Vyléčit pacienta nakaženého zrádným virem HIV se letos povedlo celkově teprve u třetího člověka a poprvé u ženy. Pacientku vyléčily kmenové buňky z pupečníkové krve. Výsledek vědeckého snažení byl prezentován na konferenci o retrovirech a oportunních infekcích (CROI 2022).

Podíl na úspěchu nesou vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) a Univerzity Johnse Hopkinse. Pacientka středního věku a smíšené rasy dostala specializovanou transplantaci kmenových buněk pro léčbu akutní myeloidní leukémie (AML).

Nová éra v léčbě HIV

Ženě (označované jako „newyorská pacientka“) byl v roce 2013 diagnostikován akutní virus HIV a v roce 2017 vysoce riziková AML. Úspěšně jí byly transplantovány buňky z pupečníkové krve s HIV protektivní mutací CCR5-delta32/32 (vzácná mutace, blokující průnik viru HIV) a kmenové buňky od blízkého dospělého dárce.

Do 100. dne po transplantaci u ní došlo k rychlému zlepšení zdravotního stavu a neprodělala onemocnění štěpu proti hostiteli, jako tomu bylo u dvou předchozích vyléčených pacientů s HIV (oba muži dostali buňky dospělých dárců – jeden z kostní dřeně a druhý z krevních kmenových buněk). „Nyní zůstává pacientka klinicky v pořádku, bez detekovatelných důkazů infekce HIV,“ uvedli vědci.

Je léčba trvalá?

Žena ukončila antiretrovirovou léčbu v roce 2020 a od té doby nevykazuje při testech viditelné známky návratu smrtícího viru. Nezbývá než doufat, že se u ní nemoc znovu neprojeví. Pokud by se ukázalo, že je tento způsob léčby skutečně účinný, pak by se jednalo o zásadní zlom v medicíně.

Léčba by se dala aplikovat až na několik desítek lidí, jež mají současně HIV a rakovinu, ročně. „Tato studie poskytuje naději na použití buněk z pupečníkové krve nebo kombinace buněk z pupečníkové krve a haploidentických (polovičně shodných) štěpů k dosažení remise HIV u jedinců, kteří potřebují transplantaci pro jiná onemocnění,“ prohlásila doktorka Yvonne Bryson, profesorka a specialistka na infekční onemocnění u dětí a patogenezi HIV na David Geffen School of Medicine na UCLA a UCLA Mattel Children’s Hospital.

Slučitelnost tkání je důležitá

Oproti běžným kmenovým buňkám, které se používají při transplantaci kostní dřeně, jsou buňky z pupečníkové krve dostupnější, jelikož nemusí být natolik shodné s příjemcem. „Štěpy od dospělých dárců poskytují zpočátku mnoho buněk a rychlé přihojení, ale histokompatibilita (pozn. red. slučitelnost tkání) může být problémem vedoucím k riziku onemocnění štěpu proti hostiteli,“ vysvětlila doktorka Bryson.

Štěpy z pupečníkové krve mají nižší dávku buněk a jejich přihojení trvá déle, ale lze je uložit, aby byly snadno dostupné, také představují menší riziko pro GvHD – graft versus host disease neboli reakce štěpu proti hostiteli.

Každopádně tento výzkum přináší nový pohled na léčbu a odrazový můstek pro další možné cesty za uzdravením lidí.

Úvodní foto: Pixabay