Domů     Medicína
Návrat důležitého smyslu
Dagmar Garciová 10.8.2022
Foto: Pixabay

Vědci ze Švédska sledovali čtyři lidi, kteří v průběhu 3 až 7 let dostali osseointegrované implantáty ovládané myslí k běžnému užívání. Podle vedoucího výzkumu Maxe Ortize Catalana, docenta na Chalmerské technologické univerzitě, je to poprvé, kdy lidé mohli sami doma používat takovouto bionickou ruku.

Technologie byla podrobně studována v laboratoři, ale vědci ji chtěli vyzkoušet také v reálném světě. „Stále musíte dokazovat, že je to bezpečné v běžném životě, když je používají lidé,“ řekl Catalan.

Výzkumný tým zjistil, že protézu lze efektivně využívat po celý den v osobních a profesních aktivitách lidí.

Jeden z účastníků studie, 46letý muž jménem Rickard Normack, který přišel o ruku při pracovním úrazu, uvedl, že nikdy nebyl spokojený se svou tradiční protézou. Nakonec dostal osseointegrovanou a říká, že mu to změnilo život k lepšímu, že se svou novou protézou může dělat cokoli.

Implantát se přichytí uvnitř kosti zbývající končetiny pomocí osseointegrace, která v podstatě prodlouží kostru k místu, kde může být připevněna protetická paže. Poté jsou pacientovi do nervů a svalů implantovány elektrody.

Když tyto elektrody zachytí signál – např. že člověk chce pohnout prstem -, jsou naváděny algoritmem umělé inteligence, který říká protetické končetině, co má dělat: pohni prstem a prst se pohybuje. Tento proces je pojmenován jako „intuitivní ovládání“.

Foto: Pixabay

Předem je třeba zdůraznit, že bionické protézy nejsou samy o sobě žádnou převratnou novinkou, co je však nového, je jejich provedení. Nové protézy dokonce svým nositelům slibují hmat, což je něco, o čem se jim mohlo dosud tak maximálně zdát.

Přitom hmat patří k základním smyslům každého živočicha. Handicapovaní, kteří přišli například o ruku, ztratili spolu s ní také většinu informací z kožních receptorů, nyní jim je však může nahradit zcela nová bionická protéza s implantáty.

Kromě toho vědci slibují využití haptické technologie i v situacích z běžného života.

Nervové receptory přijímají podněty o tlaku, tvaru, pohybu, struktuře, teplotě a mnoha dalších detailech. „Pokaždé, když se něčeho dotkneme, aktivuje to tisíce nervových vláken a miliony neuronů v mozku, které nám zprostředkují hmatový vjem,“ říká neurovědec Sliman Bensmaia z Univerzity v Chicagu.

Lidská kůže je plná nervových receptorů, nejvíc se jich nachází na bříškách prstů, přičemž každý receptor má svou jasně danou práci. „Vždycky, když se dotýkáte objektu, vaše kůže se deformuje nebo lehce zmáčkne,“ vysvětluje Bensmaia.

Hmatových receptorů existuje několik druhů, ale Bensmaia se při výzkumu soustředí na Paciniho tělíska, která se ukrývají poměrně dost hluboko pod kůží. Zaznamenat a nasimulovat různé struktury představuje pro vědce dosažitelný cíl.

Zda se jim podaří díky jejich výzkumu lidem hmat vrátit, ukáže až čas, nicméně Bensmaia je přesvědčen, že jsou na dobré cestě.

Foto: Pixabay
Související články
Medicína 21.11.2026
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu tvoří pozůstatky dávných retrovirů, které kdysi napadly naše evoluční předky. Většina už dávno nefunguje, část jejich genetické výbavy si ale evoluce […]
Medicína 19.11.2026
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz