Projekt, na kterém se rozhodně nevyplatí šetřit!

Každý to známe, někteří jedinci si cestou domů uleví na plot vašeho domu nebo na sloup v okolí. Nepříjemný zápach obtěžuje každého poblíž, o estetice ani nemluvě. Ve městech však žijí miliony lidí, kteří potřebují někam „odkládat“ odpad z toalet, koupelen a kuchyní. Městské kanalizace se tak řadí na přední příčky důležitosti městských infrastruktur.

Londýn byl svého času největším městem světa a v polovině 19. století se ocitl na okraji propasti, když se město začalo topit ve vlastních splašcích. Londýnem se šířil strach z neviditelného zabijáka, cholery, nejhorší nemocí od doby morové epidemie. Nová nemoc byla záhadou, nikdo nevěděl, jak ji léčit, nikdo neznal příčinu. Cholera udeřila proto, že přestala dostačovat stará londýnská kanalizace a město páchlo výkaly.

Odpadní voda se vylévala do žump nebo se v noci odvážela. Ale s dvojnásobným počtem obyvatel si tento starý londýnský systém už nedokázal poradit. Splachovací toaleta, tehdy nový vynález, celý problém ještě zhoršoval. Obsah záchodové mísy směřoval pochopitelně do starých povrchových kanálů, které ústily do řeky Temže, ze které se rázem stala hnijící stoka plná matně hnědé tekutiny.

Starý kanalizační systém totiž vyrostl původně kolem řek, které byly postupně vysoušeny a zastavěny. A v tom tkvěla podstata problému. Tyto stoky a potrubí měly odvádět jen dešťovou vodu, a ne záplavu odpadních vod. Při silných deštích už kanály nestačí kaly odvést a ty se začaly vracet zpět, stoupaly domovním potrubím a zaplavovaly sklepy i přízemí. Splašky se hromadily, stoupaly a prosakovaly podlahami.

Městskou radou nominovaný inženýr Joseph Bazalgette dostal za úkol krizi vyřešit, přišel v té době s pokrokovou vizí skutečného kanalizačního systému. Schéma, které vymyslel, bylo založeno na velmi prostém principu: Přitažlivost zemská vytváří vodní spád! Londýn je postaven na údolních svazích. Jestliže se podaří zachytit obsah stok dříve, než se vypustí do řeky, můžeme využít vodní spád a odvedeme splašky pryč z metropole. V Bazalgettových plánech už potrubí nepřivádělo kal do řeky uvnitř Londýna. Systém stok odváděl odpadní vody do Temže až u ústí, aby se tak splašky skutečně vylily do moře a nevracely se s přílivem zpět.

Po necelých dvou stoletích je ovšem problém znovu na světě. Londýnská kanalizační síť z viktoriánské doby a její tunely jsou opět za hranicí své kapacity a neustále přeplněné, a každý týden se do Temže vypustí ekvivalent 300 olympijských bazénů plných odpadní vody v celkovém objemu 39 milionů tun. Problémy způsobují i obří tukovce, které opakovaně ucpávají kanalizaci. Jde o směs mastnoty a tuků z domácností a restaurací, doplněnou o předměty, které lidé spláchnou do záchodu. Hutnou a nevábnou hroudu tak zdobí třeba zbytky potravin, vlhčené ubrousky či dětské pleny. V roce 2017 Londýn ucpal rekordní, 130 tun vážící tukovec, běžně však pracovníci kanalizací likvidují několik desítek metrů dlouhé a desítky tun vážící tukové shluky.

Populace narůstá neuvěřitelným tempem, sami produkujeme čím dál více odpadu a situaci je třeba vyřešit, pokud možno jednou provždy. V Londýně nedávno probíhal obrovský inženýrský projekt, který měl masivně rozšířit možnosti hlavního města. Superkanalizace byla největší modernizací kanalizačního systému a zároveň největší inženýrskou výzvou v Británii. Celou snahu inženýrů a stavbařů sleduje dokument Městská kanalizace za pět miliard, který diváci mohou sledovat od středy 14. dubna ve 21:45 na kanále Viasat Explore.

Tenhle dokument si prostě nemůžete nechat ujít! Neocení ho jen technicky zdatní diváci, ale každý, kdo má alespoň trochu rád napětí a konfliktní situace. Práce probíhaly mnohdy více jak 90 metrů pod Londýnem, tedy v prostředí ideálním pro stresové situace. Stavbu bylo třeba sladit s dalšími požadavky a nařízeními a neohrožovat další části infrastruktury, jako je např. doprava. Do toho neúprosné termíny, jakékoliv zpoždění stavbu prodražuje. Bylo třeba prorazit tvrdé skály, které nebyly po dobu 52 milionů let nikdy narušeny. Nikdo tak nevěděl, co stavbaře čeká. U Tower Bridge museli inženýři vybudovat konstrukci cofferdam, tedy uzavřený prostor postavený ve vodním útvaru, který umožňuje odčerpat vodu z uzavřeného prostoru a vytvořit suché pracovní prostředí pro práci pod Temží. To, že samotná stavba je hlučná nikoho nepřekvapí, ale i s následky neustálého hluku bylo třeba se vypořádat. A konečně, tunelování přineslo další problém, který museli inženýři vyřešit, a to jak odvézt a kam umístit více jak 1,5 milionu tun zeminy a suti, které výkop vytvořil?

O profesní i lidské dramatické situace tak nebyla nouze a nadávající řidiči, které jste omezili při průjezdu městem, byli tím nejmenším problémem. Pokud vás zajímá, jak to celé Londýn zvládl, nenechte si ujít třídílný seriál Městská kanalizace za pět miliard na Viasat Explore.

Trailer: 

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Muž, či žena?

Archeologický tým objevil ve Statenicích u Prahy hrob s lidskými pozůstatky z...

Kanaďanka se probudila vedle...

„Nikdy v životě jsem se tak nebála,“ řekla Ruth Hamiltonová poté, co se v její...

Když si kráva odskočí: Vyměšováním...

Cesta od telete k mléku a steaku je velmi dlouhá a nákladná – a zatěžující...

Osteoporóza přichází nenápadně

Denzitometrie neboli měření hustoty minerálů v kostech je jedním z...

Využití virtuální reality pro...

Unikátní systém, kombinující využití virtuální reality a výcvikové haly o...

Když tetřívci „pšoukají“

Akustická individualita může hrát v období páření u mnoha ptáků velkou roli....

Elektrický mozkový implantát...

Jako ohromující neurovědecký pokrok označují výzkumníci novou metodu léčby...

Ochutnáme jahody a maliny bez virů?

Jaké viry jahodám a malinám škodí? Jakým způsobem je před nimi chránit,...

Léky z krevní plazmy denně pomáhají...

Darování krevní plazmy je stejně důležité jako darování krve – zachraňuje životy....

Osvětlí jeskynní komora kulturu...

V jádru příbojové vápencové Gorhamovy jeskyně na východním...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Lidový svátek: Chtěl císař Josef II. sebrat lidem posvícení?

Lidový svátek: Chtěl císař Josef...

„Vezměte koště a alespoň zameťte, holoto líná,“ napomíná hospodyně...
Analýzy DNA našich předků: Potomci Velkomoravanů žijí mezi námi, slovanské kořeny má jenom třetina Čechů

Analýzy DNA našich předků: Potomci...

Průzkumy DNA, které pátrají po potomcích velkomoravských velmožů i...
Jedno jméno nestačí! Proč máme příjmení?

Jedno jméno nestačí! Proč máme...

Křestních jmen je málo. Abychom se v tom ohromném počtu lidí na Zemi...
Oslavy tradičního svátku: Prozradily svatého Martina husy?

Oslavy tradičního svátku:...

Muž v jednoduché mnišské kutně vleze do hospodářského stavení plného opeřenců. „Snad mne...
Pyrit, zlato hlupáků: Naletí mu i anglická královna!

Pyrit, zlato hlupáků: Naletí mu i...

Není všechno zlato, co se třpytí. Ví to i anglický cestovatel...
Otec kolečkových bruslí si na nich utrhl ostudu

Otec kolečkových bruslí si na...

„Je vyšší, než obvykle,“ podivují se hosté na maškarním plese, když se tu...
Kníže Spytihněv II. udělal ze svého bratra sluhu

Kníže Spytihněv II. udělal ze...

Komora, stáj, stůl a číše tvoří v 11. století součást života přemyslovské curie, tedy...
Nápoj pro zahřátí: Vikingové se bránili lezavé zimě popíjením obdoby grogu

Nápoj pro zahřátí: Vikingové se...

„Je mi zima, “ drkotá zuby mladý Viking Erik. „Napij se, nápoj bohů tě...
Auto s pásy a lyžemi. Ruský car nejspíš vlastnil první terénní vůz na světě

Auto s pásy a lyžemi. Ruský car...

Kodrcání na koňském hřbetu patří do staré doby. Cara Mikuláše II. jeho poddaní...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.