná jeho genialitu a odkaz. I díky jeho pokusům se šlechtěním dnes máme lepší slepice a odolnější obilí….

foto: archiv

Když před 160 lety sepisoval opat brněnských augustiniánů G. J. Mendel stať o křížení hybridů hrášku, pravděpodobně netušil, jak zásadní poznání a zemědělský užitek lidstvu přináší. Už první zemědělci na svých polích zlepšovali užitné vlastnosti rostlin výběrem těch s většími zrny či s delším klasem, ale teprve po objevení Mendelových zákonů se ke šlechtění začalo přistupovat jako k vědecké disciplíně.

Za dnešní potravinovou dostupností, adaptací zemědělství na klimatické změny či odolností plodin vůči některým chorobám a škůdcům stojí bouřlivý rozvoj genetiky v průběhu 20. a 21. století.

Obilí tehdy a dnes

Dříve by nebyl v obilném poli člověk vysoký 160 centimetrů vidět, protože stébla byla mnohem delší než dnes. Obilí muselo rychle přerůst plevel, aby se dříve dostalo ke slunci, dlouhá sláma se využívala k podestýlce.

Od nástupu intenzivního hospodaření se plevel začal kontrolovat chemicky, dlouhá, po větru či dešti polehávající stébla se hůře sklízela kombajnem a už nebyla žádoucí.

V kolekcích Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství představují obilniny s téměř 24 tisíci položkami nejvyšší podíl genetických zdrojů rostlin. Je v nich zahrnuto 253 druhů náležejících k 54 rodům.

Na našich polích pravděpodobně uvidíte stále častěji čirok zrnový a bér vlašský, které původně pocházejí z Afriky a Asie. Protože výborně zvládají horko i sucho, jsou považovány za plodiny budoucnosti.

Jejich odrůdy vhodné pro pěstování v našich podmínkách totiž úspěšně vyšlechtil Výzkumný ústav rostlinné výroby.

foto: Shutterstock

Kolik sníte (českých) jablek?

Za svůj současný vzhled i vlastnosti vděčí šlechtění také nejběžnější ovoce i zelenina. Průměrný Čech sní okolo 20 kilogramů jablek ročně a preferuje navinule sladké, chruplavé plody. Těmto chutím se přizpůsobuje i šlechtění jabloní.

Kromě chuťových preferencí strávníků musejí vědci zohledňovat i další aspekty – třeba aby jabloň zvládla jarní mrazíky či jablka netrpěla strupovitostí. Ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousech se starají o rozsáhlé genové sady jádrového i peckového ovoce, a díky jejich šlechtění třešní jsme dokonce světoznámí!

České třešně se pěstují po celé planetě, oblíbená je zejména odrůda Kordia, ale známá je i Tamara svými extra velkými plody – běžně přes 30 mm v průměru.

A například v posledních letech oblíbené Keřkovské rohlíčky, brambory na vánoční salát, v pěstitelské praxi před 40 lety zanikly a dnes je máme na stole jen díky Výzkumnému ústavu bramborářskému.

foto: Shutterstock

V čem jsme nejlepší?

Šlechtění pomáhá také životnímu prostředí. Máme největší světový podíl vinic s tzv. PIWI odrůdami révy vinné, které jsou vyšlechtěné jako přirozeně odolné vůči houbovým chorobám, a není je třeba ošetřovat pesticidy.

V roce 2020 bylo PIWI odrůdami v Česku osázeno přes 4 % plochy vinic. Ochutnávku vín z těchto zajímavých odrůd pořádá na konci srpna na své pokusné vinici v Oblekovicích Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Šumavanka a „češka“

Plemenitba u zvířat je stejně jako u rostlin cílená zejména na výnos. U nosných plemen kura domácího čili slepice se šlechtěním dosáhlo nejen víceméně každodenní snůšky vajec místo jednoho vejce za čtyři až pět dní, ale také nižší intenzity kvokání.

Kur se zároveň šlechtí také na odolnost vůči ptačím virům a dalším nemocem. České plemeno šumavanka, vyšlechtěné v 50. letech 20. století, patří mezi slepice snášející tvrdší klimatické podmínky, jak už napovídá jeho název.

A až do 13. století sahá historie české zlaté kropenky, lidově zvané češka, druhého našeho národního plemene, které bylo ze vzorků původních selských slepic z Vysočiny vyšlechtěno na začátku 20. století.

foto: wikipedia.org

reklama
Související články
Jsou menší než zrnko soli, a jsme s nimi v kontaktu možná víc, než bychom si uvědomovali. Kolují nám v krvi, zaplňují naše plíce, dokonce i střeva. A to pořád není to nejhorší… Podle posledních závěrů vdechnou lidé ročně zhruba 22 000 000 mikro i nanoplastů. A to jednoduše proto, že jsou prakticky všude, v […]
Raflézie jsou parazité známí největšími květy světa, navíc se vzhledem a zápachem zkaženého masa. Ještě pozoruhodnější je ale jejich bizarní genom, který odhaluje, čeho jsou parazité schopni: Manipulovat s DNA, promazávat vlastní a krást geny hostitele. Někdy v dobách, kdy se Britské impérium chlubilo, že nad jeho územím slunce nezapadá, putovali pralesem Sumatry sir Thomas […]
Procházka v lese, spojená se sběrem hub nebo lesního ovoce, je příjemná záležitost. Ale na různých místech světa můžete narazit také na takzvané potravinové lesy, které sice les připomínají, ale plní jiný účel Jde hlavně o pomoc lidem, kteří mají problémy se zásobováním potravinami. Například v USA existuje více než 6500 venkovských a městských oblastí, […]
Ani vitaminy, ani antioxidanty. Americký výzkum přišel s poznatkem, že větším zdravotním benefitem ovoce a zeleniny mohou být toxiny, které rostlinám slouží na ochranu proti hmyzu. Jsou v množství, které nám neublíží, přesto cosi zajímavého dělají s našimi buňkami. Někdy před 15 lety připravili vědci ve Švýcarském federálním technologickém institutu jednoduchý experiment, u nějž se […]
Skutečnost, že příroda léčí není moderní medicíně vůbec neznámá. Prozatím však lékaři pobyt na čerstvém vzduchu nepředepisují… Podle nejnovějších studií by možná měli. Nashromážděné poznatky totiž naznačují, že pobyt v parcích či lesích výrazně napomáhá k fyzické i duševní pohodě člověka. Podobným „balzámem“ by měly být také moře a oceány. Na otázku, co přesně za […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz