Domů     Příroda
Morče, nebo prasátko?
Pavel Polcar 3.8.2022
Foto: Pixabay

Morče domácí (Cavia aperea porcellus) je dnes již běžným domácím mazlíčkem. Tito hlodavci se do Evropy dostali z Jižní Ameriky, předchůdcem domácího morčete je morče divoké (Cavia aperea).

Existuje mnoho typů morčat, lišících se délkou a strukturou srsti, zbarvením i velikostí. Kromě těch srstnatých jsou i bezsrstá (tzv. skinny). Není neobvyklé, že se s tímto hlodavcem lze v některých zemích setkat i na talíři. V Peru je totiž morče místní národní specialitou.

Dnes známá varianta morčete domácího vychází původně z morčete divokého. Tvor se podobal vzhledově aguti zlatému (Dasyprocta aguti) – spodní srst byla světlejší barvy, hřbet tmavší a na zadní části byla umístěna velká červená skvrna.

Takto přibližně vypadala morčata původně. Již před objevením Ameriky Inkové (v dnešním Peru, Ekvádoru a Chile) chovali divoká morčata pro maso a kůži, ale také pro děti jako mazlíčky, což doložily archeologické nálezy několika mumifikovaných morčat.

Z Nového světa do Evropy

Morčata jsou nejstaršími domácími zvířaty Jižní Ameriky, kde si je Indiáni domestikovali již před 4000 lety. V průběhu staletí se jejich podoba změnila. Morče divoké osidlovalo mírná klimatická pásma Jižní Ameriky.

Foto: Pixabay

Postavou bylo štíhlejší, menší a jednobarevné – často tmavě hnědé. Nenápadná barva jim umožňovala výborné maskování. Mimikry a rychlost jim sloužily k přežití v divoké přírodě. Do Evropy se divoká morčata dostala v 16. století, kdy je sem přivezli španělští dobyvatelé.

Není přesně doloženo, k čemu mořeplavci hlodavce využívali – zda jako zásobu masa při dlouhé cestě, nebo zda v malých tvorech našli zalíbení. Každopádně jako druh potravy se morčata v Evropě neuchytila a díky svému roztomilému vzhledu a klidné povaze se stala domácími mazlíčky.

Morče domácí patří mezi hlodavce, dorůstá délky těla 20-35 cm a v domácích chovech může dosahovat hmotnosti 800-1300 g – v některých případech může vážit až 1800 g. Období říje trvá u morčete pouze 24 hodin a březost je mezi 58 až 75 dny.

Samice většinou rodí 1 až 6 mláďat. Morčata se průměrně dožívají 5-8 let, ale jsou zaznamenány případy, kdy překročila hranici 10-15 let. Poněvadž jsou náchylní k nachlazení, vyhledávají morčata teplá místa.

Jejich tělo se však na slunci rychle přehřeje, a tak bývají aktivnější spíše v noci.

Foto: Pixabay

Z anatomického hlediska

Anatomická stavba morčat je vždy stejná – široká hlava, krátký krk, nedlouhý, ale široký hřbet a mohutné pozadí bez ocasu. Zuby jsou u morčat nejdůležitější – nikdy jim nepřestávají dorůstat. Týdně jim povyrostou o 1,5 mm, proto si je potřebují neustále obrušovat.

Sluch mají velmi dobře vyvinutý. Potravu zpracovávají jazykem, který má veliké množství chuťových pohárků. Morčata vidí i dozadu. Vyšlechtěné druhy už nemají jen jednu barvu své srsti, ale objevují se i barvy další, navíc se srst změnila např. rozety a její délka je také odlišná. Na předních tlapkách se nalézají 4 prsty, na zadních jen 3.

Morče se řadí mezi tzv. koprofágy, tedy mezi živočichy pojídající vlastní výkaly. Zvíře svůj trus požírá, když jde přímo ze zadečku, a činí tak i více než 200krát za den. Není bez zajímavosti, že morčata mají dva druhy výkalů.

Ten, který hlodavec opětovně pozře, obsahuje vitamíny B a K a nestrávenou vlákninu ze sena. Druhý typ „bobků“ běžně nalezne chovatel v kleci, a to je ten, který již morče nadále není schopno více využít. Pojídání vlastního trusu značí, že je zdravé a zcela normální.

Foto: Pixabay

V divočině přežívají morčata v menších rodinách. Při domácím chovu je však třeba dávat pozor na vzájemnou snášenlivost. Chovat více samic pospolu nebývá problematické, oproti tomu dva a více samců se většinou nedoporučuje.

Morčata patří mezi teritoriální zvířata a svým ostrým chrupem si mohou navzájem ublížit, jejich souboje často končí smrtí jednoho či obou soků.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz