Domů     Příroda
Díra větší než Antarktida
Jan Zelenka 20.10.2021

Letošní antarktická ozonová díra už patří mezi největší v zaznamenané historii. Už je větší než celý ledem pokrytý kontinent, překonala velikost 75 % ozonových děr měřených v tomto období od roku 1979 a stále roste. Vědci jako jednu z možných příčin udávají změnu klimatu..

Montrealský protokol, podepsaný v roce 1987, je často popisován jako příběh velkého úspěchu světa v boji proti ničení životního prostředí způsobeného lidmi. Dohoda zakázala škodlivé chlorfluoruhlovodíky a další látky, o nichž je známo, že ničí ochrannou ozonovou vrstvu, jež absorbuje škodlivé ultrafialové záření.

Koncentrace škodlivých látek v atmosféře se od vstupu protokolu v platnost ustálily a pomalu klesají, což je základem pro postupné hojení vrstvy. Zhoršení klimatických změn ale nyní zpomaluje obnovu ozonu.

Ochlazování stratosféry

„Stále je to záležitost výzkumu, abychom plně porozuměli souvislosti mezi obnovou ozonu a změnou klimatu, ale víme, že existuje souvislost mezi úbytkem ozonu a teplotou,“ uvedl Vincent-Henri Peuch, ředitel služby CAMS (Copernicus Atmosphere Monitoring Service).

Zatímco teploty na povrchu planety rostou, stratosféra, kde sídlí ochranný ozonový štít, se ochlazuje. Stratosféra – vrstva zemské atmosféry ve výšce zhruba 10 až 50 kilometrů – je místem, kde se v zimě tvoří tzv.

polární stratosférická oblaka. Vědci dnes vědí, že tato oblaka poskytují dokonalé chemické prostředí pro škodlivé látky na bázi chloru a bromu, aby mohly vykonávat svou destruktivní práci. Jsou si rovněž moc dobře vědomi toho, že čím je teplota stratosféry chladnější, tím více polárních stratosférických mraků má tendenci se tvořit.

„Někdy je ozonová díra malá, protože zde nejsou polární stratosférická oblaka, a někdy, když je jich mnoho, bývá větší. S více polárními stratosférickými mraky může chlor a další škodlivé látky pracovat efektivněji a způsobit větší škody, i když jejich koncentrace klesají,“ vysvětlil Peuch.

Chcete se dozvědět víc? Celý článek najdete v čísle 11/2021 (vychází 18. 10. 2021)

reklama
Související články
Pokud jste v nedávné době surfovali na vlnách internetu, mohla vás zaskočit zpráva, že vanilkové aroma již dávno není tím, čím bývalo. Do výrobní rovnice totiž měli vstoupit bobři… A to konkrétně s látkou kastoreum, která však člověku není tak úplně neznámá. Pro různé účely ji totiž více či méně využíval přes 2000 let. Je […]
Samotářské včely, tiší a nenápadní opylovači, hrají klíčovou roli v našem ekosystému. I když se jim říká samotářské, řada z nich se ráda druží a i ony, podobně jako včely medonosné, mohou žít v koloniích. V České republice existuje více než 580 druhů samotářských včel, z nichž mnohé jsou ohroženy vyhynutím. Mezi samotářské včely patří […]
Přírodní pastva velkých kopytníků může být velice účinným nástrojem pro zmírnění klimatických změn. Pastva divokých koní, zubrů či praturů totiž vede k ukládání uhlíku do půd v podobě stabilní organické hmoty, která uhlík uzavře v půdě a uchová mimo atmosféru po stovky let. Díky tomu mohly v dobách před expanzí člověka na všech kontinentech žít milionová […]
Kurosh Karimi a Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsali novou metodu lokalizace tělesa skrytého pod povrchem. Nová metoda umožňuje odhadnout polohu, zejména hloubku tělesa a byla publikována v časopise Scientific Reports. Vše v zemské kůře má svou specifickou hustotu, například dvě přibližně stejně velké struktury mohou mít […]
Odborníci z Kolumbijské univerzity přinesli důkazy o tom, že rypouni Petersovi jsou schopní, zřejmě jako jediné ryby na světě, sdílet mezi sebou informace, týkající se jejich smyslového vnímání. To jim pomáhá najít potravu a přátele, stejně jako identifikovat nepřátele, a díky tomu snáze přežít. Rypoun Petersův je sladkovodní ryba, vyskytující se v povodí afrických řek […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz