Domů     Historie
Jaká tajemství skrýval Amenhotep I.?
Pavel Polcar 30.12.2021
Foto: Thanatosimii~commonswiki / Creative Commons / CC-PD-Mark

Moderní technologie umožňuje vědcům neustálé pokroky i ve světě archeologie, na konci roku 2021 se například digitálně podívali pod obvazy jedné z nejznámějších mumií – krále válečníka, faraona Amenhotepa I.

K digitálnímu pohledu do nitra využili badatelé 3D počítačovou tomografii (CT) a odhalili detaily z jeho hrobových šperků až po zuby. „Se svou úzkou bradou, malým nosem a kudrnatými vlasy fyzicky připomíná svého otce,“ řekla radioložka Sahar Saleem, profesorka radiologie na lékařské fakultě Káhirské univerzity.

Jako poměrně překvapující u mumie staré zhruba 3500 let uvádí také nápadně dobrý stav zubů.

Amenhotep I. byl dosud pro archeology poměrně záhadný, jedná se totiž o královskou mumii, kterou není možné kvůli její křehkosti a dokonalým lněným obalům pokrytým květinovými girlandami z delphinia, egyptského konopí a světlice barvířské a kráse jeho malované pohřební masky jakkoliv „rozbalit“.

Ukázalo se, že Amenhotep I. měl přibližně 35 let, když zemřel. Byl asi 169 cm vysoký, obřezaný a měl dobré zuby. V jeho obvazech bylo umístěno na 30 amuletů a jedinečný zlatý pás se zlatými korálky,“ dodala Saleem.

Skutečnost, že jeho zuby jsou v tak dobrém stavu, je jasným důkazem toho, jak „úžasný“ proces mumifikace byl.

Tým doufal, že najde důkazy o tom, jak Amenhotep zemřel, ale to se bohužel nestalo.

Nemohli jsme najít žádná zranění nebo zohavení způsobená nemocí, která by ospravedlnila příčinu smrti, kromě četných posmrtných zohavení, pravděpodobně způsobených vykradači hrobů po jeho prvním pohřbu.

První mumifikátoři mu odstranili vnitřnosti, ale mozek ani srdce ne,“ dodala Saleem.

Amenhotep I. byl druhým králem 18. dynastie a na trůn nastoupil po smrti svého otce Ahmose I. Vládl Egyptu asi 21 let mezi zhruba 1525 a 1504 př. n. l.

Egyptologové z dekódovaných hieroglyfů vědí, že Amenhotepa rozbalili kněží v 11. století před naším letopočtem, během 21. dynastie, aby napravili škody způsobené vykradači hrobek. Spekulovalo se také, že ho rozbalili, aby znovu použili královské pohřební vybavení nebo ukradli ozdoby. Podle nynějších zjištění se však ukázalo, že kněží měli jen ty nejlepší úmysly.

Původní hrobka Amenhotepa I. nebyla nikdy nalezena. Byl objeven v roce 1881 na místě v Luxoru, kde je známo, že úředníci 21. dynastie ukrývali mumie králů a šlechticů, aby je ochránili před vykradači hrobek.

Při prvním otevření rakve byla nalezena zachovalá vosa, pravděpodobně přitahována vůní girland.

Související články
Pražské Metro slaví 50 let a jako oslavu přinášíme vzpomínky pamětníků a dokumentů z firemních archivů – přehlídku zapomenutých příběhů. Zaměstnanci Metrostavu vybudovali traťové tunely na všech třech trasách pražského metra a celkem 49 stanic, z toho 33 hloubených a 16 ražených. V roce 2018 bylo pražské metro zařazeno mezi 100 nejlepších děl v anketě […]
Těžké dělostřelectvo a kulomety způsobují zranění dosud nevídaná. Šrapnely odtrhávají kusy tváře. Jedovaté plyny poškozují tkáně. I „obyčejný“ požár nadělá pořádnou paseku… Zdá se, že osudem znetvořených vojáků je dožít v ústraní a zahalení. Pak ale přichází lékař, který jim navrátí naději. Objev anestezie, sepse a dezinfekce v 19. století spustily skutečný rozvoj v oblasti plastické chirurgie. Tohle […]
Svatý Vojtěch, který pocházel ze slavného rodu Slavníkovců, jež bojovali s Přemyslovci o český trůn, byl druhým pražským biskupem a prvním českého původu. Unikl vyvraždění Slavníkovců, aby byl zabit na misii v Prusku. Nyní se mezinárodnímu týmu podařilo zrekonstruovat jeho tvář. Vojtěch, který je v zahraničí známý pod svým biřmovacím jménem Adalbert, se narodil kolem […]
Avaři, kočovníci mongolského původu, byli zřejmě příčinou vzniku Sámovy říše na našem území. O jejich životě se toho však mnoho neví. Genetické zkoumání ostatků z jejich pohřebišť na území dnešního Maďarska, za kterým stála česká vědkyně Zuzana Hofmanová, tak nyní odhaluje taje avarské společnosti. Zuzana Hofmanová, která působí v Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty […]
V lokalitě Cañada Seca na západě Argentiny objevili vědci hrob, který vedle koster nejméně 24 lidí obsahoval i částečnou kostru vyhynulého druhu lišky. Zkoumání naznačují, že byla zřejmě oblíbeným „domácím“ mazlíčkem, proto se jí dostalo pocty být pohřbená spolu se svými „páníčky“. Naleziště, nacházející se asi 210 kilometrů jižně od argentinského města Mendoza, bylo objeveno […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz