Přibližně před rokem vyšel článek o naší novince – projektu „WC net“ – vedení optického kabelu kanalizací.

Přečíst si ho můžete zde: www.21stoleti.cz/2021/08/16/internet-pres-kanalizaci.

Naše „děťátko“ zestárlo o další rok a začíná pokukovat po okolním světě. Stejně jako první batolecí krůčky jsou velmi nejisté, i náš projekt se letos v únoru velmi „neohrabaně“ posunul a to tím, že jsme technologií „vedení optického kabelu v kanalizaci“ připojili prvního komerčního zákazníka.

Nešlo nám o ekonomiku (odhad návratnosti byl v řádů desítek tisíc let), ale hlavně o ujištění se, že jdeme technologicky správnou cestou. Prostě že to jde :).

Během léta jsme připojili další zákazníky a získali jsme první zkušenosti s ostrým „provozem“ v reálné kanalizaci. Začneme asi tím nejdůležitějším – nejstarší prvky technologie jsou v kanalizaci již přes rok a nedělají „kanalizačnímu provozu“ žádný problém.

Můžeme konstatovat, že technologie jako taková funguje. Problematičtější je kooperace s vlastníky pozemků. Někteří vlastníci nevědí, že kanalizační šachtici na hranici pozemku mají, někteří ví, že šachtici někde mají, ale neví přesně kde.

Získanými zkušenostmi jsme dospěli k názoru, že základem všeho je správný průzkum prostředí, proto jsme si koupili inspekčního robota se satelitní kamerou. „Satelitní“ neznamená ovládán satelitem nad námi, jak se mnozí domnívají, ale název je odvozen od vypuštění satelitu (kamery) do přípojky v místě odbočky (tělo robota zůstává v hlavním řadu).

Pokud potřebujeme fyzicky najít pozici kamery (zasypanou šachtici), použijeme vyhledávač (hovorově „pípák“). Náš „pípák“ ovšem nepípá, zobrazuje šipku ukazující směr, kam máte jít. Jakmile dojdete nad robota, zobrazí se obdélníček ukazující směr kamery.

Takto umíme nalézt pozici zasypané přípojky v řádu jednotek minut. Většinou když místo najdeme, slyšíme od vlastníků něco ve smyslu „jo, vlastně jo, tam něco bylo, ale hyzdilo to zahradu, tak jsme to zasypali…“.

Velkým přínosem naší technologie je i její „CO2“ stopa. Odpadají veškeré práce spojené s užitím strojů se spalovacím motorem jako je kopání, zához, asfaltování. Relativně žádný odpad se nikam nevyváží, není potřeba služeb geodeta, ani dalších jiných režií spojených s tradičním způsobem výstavby optické sítě. My ráno přijedeme a odpoledne odjíždíme od hotového úseku.

Aby celý projekt měl i ekonomiku, udělali jsme další krůčky v úpravách robotů. Navázali jsme spolupráci s ryze českým výrobcem inspekčních kamer – firmou Zikmund electronics. Základem bezproblémového pohybu robota v řadu je, aby byla jeho kola synchronizována s navijákem kabelu.

Pan Zikmund nám nabídl více než 30leté zkušenost v této oblasti. Vyrábí pro nás speciálně upravený naviják a pohonnou jednotku, jak často říkám, „mašinku a naviják“. My si za „mašinku“ připojíme své „vagonky“ – roboty.

Nemusíme se věnovat vývoji vymyšleného, osvědčeného a funkčního řešení, soustředíme se pouze na naše „vagonky“. Např. zapojením vagonků určených pro instalaci spon za „mašinku“ vytvoříme vláček, kterým nainstalujeme spony.

Zapojením vagonků určených pro zacvaknutí chráničky sestavíme vláček, kterým zacvakneme chráničku do spon.

Termín dodání navijáku a pohonné jednotky je na přelomu srpna/září. Prozatím instalujeme s prototypy. Přesto jsme již dosáhli pokroku a zkrátili jsme dobu instalace jednoho úseku řadu z původních mnoha dnů na jeden den.

Dopoledne nainstalujeme spony a odpoledne zacvakneme chráničku. Jde o obrovský pokrok, protože právě ekonomika je motor všeho. Nejdražší jsou přípravné práce (dočasné zacpání a vyčištění kanalizace), které „ukrojí“ průměrně 2 hodiny.

Když si přičtete hodinu na dopravu do místa instalace, počáteční rozbalení a závěrečné sbalení našeho „nádobíčka“ a dopravu zpět, zbývá vám pro reálný výkon přibližně 5 hodin. Proto se každá ušetřená minuta počítá a zvládnout vše za den je cesta k efektivitě.

Po ukončení práce v řádu se provádějí práce v přípojkách. Do každé přípojky se instalují v metrových rozestupech spony. Původní robot instaloval jednu sponu řádově hodinu, což představuje nainstalování cca 4 m vedení denně.

Nový robot zvládne instalaci za několik minut, takže práce v jedné přípojce (včetně vyčištění a dalších přípravných prací) nám nyní zabere přibližně půl dne. Následují přípravné práce s chráničkou a nakonec její zacvaknutí do držáků. I zde původně několikadenní práce zvládáme během půl dne.

Na závěr se instaluje držák rezervy optického kabelu a držák optické spojky, kde se „vyvaří“ (spojí) optické kabely. Kabelová rezerva musí být dostatečně dlouhá, aby bylo možné si svařování vláken přenést do dodávky nad kanalizační šachtou.

Naším cílem je zvládnout nainstalovat jeden úsek (řad a přípojky) za den ve 4 lidech. Jsme si vědomi, že ještě bude potřeba roboty upravit, aby dosáhli vytyčeného cíle, ale již teď vidíme světlo na konci tunelu. Prostě víme, že jdeme správnou cestou – a to je to hlavní.

V následujících dnech budeme zkoušet deinstalaci chráničky a spon v ostrém provozu, abychom je dokázali nejen instalovat, ale také sundat pro případ nějakých servisních prací provozovatelem kanalizace.

Zda se nám to povede, ale i další informace o novinkách v telekomunikacích si můžete přijít vyslechnout na konferenci KKTS Plzeň 2022.

Zde budeme mít venkovní prezentaci, kde bude možné vyzkoušet si i odolnost spon vůči tlakovému čištění. Přivezeme průhledné potrubí, v něm nainstalované spony a vy si můžete zkusit tlakem 220 bar sponu sundat.

Při běžném tlakovém čištění je tlak vody rozdělen do 7 paprsků, my za pomoci nádstavce na vapku nasměrujeme všech 7 paprsků do jednoho. Nabízíme láhev Božkova tomu, kdo sponu sundá. :).

Autor článku: Michal Najman, zakladatel projektu WC net