Domů     Historie
Tajemství civilizací ve světle moderní vědy
Martin Macourek
od Martin Macourek 8.6.2022

komerční sdělení

Jaké dopady na prastaré civilizace měly klimatické změny? Co způsobily pandemie? A byla zásadní pro zánik civilizaci vulkanická činnost? Ať už se jednalo o starověký Egypt nebo Římskou říši, jedno měly všechny tyto civilizace společné – v průběhu času nakonec zkolabovaly, a ačkoliv jejich kultura tu naši ovlivňuje dodnes, samotné říše zmizely v propadlišti dějin.

Co se stalo před 3 200 lety

Před více než třemi tisíci lety jako by někdo stiskl tlačítko restart. Byla zasažena celá tehdejší lidská civilizace v západní části Země. Kultury, které do té doby prospívaly, najednou – v průběhu jediného lidského života – prošly kolapsem. Jejich jazyk a písmo vymřely, jejich existence se stala minulostí.

reklama

Klíčovou oblastí výzkumu vědců je Egypt. Poslední země, která kolaps doby bronzové přežila až do dnešních dob, i když ve značně pozměněné podobě. Egyptskou civilizaci svého času značně ovlivnily klimatické změny.

Ostatně Sahara kdysi byla mnohem zelenější, úrodnější, plná jezer. Něco se ale stalo a Egypťané byli donuceni osídlit oblast okolo životadárné řeky Nilu. Stejně tak k Nilu začali migrovat i lidé okolo. Byly to velice křehké komunity, závislé jedna na druhé, a jakmile začala padat jedna, měla tendenci s sebou stahovat i ty ostatní.

Kromě nájezdných lupičů plundrovaly oblast delty Nilu (ale vlastně i celé Středomoří) kolem roku 1 200 před Kristem sucho a hladomor, způsobené klimatickou krizí. Ta byla vědci prokázána teprve nedávno, na základě zkoumání pylu nalezeného okolo Mrtvého moře a zbytků starověkého planktonu, který objevili na dně Středozemního moře.

reklama

Tehdejší klimatickou změnou však nebylo oteplování, nýbrž ochlazování. To způsobilo změny ve frekvenci dešťů. Drtivá většina lidí v době bronzové byli zemědělci a neustálé sucho mělo na jejich životy zničující dopady.

Pád Říma způsobila nejspíš starověká nemoc

Římská říše zažívala ve druhém století svůj zlatý věk. Teplota ve Středomoří tehdy naopak rostla a relativně nízká sopečná aktivita znamenala nárůst počtu obyvatel říše, kterých tehdy bylo okolo 70 milionů.

Vyvíjelo se zemědělství, probíhala rychlá urbanizace a například samotné město Řím tehdy dosáhlo přibližně milionu obyvatel, což znamenalo i následné vzkvétání obchodu. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se něco mělo stát.

Žádný strom však neroste do nebe a Římané tak zažili něco, čemu se říká „paradox pokroku“. Stejné síly, které umožnily ekonomický růst země, totiž zapříčinily i zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva.

reklama

Riziko představovaly i proslulé římské lázně kvůli nadměrnému zájmu návštěvníků v kombinaci s chabými hygienickými standardy. Lázně byly plné bakterií a obyvatelstvo Říma si neuvědomovaly komplikace, které z toho mohly vyplývat. Koupání tehdy bylo vnímáno jako pro zdraví bezvýhradně pozitivní záležitost.

Kvůli chabé hygieně se v Římě a na celém území Itálie rozšířil nový typ malárie. Navíc roku 165 po Kristu začal tehdejší civilizovaný svět obcházet strach z nové nemoci, kterou si přitáhli římští vojáci z východu a na kterou tehdy začalo umírat 10 až 20 procent nakažených.

Této nemoci, která se objevila za vlády Marka Aurelia, se začalo říkat Antonínský mor.

Počty obětí se nám asi spočítat nepodaří, nicméně podle vědců došlo ke konci 2. století k prudkému ukončení ekonomického růstu. Nová vědecká zjištění poukazují na pokles znečištění olovem v té době. Jakkoliv by se to dalo vnímat jako pozitivní záležitost, je třeba si uvědomit, že olovo tehdy bylo využíváno pro tavení stříbra, z něhož se vyráběly mince.

Kvůli Antonínskému moru totiž došlo k prudkému poklesu počtu obyvatel a Římané tak najednou měli problémy s nedostatkem pracovních sil do stříbrných dolů. Snížené znečištění olovem tak paradoxně bylo znamením úpadku Římské říše.

Pokud v našich dedukcích budeme postupovat dále, můžeme si uvědomit, že finální pád Západořímské říše v roce 476 po Kristu nemusel být způsoben politickými zájmy, ale zkrátka nemocemi a epidemiemi.

O pádu starověkých civilizací zjistíte víc, když si v pátek 10. června ve 21:00 naladíte kanál Viasat History, na němž v tu chvíli poběží první ze tří dílů přelomového dokumentárního seriálu Tajemství civilizací..

Trailer: 

https://youtu.be/RgpgvGhELMQ

reklama
Související články
Máme za to, že nanotechnologie jsou spojeny až s moderní dobou. Ovšem Lykurgův pohár pocházející zřejmě ze 4. století n. l. vás přesvědčí o tom, že je to omyl! Při jeho výrobě přimíchali staří mistři skláři do skla částečky zlata a stříbra, díky kterým má pohár neuvěřitelné vlastnosti … Využití nanotechnologií a nanomateriálů, jež využívají […]
Stav beztíže, kosmické záření, pozemští mikrobi i vlastní imunita – to všechno dává astronautům při pobytu v kosmu zabrat. Jenže na rozdíl od technických problémů v tomto ohledu řešení ještě není ani na obzoru. Málokdy je tak zjevné, jak důkladně jsme s prostředím na Zemi srostlí. Pro přežití ve vesmíru zdaleka nestačí zajistit kyslík. Těžkým oříškem […]
V antickém Římě žili stavitelští géniové. Jak jinak by bylo možné vysvětlit, že zatímco dnešní stavby se začnou rozpadat po pár desetiletích, ty jejich stojí dodnes. A takový římský Pantheon, starý zhruba 2000 let, dokonce stále drží rekord pro největší betonovou kopuli… Staří Římané byli mistry, co se týká stavebnictví a projektování. K jejich možná […]
Zápasy udatných gladiátorů, bojujících často o vlastní život, bavily publikum v Římské říši. Málokdo by předpokládal, že se odehrávaly i v chladné římské provincii zvané Britannia. Nyní pro to mají badatelé důkaz! Roku 1853 byla v Colchesteru, městě ležícím v jihovýchodní Anglii, asi 100 kilometrů od Londýna, v hrobě pocházejícím z římské éry nalezena hliněná […]
Zatímco celé město už ulehlo k spánku, profesor se ve své laboratoři probral k životu. Právě tma mu umožňovala pokračovat ve výzkumu. S fluorescenčními stínítky pátral kolem výbojové trubice po neviditelném záření. Podivín? Kdeže! Objevitel neocenitelného… Existence některých neviditelných paprsků, které bylo možné experimentálně dokázat, i když lidskému oku zůstávaly neviditelné, byla vědcům dobře známá už dávno před […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz