Milovníci přírody se ke své lásce nedostávají výhradně prostřednictvím výchovy. Sotva několik dnů stará studie odhalila, že svůj nezanedbatelný podíl hraje též dědičnost.
Vědci z Národní univerzity v Singapuru si vzali do parády 1153 britských dvojčat, kterých se vyptávali na vztah k přírodě a míru jejich znalostí.
Zjistili, že jednovaječná dvojčata, která sdílejí téměř sto procent genů, si byla v orientaci na přírodu a v počtu návštěv přírody podobnější než dvojčata dvojvaječná, která sdílejí „jen“ přibližně polovinu genetického materiálu.
Dědičnost se pohybovala od 46 % u lásky k přírodě až po 34 % ve frekvenci jejích návštěv. To podle odborníků nesporně odhaluje mírný vliv genetiky na to, jak lidé přírodu ve skutečnosti vnímají.
