Mendel jako genetik, ale i včelař, meteorolog nebo zemědělec. Tak by měla jednoho z nejvýznamnějších českých rodáků představit nová expozice v jeho rodném statku ve Vražném na Novojičínsku.

Místo, kde se Gregor Johann Mendel před 200 lety narodil, tak ještě lépe představí jeho práci, s jejímiž výsledky se lidé potkávají v každodenním životě. Místní také v blízkosti statku plánují vysadit stromořadí z 200 hrušní, které měl Mendel v oblibě.

Chtějí tak symbolicky přispět k oslavám 200. výročí narození tohoto celosvětově uznávaného génia. O pomoc s financováním projektu expozice nyní obec žádá vládu.

„Mendelův rodný statek je bezpochyby významným místem. Dělal tady první krůčky, říkal první slova, v nedalekém kostele sv. Petra a Pavla byl také pokřtěn. I proto chceme připravit novou expozici, která by interaktivní formou – pomocí audiovizuálních prezentací či mechanických prvků – umožnila projít si jeho život a bádání,“ říká Gabriela Grzegorzová, starostka obce Vražné.

Odhadované náklady na projekt se šplhají bezmála k 23 milionům korun. Místní také plánují zrestaurovat a v rodném domě vystavit kamennou křtitelnici, jejíž části se dochovaly na zahradě místní fary. „Tam Mendel získával své první vědomosti o pěstitelství a ovocnářství.

Kdo ví, třeba mu právě ty otevřely cestu k jeho světoznámým pokusům s hráškem,“ dodává Gabriela Grzegorzová.

K Mendelově odkazu patří také pokroky v zemědělství, byl například vášnivým včelařem. „Již mnohokrát bylo řečeno, že Gregor Johann Mendel předběhl svou dobu, ale já jsem přesvědčen, že je nutné to opakovat.

O jeho přínosu pro svět biologie jsme se totiž donedávna dočítali víc v zahraničních knihách a publikacích než v jeho rodné zemi, kde se mu paradoxně stále nedostává tolik pozornosti, kolik by si vzhledem ke svým objevům zasloužil.

Také proto jsem rád, že vláda může oslavy podpořit a připomenout, jakého slavného rodáka v něm Česko má,“ říká Zdeněk Nekula, ministr zemědělství České republiky.

Od 21. července pak Mendelovy poznatky názorně ukáže výstava Nekonečný příběh – odkaz Mendela v zemědělství, kterou chystá Národní zemědělské muzeum (NZM). „Mendelovy objevy byly přelomové v oblasti šlechtění nových odrůd.

Jejich význam je stále aktuální a možnosti fascinující. Je to nekonečný příběh plný objevů i omylů. A tento motiv se odráží i v názvu hlavní výstavy sezony, kterou návštěvníci mohou od půlky června navštívit v našem muzeu v Praze na Letné,“ říká Zdeněk Novák, generální ředitel NZM. Místa spojená s životem Gregora Johanna Mendela najdeme především na Moravě a ve Slezsku.

Zapojení do oslav plánuje i Moravskoslezský kraj, který se také podílí na restaurování křtitelnice, z níž byl Mendel pokřtěn, a poskytl i finanční prostředky na projektovou dokumentaci expozice.

„Mendel se řadí mezi nejvýznamnější rodáky z našeho kraje, i on vedle Janáčka či Freuda dosáhl světového věhlasu. Je proto třeba si jeho odkaz stále připomínat a nechat se inspirovat poznáním, kterého za svého života dosáhl a obohatil jím celé lidstvo,“ říká Lukáš Curylo, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje.

Do oslav 200. výročí narození G. J. Mendela se letos zapojí na dvě desítky institucí a firem po celém Česku. Kromě měst jako Opava nebo Lipník nad Bečvou například také Národní technické muzeum nebo Masarykova univerzita a Mendelova univerzita v Brně.

Zapojí se i Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který nově vyšlechtěné odrůdy například révy vinné zkouší, a tím umožňuje její pěstování v České republice. O tom všem bude informovat na plánované akci v srpnu, přímo na vinici ve Znojmě.

Gregor Johann Mendel po absolvování obecné školy v Hynčicích navštěvoval piaristickou školu v Lipníku nad Bečvou a poté gymnázium v Opavě. Následně studoval na Filozofické fakultě Františkovy univerzity (dnes Univerzita Palackého v Olomouci), a později vstoupil do kněžského semináře augustiniánského kláštera na Starém Brně.

Později působil jako učitel gymnázia ve Znojmě a přihlásil se na vídeňskou univerzitu, kde studoval matematiku, fyziku a přírodní vědy. Jako první pak ve své práci aplikoval matematické metody v biologickém výzkumu (biostatistické metody).

Většinu své práce vykonal za zdmi augustiniánského opatství na Starém Brně. Zde byl také vysvěcen na kněze a později, po smrti opata Nappa, se sám stal opatem.