Zlé dvojče Země očekává evropské a americké hosty

Zatímco na pomyslné dálnici Země–Mars je poměrně rušno a k rudé planetě míří jedna sonda za druhou, opačným směrem od Země je o poznání klidněji. To se však nyní bude měnit, protože svůj zrak k Venuši obracejí jak Evropané, tak Američané.

Dávno pryč jsou časy, kdy výzkum Venuše byl téměř výhradně v rukou Rusů. Veleúspěšný program Veněra byl ukončen v roce 1983. Rusko, resp. tehdy SSSR, se od té doby v hlubším vesmíru trápí a žádnou úspěšnou meziplanetární misi od té doby nezvládlo.

To Američané a v poslední době i Evropané jsou v tomto ohledu mnohem dál. Důkazem toho budiž mimo jiné i oznámení jak americké NASA, tak naší ESA uskutečnit nové mise k rodné sestře Země Venuši.

Venuše. To jméno asociuje laskavou a něžnou ženskou náruč. Pro člověka jsou však zdejší podmínky naprostým infernem. Teploty se zde pohybují kolem čtyř set stupňů, tlak atmosféry tvořené převážně oxidem uhličitým je oproti Zemi stonásobný, a do toho všeho se z oblohy tu a tam snesou kapky kyseliny sírové.

Člověk si tak ani nestačí vybrat, jestli se zde udusí, uškvaří, slisuje, nebo se nechá rozpustit. Inu, dá se předpokládat, že zájezdy pod Venušina oblaka v nejbližší době žádná z cestovních kanceláří v nabídce mít nebude.

Je však planeta zcela nehostinná? Spekulace, že by vysoko nad povrchem Venuše mezi mračny mohl existovat život, kolují vědeckou obcí už několik desetiletí. Vloni mezinárodní tým astronomů oznámil, že v atmosféře Venuše objevil fosfan, tedy plyn, který v pozemských podmínkách vzniká především činností mikroorganismů.

Další studie sice nález fosfanu už nepotvrdily, ale sotva utichl tento poprask, badatelé z Massachusettského technologického institutu (MIT) přišli s tvrzením, že v atmosféře druhé planety se nachází amoniak.

Ten by teoreticky mohl kyselinu sírovou neutralizovat a Venuše by pak přece jen mohla ukázat okolnímu vesmíru vlídnější tvář.

Když si člověk není něčím jistý, je třeba se přesvědčit o daném problému na místě. To si zřejmě řekli v NASA, protože agentura již oznámila přípravu hned dvou nových misí ke druhé planetě. „Je ohromující, jak málo toho o Venuši víme, ale výsledky těchto misí nám v součtu odhalí příběh planety od mraků na jejím nebi, přes sopky na jejím povrchu, až po úplný spodek a její samotné jádro,“ prohlásil o chystaných misích vědec NASA Tom Wagner.

První z misí, která ponese název DAVINCI+, bude zkoumat složení atmosféry Venuše a také pátrat po tom, zda někdy v minulosti planetu pokrýval vodní oceán. Sonda sestoupí do husté atmosféry Venuše, kde bude provádět měření vzácných plynů a dalších prvků, aby pomohla rozkrýt, proč atmosféra Venuše ve srovnání se Zemí funguje jako skleník.

Kromě toho sonda DAVINCI+ pořídí snímky s vysokým rozlišením unikátních geologických útvarů na Venuši známých jako „tesery“, které mohou být srovnatelné se zemskými kontinenty. To naznačuje, že na Venuši existuje desková tektonika.

Druhá sonda, nazvaná VERITAS, bude mapovat povrch Venuše. Vědci si od ní slibují, že jim umožní nahlédnout do geologické historie planety, a tak pochopit, proč byl vývoj Venuše v mnohém tak odlišný od Země.

Na oběžné dráze Venuše bude sonda VERITAS pomocí radaru mapovat povrch téměř celé planety, aby poté vytvořila jeho 3D rekonstrukci a potvrdila, zda jsou na Venuši stále aktivní procesy, jako je desková tektonika a vulkanismus.

Že sopky na Venuši jsou, to už badatelé vědí, ovšem některé indicie naznačují, že aktivní vulkanismus není pro druhou planetu minulostí.

Byť jsou Američané ve výzkumu vesmíru stále jedničkou, na záda už jim dýchá Evropa. ESA chystá mise k Marsu, k Jupiteru a nově chce také navázat na práci úspěšné sondy Venus-Express. Ta byla vypuštěna v roce 2005 a na orbitě druhé planety zaparkovala o rok později.

