Domů     Příroda
Nová éra ve šlechtění rostlin
Pavel Polcar 11.1.2022
Foto: The Polish / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

Během vývoje rostlin je přesná rovnováha rostlinných hormonů cytokininů zcela klíčová pro správný růst.

Mezinárodní výzkum, publikovaný v časopise Nature Plants, cévních svazků v kořenech rostlin by podle odborníků mohl vést k zajímavým poznatkům, které by se daly využít při šlechtění plodin odolnějších vůči suchu.

Na studii se podílely olomoucká laboratoř ve spolupráci s Bc. Ing. Klárou Hoyerovou, PhD., z Ústavu experimentální botaniky AV, belgičtí vědci z univerzity v Gentu a výzkumného institutu VIB a odborníci z univerzity v Nottinghamu.

Odborníci jsou přesvědčeni o tom, že klíčovou roli ve vývoji svazků hrají interakce mezi rostlinnými hormony cytokininy a proteiny, které regulují jejich koncentraci v buňkách. Proteiny ovlivňují aktivitu genů pro enzymy, produkující nebo odbourávající již zmíněné cytokininy.

Do metabolismu cytokininů jsou dle vědců zapojeny hned dva geny – jeden obstarává jejich syntézu, druhý pak slouží k odbourávání. K pozorování cévních svazků v kořenech posloužil huseníček rolní (Arabidopsis thaliana).

Cytokininy řídí růst a vývoj cévních svazků v kořenech. V olomouckém týmu jsme dokázali identifikovat molekulární procesy, které přímo ovlivňují obsah těchto rostlinných hormonů,“ sdělil Mgr. Ondřej Novák, Ph.D., z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště AV a Univerzity Palackého v Olomouci.

Úpravami příslušných genů by bylo možné získat plodiny s kořenovým systémem ´ušitým na míru´ požadavkům pěstitelů. Nové odrůdy by díky tomu například lépe vzdorovaly suchu, protože by dokázaly čerpat z půdy více vody nebo by efektivněji získávaly minerální živiny,“ uzavřel Novák.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz