Domů     Medicína
Evropou koluje vysoce nakažlivá varianta viru HIV, léky proti ní jsou však stále účinné
Martin Janda 5.2.2022

Dlouho o něm nebylo slyšet, protože ho zastínil jeden z jeho vzdálených jednodušších příbuzných. Ale virus HIV neodešel do důchodu, naopak, stále se v lidské populaci vyskytuje. A podle vědeckých zjištění se v Evropě pohybuje mutace viru, která je více přenosná a škodlivá. Naštěstí, dostupná léčba jej stále dokáže brzdit..

Analýza více než stovky nakažených osob z Nizozemska naznačuje, že tato mutace viru HIV, která mezi lidmi cirkukuje už nějakou dobu. Nejsilnější byla v osmdesátých a devadesátých letech, od roku 2010 se její šíření poněkud zpomalilo.

Varianta zvaná VB zvyšuje počet virových částic v krvi a zvyšuje tak pravděpodobnost přenosu viru. Zdá se, že tato varianta také vede ke snížení počtu imunitních buněk zvaných CD4 T-lymfocyty, takže nakaženým lidem hrozí mnohem rychlejší rozvoj AIDS než osobám s jinými verzemi viru HIV. Vědci odhadují, že bez léčby by se u lidí nakažených touto variantou HIV rozvinula nemoc AIDS do 2-3 let od stanovení diagnózy, zatímco u lidí nakažených jinými kmeny HIV je to 6-7 let.

Není však třeba panikařit. Podle Joela Wertheima, evolučního biologa a molekulárního epidemiologa z Kalifornské univerzity v San Diegu, mutace zjištěné v nové variantě nezpůsobují, že by byla odolná vůči stávajícím lékům proti HIV. „Všechny nástroje z našeho arzenálu by měly stále fungovat,“ říká.

Zjištění publikovaná v časopise Science slouží i jako připomínka toho, že viry se ne vždy vyvíjejí tak, aby se v průběhu času staly méně virulentními. Zprávy o tom, že infekce virem SARS-CoV-2 ve variantě Omicron mají tendenci vyvolávat mírnější příznaky COVID-19, podpořily názor, že virus se stává méně smrtícím.

„Tak to ale nefunguje,“ říká Emma Hodcroftová, molekulární epidemioložka z univerzity v Bernu.

Trpělivost viru HIV je až zrůdná, celý boj připomíná zákopovou válku s předem jasným koncem. Virus HIV postupně napadá buňky CD4+, které jsou zodpovědné za imunitní odpověď při nějaké infekci. Tyto buňky fungují podobně jako armáda a jako jedna ze složek generálního štábu obrany lidského těla. Virus se nenápadně vloudí do jejich jádra a chvíli dělá jako by nic.

Imunitní systém je v té chvíli ještě v pohotovosti a vytváří imunitní látky. Proto HIV se svým postupem nijak nespěchá. Vyčkává, až se z jeho pohledu situace uklidní. Ve chvíli, kdy je organismus nějak oslaben, třeba obyčejným nachlazením, HIV udělá další krok vpřed.

Rozmnoží se na určitou úroveň a poté opět zaujme pozice. Tímto stylem postupuje dál a dál. Buněk CD4+ postupně ubývá a imunitní systém bývá při sebemenším ohrožení, třeba i při rýmě, stále přetíženější.

Zákonitě přijde den, kdy se zhroutí a virus HIV má cestu otevřenou. V tu chvíli napadá i další buňky, třeba ty nervové a nemoc AIDS propuká naplno.

Související články
Medicína Zajímavosti 24.10.2025
Dlaždicové karcinomy hlavy a krku (HNSCC) jsou šestou nejčastější formou tohoto onemocnění na světě, kterým ročně podlehne na 350 000 pacientů. Novou nadějí by pro ně mohl být injekčně podávaný lék amivantamab, který zmenšuje velikost nádorů a umožňuje pacientům „zapomenout“, že mají rakovinu… HNSCC představuje skupinu nádorů, které vznikají ve slizničních buňkách v oblasti krku, […]
Medicína Objevy 23.10.2025
Už desítky let je jasné, že kouření stojí za drtivou většinou případů rakoviny plic. Nyní se ale objevují důkazy, že svou roli ve vzniku plicních nádorů může hrát nejen to, co člověk vdechuje – ale i to, co máme na talíři. Přestože jídlo nepřichází do přímého kontaktu s plícemi, vědci v nové studii poukazují na […]
Medicína Zajímavosti 21.10.2025
Z nejnovější studie, ve které tým odborníků z University of Cambridge analyzoval tisíce lidí s obezitou, vyplynulo, že lidé s určitými formami genu MC4R mají nižší hladinu cholesterolu než jiní jedinci se stejně vysokým indexem tělesné hmotnosti. Tento gen způsobující obezitu je tak paradoxně chrání přes kardiovaskulárními onemocněními. Obezita je často spojována s vysokou hladinou […]
Medicína Zajímavosti 19.10.2025
Britští vědci spustili ambiciózní pětiletý projekt s názvem Synthetic Human Genome (SynHG), jehož cílem je laboratorně vytvořit dlouhé úseky lidské DNA a následně je vložit do živých buněk. To, co možná vypadá jako námět béčkového hororu má však jasný účel: badatelé doufají, že tak lépe pochopí, co se vlastně v genomu děje a jak by […]
Medicína Zajímavosti 17.10.2025
Při endometrióze rostou buňky endometria neboli výstelky děložní dutiny i mimo dělohu, což má za následek silné bolesti v oblasti pánve, nepravidelnou menstruaci a často i neplodnost. Nemoc postihuje asi 10 % žen v reprodukčním věku a neexistuje na ni lék. Začíná se však dostávat do popředí lékařského zájmu, a tak by již brzy mohly […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz