Naše geny a geny našich potomků můžeme částečně ovlivnit i sami, aniž bychom se pouštěli do experimentování s genovým inženýrstvím. Prostředky k tomu nalezneme v našem způsobu života – v tom co jíme, kde žijeme a jak aktivně trávíme svůj čas..

Epigeneticky dědíme to, co nezdědíme ve formě genů nebo se od našich blízkých nenaučíme v průběhu života. Epigenetika je jakási nástavba na genetickou výbavu, kterou jsme získali od našich rodičů.

O značkách v průběhu života

Epigenetické modifikace jsou “značky“ na DNA, kterou ovlivňují. Mimo jiné se díky různé expresi genů a těmto značkám mohou buňky diferenciovat, tzn. specializovat se na určitý buněčný typ. U savců a některých dalších skupin organismů (např. i u krytosemenných rostlin) se také uplatňuje parentální genomový imprinting, tedy genetické „vtištění“ epigenetických značek od rodičů.

Častý typ takových značek jsou metylace cytosinu ve dvoušroubovici DNA. Tyto značky jsou v průběhu života odstraňovány a znovu ustanovovány. Epigenetické značky sedí na začátku genu a kontrolují jeho aktivitu vypínáním či zapínáním genu.

Tím, jak se chováme k našim dětem, ovlivňujeme jejich geny

Pokud je narušen gen NR3C1, u člověka se projeví psychické problémy jako absolutní neschopnost snášet stres. Na myších bylo experimentálně prokázáno, že gen NR3C1 u mláďat funguje správně, když o ně matka pečuje a olizuje je.

Když jim naopak svou náklonnost neprojevovala, gen se kvůli nametylované DNA v určitém místě neexprimoval, a tedy nefungoval správně. Podobný výzkum, zabývající se kontaktu rodičů a potomka, byl proveden i u lidí.

Metylační profily (značky) na DNA se lišily mezi dětmi, kterým se v prvních týdnech života dostávalo dostatek rodičovské pozornosti v podobě objímání a dětmi bez ní. Konkrétně se metylace lišila na pěti místech v genomu.

Jedno z nich hraje roli v imunitním systému a další ovlivňuje metabolismus. Pro novorozence je tedy fyzický kontakt velmi důležitý.

Čaj – pít či nepít?

Epigenom můžeme ovlivnit i stravou. Například konzumace čaje se ukázala, a to zvlášť v případě žen, jako potencionální činitel v metabolismu estrogenu a rakovině. Katechin v čaji ovlivňuje jak geny spojené s estrogenem, tak s rakovinou.

A protože zasahuje jen do metabolismu estrogenu, ovlivněny jsou jen ženy. Zajímavé je, že ženy pijí více čaje než muži.

Transgeneračně přenášené epigenetické značky

Epigenetické značky mohou být přenášeny mezigeneračně. Ve Švédsku jsou vedeny detailní záznamy o několika skupinách obyvatel – a o lidech narozených v severním Švédsku v letech 1905, 1920 a 1980 vyplývá několik skutečností.

Pokud chlapcům ve věku 8–12 let nebylo kvůli nedostatku jídla umožněno přejídání, jejich budoucí potomci netrpěli na kardiovaskulární nemoci. Ovšem pokud v tomto věku chlapci trpěli obezitou, jejich děti umíraly kvůli diabetu.

A následky různé výživy předků z paternální strany zasahovaly i do generace vnoučat – na úmrtnost vnuků, ale ne vnuček, měla vliv výživa dědečků. Existují i další příklady přenosu epigenetického transgeneračního efektu jen na jedno pohlaví potomků, což by nasvědčovalo o jeho vazbě na pohlavní chromozomy (X nebo Y).

Epigenom ovlivněný ročním obdobím

Jsou i bizarnější ukazatele – třeba jako čas narození. To, v kterém se narodíme ročním období, ovlivňuje naši náchylnost k alergiím. Lidé narození na podzim a v zimě jsou k alergiím nejnáchylnější. Zatím není jisté, co to zapříčiňuje, ale je možné, že zde hraje roli vitamin D ze slunečního záření, jehož množství v průběhu roku kolísá.

Pokud by tomu bylo opravdu tak, není třeba si plánovat narození dítěte na jarní a letní měsíce, aby se snížila pravděpodobnost náchylnosti k alergiím – stačí brát vitamin D jako doplněk stravy. Při pohledu na metylace DNA u skoro čtyř stovek 18letých dětí narozených v různých ročních obdobích bylo patrné, že se jejich metylační profily liší.

Ty se měnily až v průběhu dospívání, a ne při ontogenetickém vývoji. Důkazem je to, že se lišily metylační profily novorozenců a osmiletých děti. Dvě z metylací ovlivňovaly náchylnost k alergiím. Další práce došly k závěru, že porod v různé roční období neovlivňuje jen alergie, ale i délku života, tělesnou výšku a riziko různých nemocí jako je schizofrenie nebo kardiovaskulární onemocnění.

Více se dočtete v aktuálním čísle 7/2022.