Letošní antarktická ozonová díra už patří mezi největší v zaznamenané historii. Už je větší než celý ledem pokrytý kontinent, překonala velikost 75 % ozonových děr měřených v tomto období od roku 1979 a stále roste. Vědci jako jednu z možných příčin udávají změnu klimatu..
Montrealský protokol, podepsaný v roce 1987, je často popisován jako příběh velkého úspěchu světa v boji proti ničení životního prostředí způsobeného lidmi. Dohoda zakázala škodlivé chlorfluoruhlovodíky a další látky, o nichž je známo, že ničí ochrannou ozonovou vrstvu, jež absorbuje škodlivé ultrafialové záření.
Koncentrace škodlivých látek v atmosféře se od vstupu protokolu v platnost ustálily a pomalu klesají, což je základem pro postupné hojení vrstvy. Zhoršení klimatických změn ale nyní zpomaluje obnovu ozonu.
Ochlazování stratosféry
„Stále je to záležitost výzkumu, abychom plně porozuměli souvislosti mezi obnovou ozonu a změnou klimatu, ale víme, že existuje souvislost mezi úbytkem ozonu a teplotou,“ uvedl Vincent-Henri Peuch, ředitel služby CAMS (Copernicus Atmosphere Monitoring Service).
Zatímco teploty na povrchu planety rostou, stratosféra, kde sídlí ochranný ozonový štít, se ochlazuje. Stratosféra – vrstva zemské atmosféry ve výšce zhruba 10 až 50 kilometrů – je místem, kde se v zimě tvoří tzv.
polární stratosférická oblaka. Vědci dnes vědí, že tato oblaka poskytují dokonalé chemické prostředí pro škodlivé látky na bázi chloru a bromu, aby mohly vykonávat svou destruktivní práci. Jsou si rovněž moc dobře vědomi toho, že čím je teplota stratosféry chladnější, tím více polárních stratosférických mraků má tendenci se tvořit.
„Někdy je ozonová díra malá, protože zde nejsou polární stratosférická oblaka, a někdy, když je jich mnoho, bývá větší. S více polárními stratosférickými mraky může chlor a další škodlivé látky pracovat efektivněji a způsobit větší škody, i když jejich koncentrace klesají,“ vysvětlil Peuch.
Chcete se dozvědět víc? Celý článek najdete v čísle 11/2021 (vychází 18. 10. 2021)
