Medvěd hnědý je jediný zástupce své čeledi, který se vyskytoval a vzácně i vyskytuje na území České republiky. Jde o největší evropskou šelmu a spolu s medvědem ledním a medvědem grizzly o vůbec největší druh suchozemského predátora.
V Evropě žije zhruba 14 000, od západního Španělska po východní Rusko, od severní Skandinávie po jižní Rumunsko a Bulharsko.
Zajímavé je, že se vůbec nevyskytuje na Britských ostrovech a ve Skandinávii a Francii je kriticky ohrožený. A tak se v roce 1996 francouzská vláda rozhodla posílit populaci programem znovuzavedení medvědů ze Slovinska, na hornaté příhraniční oblasti mezi Francií a Španělskem tak nyní žije přibližně 50 medvědů hnědých.
Velice nízký počet volně žijících jedinců byl zaznamenán také ve střední Evropě.
A právě návrat medvědů hnědých do střední Evropy je jeden z nejzajímavějších, ale také nejkontroverznějších projektů v historii Evropy. Například v České republice byl poslední medvěd zastřelen na Moravě v roce 1887. Minimálně šest generací Čechů tedy medvěda hnědého nikdy ve volné přírodě nepotkalo.
Pronásledovaní velkých šelem bylo hlavním důvodem výrazné redukce až do úplného vymizení.
Velmi intenzivně byli medvědi, spolu s dalšími šelmami, pronásledováni v tereziánských i josefínských časech, kdy byl, jednoduše řečeno, umožněn lov medvědů téměř komukoliv.
Slovensko je oproti České republice na tom diametrálně jinak v počtu medvědů. Ve volné přírodě jich tam žije více jak dva tisíce jedinců, některé odhady udávají až 3 tisíce medvědů. A právě u našich sousedů dochází k častým střetům s těmito velkými šelmami a jejich ochrana rozděluje lidí na dva tábory.
Na ty, kteří podporuji jejich ochranu, uvědomují si lidský zásah do jejich přirozeného prostředí a zmenšující se prostor pro jich žití a na ty, kteří v nich vidí nebezpečné, útočící šelmy, jejichž populaci je třeba regulovat odstřelem. V tomto směru je nesmírně důležitá edukace obyvatelstva.
Z obecného pohledu však můžeme říct, že medvědů je málo, biologická rozmanitost se nejen ve střední Evropě, ale i celosvětově ztrácí, takže návrat původních druhů do volné přírody smysl dává. Medvěd je prostě důležitým zvířetem pro udržovaní rovnováhy ekosystému v našich končinách.
Jenže proti tomu stojí argument, že medvědi se nebojí přijít do blízkosti člověka a tam působit velké škody. Nejde jen o dělání nepořádku ve formě převrácených popelnic, když hledají jídlo, jde především o napadnutí a úhyn hospodářských zvířat a také o napadení člověka.
Vlci, kteří se do volné přírody také nedávno vrátili, a kteří také dokážou napáchat škody na zvířatech však na člověka neútočí, a to je odlišuje od medvědů. Medvědi sice člověka na svém jídelníčku nemají, ale při vyrušení brání své teritorium a chrání mláďata. Útoky na člověka jsou vlastně jen nedorozuměním z nečekaných setkání.
V rámci projektu návratu medvědů se snaží vědci na Slovensku, ve Slovinsku, Rumunsku, Polsku, v Itálii a ve Francii pochopit potřeby medvědů, význam jejich stanovišť, a podporovat tak návrat medvědů do jejich přirozeného prostředí.
Nebezpečí pro člověka však nelze brát na lehkou váhu, a tak se logicky v programu názorově střetávají různé zájmové skupiny.
Prostřednictvím dokumentu Návrat medvědů, který uvede kanál Viasat Nature v pondělí 17. května v 17:00 (opakování v neděli 30. května v 15:20) máte možnost udělat si vlastní názor, zvážit mnohé argumenty a odpovědět si na otázku: medvěd hnědý, dokážeme s ním žít?
