V posledních letech se jako synonyma pro invazní druhy skloňují především dva zástupci sršní. Konkrétně se jedná o sršeň asijskou (Vespa velutina) a sršeň mandarinskou (Vespa mandarinia).
Zatímco druhý ze zmíněných zástupců si vzal „do parády“ především USA, kde započal svou invazi v roce 2019, sršeň asijská ohrožuje Evropu, a to včetně České republiky. Sršeň mandarinská je největší druh sršně na světě.
Dělnice dosahují délky minimálně 3 centimetry a královny mohou měřit až kolem 5,5 centimetru a mít rozpětí křídel i více než 7,6 centimetru.
Žihadlo měří 6 milimetrů, hlava je relativně masivní a celá tmavě žlutá až oranžová. Sršeň asijská je podstatně menší než sršeň obecná (Vespa crabro) a do Evropy se dostala již v roce 2004. Zajímavostí je, že nemá v přírodě přirozeného nepřítele.
Dělnice mají délku zhruba 2 centimetry, samci 1,8 až 2 centimetry, královna až 3 centimetry. Oba invazní druhy jsou značně agresivní, a tak není neobvyklé, že často útočí i na člověka. Jsou známé také tím, že s oblibou likvidují včelstva.
„Obáváme se toho, že se sršeň asijská jako invazní nepůvodní druh do České republiky dostane, protože proti ní se naše včela medonosná neumí bránit. Byl by to pro nás další problém k těm, co už máme nebo co mají naše včely – nemoci, pesticidy a nedostatečná výživa, když chybí pylová pestrost v krajině.
Je to hmyz, jehož pohyb v přírodě se dá jen těžko omezit,” uvedla předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová.
Sršeň asijská je v likvidaci včel skutečně efektivní, vědci uvádějí, že jediná dravá sršeň může za den zlikvidovat až 50 včel.
„Invaze sršně asijské do Česka samozřejmě hrozí. První u nás budou v rozmezí tří až pěti let, ze začátku půjde jen o jednotlivé nálezy. Častější bude do pěti až osmi let. Z pohledu běžných lidí přibude jen další druh „vosy“, které tu vždy byly – včetně sršní.
Moc se tedy nezmění,” sdělil v roce 2019 entomolog Jakub Straka z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