Původně měla Venuši zkoumat dva roky, ale až v roce 2015 se její potenciál vyčerpal a zanikla v atmosféře Venuše. Nový aparát EnVision by se na cestu k našemu nejbližšímu planetárnímu sousedovi měl vydat začátkem třicátých let.

Jeho hlavním úkolem je zjistit důvody, proč svými rozměry tolik podobné planety, jako jsou Země a Venuše, prošly tak výrazně odlišným vývojem. Proto sonda planetu propátrá takříkajíc od sklepa až na půdu, tedy od jádra až po svrchní vrstvy atmosféry.

„Čeká nás nová éra zkoumání našeho nejbližšího, ale divoce odlišného souseda ve Sluneční soustavě,“ uvedl vědecký ředitel ESA Günther Hasinger a dodal: „Spolu s nově ohlášenými misemi NASA na Venuši budeme mít na této záhadné planetě mimořádně komplexní vědecký program až do příštího desetiletí.

“ Zlé dvojče Země, jak v ESA Venuši rádi přezdívají, prozkoumají evropské přístroje od sonaru určeného pro podzemní výzkum až po spektrometry, které se zaměří na studium povrchu i husté atmosféry. Vzhledem k tomu, že členem Evropské kosmické agentury je i naše země, může se poprvé v historii na Venuši objevit i česká stopa.

Více vesmírného čtení naleznete v novém vydání Panoramy 21.století, které je právě v prodeji

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Kosmická pavučina: astronomové...

Nová pozorování získaná radioteleskopem ALMA astronomům umožnila odhalit...

České mozky vyvíjejí pro NASA přístroj...

Přidají Češi svou ruku k dílu při meziplanetárním osidlování?...

Rusko touží po vlastní vesmírné...

Rusko si již několik let pohrává s myšlenkou vybudovat vlastní...

Vědci narazili na neutronovou...

Mezinárodní vědecký tým v čele s členy skupiny MeerTRAP (More Transients...

PSYCHE: Sonda roztahuje svá křídla

V rámci přípravy na srpnový start byla sonda Psyche testována,...

Vesmírné zahradničení: Vědci z NASA...

Američtí vědci z Floridy slaví úspěch! V půdě odebrané z Měsíce totiž...

Cestování do vesmíru má stopku:...

Národní úřad pro letectví a vesmír byl s ohledem nevyhovující stav skafandrů...

Trable na Marsu: Tamnímu...

NASA hlásí jisté potíže s marsovským vrtulníkem Ingenuity. Kvůli...

Už se to blíží! SpaceX se chystá...

Je to sotva několik dnů, co prezidentka a hlavní provozní ředitelka...

Opavští fyzikové měří „obezitu“...

Opavští fyzikové se kromě černých a červích děr (viz PANORAMA 21.STOLETÍ 1/2022)...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Bešamel poprvé připravili už starověcí Řekové

Bešamel poprvé připravili už...

Co si představíte, když se řekne řecká kuchyně? Olivový olej, bylinky a zeleninu –...
Právo první noci: Musela se nevěsta podvolit svému feudálovi?

Právo první noci: Musela se...

V románech a filmech se velice často objevuje právo první noci. Hodně...
Syfilis se ve středověku léčila zákazem hry v kostky

Syfilis se ve středověku léčila...

S projevy řady chorob si lékaři ve středověku příliš nevěděli rady, proto...
Švýcarská garda bránila Svatého otce do posledního muže

Švýcarská garda bránila Svatého...

Hornatá krajina Švýcarska nenabízí moc úrodné půdy k uživení rodiny, proto si...
Čokoládu lidé považovali za lék už na konci 16. století

Čokoládu lidé považovali za lék...

Hořká čokoláda s minimálně 70 % kakaa má kladný vliv na zdraví. Jde o novodobé...
Omyly u Nobelovy ceny: Mendělejev ji nedostal kvůli závisti

Omyly u Nobelovy ceny: Mendělejev...

Význam práce ruského chemika Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva (1834–1907),...
Pan finančník: Morrisova banka rozhodne americký boj o nezávislost

Pan finančník: Morrisova banka...

Za to, že Spojené státy přetrhaly pouta s Británií, nemohla jen...
Opium: 20 milionů závislých mělo jen v Číně

Opium: 20 milionů závislých mělo...

Co víme o lidech žijících v dobách 8000 až 5000 před naším letopočtem?...
Výstava Národního muzea Nikdy se nevzdáme! je k vidění i v Londýně

Výstava Národního muzea Nikdy se...

Nedávno otevřená výstava v Národním muzeu s názvem Nikdy se nevzdáme! se...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.