Domů     Vesmír
12. duben 1961: Den, kdy člověk poprvé opustil svou planetu
Martin Janda
od Martin Janda 10.4.2021

12. dubna 1961 vyšla na titulní straně Rudého Práva nenápadná zpráva s titulkem Člověk v nedaleké budoucnosti poletí do vesmíru. Ve chvílích, kdy Češi jedny z mála povolených novin pročítali, se ona nedaleká budoucnost stávala přítomností.

Aniž by o tom věděli, nad hlavami jim v kosmické lodi Vostok 1 právě kroužil první člověk, který pronikl do kosmického prostoru….

U startu lodi, která měla vynést Jurije Gagrina (1934–1968) do vesmíru, se netísnily davy novinářů. O celé akci vědělo jen pár vyvolených. V případě, že by se start nepovedl, nebo by došlo k havárii, bylo pak snadnější takovou nehodu před světem „ututlat“…

Naštěstí se Jurij Gagarin do vesmíru nejen podíval, ale vrátil se z něj po 108 minutách letu živý a zdravý. Teprve poté Tisková agentura Sovětského svazu (TASS) vypustila do světa zprávu, že první člověk v historii opustil planetu Zemi.

Zatímco v Kremlu přemýšleli, jak úspěch propagandisticky využít a v Bílém domě zavládly rozpačité pohledy, většina lidí po celém světě měla z Gagarinova letu upřímnou radost.

Po vypuštění Sputniku v roce 1957 bylo vlastně jen otázkou času, kdy se do vesmíru vydá i člověk. Zatímco americké projekty v této oblasti byly dopodrobna sledovány médii, v SSSR probíhalo vše v utajení.

Sovětské politbyro vydalo 5. ledna 1959 tajnou směrnici o výběru kandidátů vesmírného letu.

První člověk ve vesmíru měl vzejít z pilotů sovětského letectva. Z původních 3461 potenciálních adeptů do února 1960 vzešla dvacítka nejnadějnějších pilotů. A z nich byl nakonec vybrán Jurij Gagarin.

Gagarin pocházel z malé vsi Klušino, která se nachází nedaleko Smolenska. Během války oblast obsadili nacisté a Gagarinova rodina musela přebývat v zemljance. Po válce se vyučil slévačem a poté s vynikajícím prospěchem zvládl průmyslovku v Saratově.

Zde mu učarovalo létání a v roce 1955 se stal posluchačem Vojenské letecké školy v Orenburgu. Vynikající zdraví, disciplína a výška jen 157 centimetrů byly devizy, které nakonec Gagarina vynesly až do kosmické lodi Vostok 1.

12. dubna 1961 v době, kdy hodiny českých domácností ukazovaly něco málo po sedmé ranní, se vydal tam, kde dosud žádný člověk nebyl. Byl v podstatě jen nákladem, loď byla řízena z pozemního střediska. Přestože let nakonec dopadl dobře, měl Gagarin několikrát namále.

Před startem technology trápilo, zda loď po obletu Země přistane znovu na území SSSR. Kdyby spadla do moře, šla by okamžitě ke dnu. Kosmonaut by se sice před tím katapultoval, ale v době, kdy neexistovalo GPS a prostředky k nalezení člověka kdesi uprostřed oceánu byly mizivé, by se jej nejspíše nepodařilo zachránit.

Velitel kosmonautů generál Nikolaj Kamanin si poznamenal: „Musíme věřit, že loď přistane na území SSSR.“ To se nakonec naštěstí pro Gagarina skutečně stalo.

Během letu nosná raketa nabrala větší rychlost, takže trasa dráhy se proti té plánované podstatně změnila: její nejvyšší bod byl ve výšce 327 kilometrů, což bylo o sto kilometrů výše, než bylo zamýšleno.

Největší problémy se však vyskytly během přistávání. Podle některých pramenů trvalo dlouho, než se od kabiny oddělila přístrojová sekce. Ta nebyla chráněna tepelným štítem, takže hrozilo, že spálí i přistávací modul s Gagarinem uvnitř.

A aby toho nebylo málo, kabina začala při sestupu nekontrolovatelně rotovat. „Pocítil jsem prudké škubnutí. Kabina se začala poměrně rychle otáčet kolem své osy. V průzoru s orientátorem ubíhal zemský povrch odshora dolů a zprava doleva, rychlost otáčení byla kolem 30 stupňů za sekundu,“ vzpomínal Gagarin.

Gagarinovi se nakonec podařilo katapultovat a přistát u vesnice Smelovka ležící nedaleko města Engels v Saratovské oblasti. Krátce poté Moskva konečně vyslala do světa zprávu o historickém úspěchu lidského pokolení.

Sympatický a usměvavý Gagarin byl povýšen na majora a stal se jedním z nejžádanějších sovětských vývozních artiklů. Oficiální místa pro něj připravovala náročný program v továrnách, ve školách a jinde, kde musel odpovídat na stále ty samé dotazy.

Jurij Gagarin však nebyl obyčejnou loutkou sovětského režimu. Chtěl se vrátit do vesmíru, což mu funkcionáři v Kremlu občas slibovali. Když v roce 1967 startoval do vesmíru v lodi Sojuz 1 Vladimir Komarov, Gagarin mu dělal náhradníka.

Tajný příkaz však zněl jasně: Gagarin za žádnou cenu nesmí letět!

On sám navíc upozorňoval na řadu konstrukčních nedostatků Sojuzu a jeho slova se ukázala jako prorocká, Vladimir Komarov v ní našel svou smrt. Gagarin poté nešetřil kritikou, a to i před vrcholnými představiteli SSSR.

Gagarin přežil Komarova jen o rok. Pár dní před sedmým výročím svého letu, kdy měl být povýšen již na generála, zahynul při cvičném letu ve stroji MiG-15. Okolnosti jeho smrti jsou dodnes nejasné…

reklama
Související články
Galaxie GS-9209 se nachází předlouhých 25 miliard světelných let od Země. Je to jedna z nejvzdálenějších galaxií, které si kdy lidstvo prohlédlo. V jejím středu se nachází supermasivní černá díra, která podle nových pozorování je mohutnější, než se dosud předpokládalo. A právě tato mohutnost brání vzniku nových hvězd. Tým vědců z Edinburské univerzity použil k […]
Aktuální cíl lidstva je jasný – úspěšně stanout na Měsíci, obydlet i Mars. Kromě infrastruktury a techniky je však nutné myslet také na obživu… Je libo salát nebo čínské zelí? Skladba jídelníčku posádek směřujících vstříc dosud neosídleným planetám představuje pro vesmírné agentury výzvu. Byť je skladba potravin vyvážená a na první pohled pestrá, něco jí […]
Mise sondy JUICE k Jupiteru je jedním z nejvýznamnějších projektů naší Evropské kosmické agentury (ESA). Ale jak to tak bývá, žádná kosmická mise se neobejde bez problémů. Aparát, který se na cestu vydal 14. dubna, měl potíže s vysunutím své nejdelší antény. Šestnáct metrů dlouhá anténa RIME (Radar for Icy Moons Explorer) je však už […]
Sondy pro výzkum vnitřních částí Sluneční soustavy si na nedostatek energie obvykle nestěžují. Dopady činnosti Slunce jsou zde natolik intenzivní, že aparátům vypuštěným ze Země stačí rozvinout své solární panely a mohou bez obav plnit své zadané úkoly. Od Marsu dále od Slunce však sluneční svit slábne natolik, že pro pohony sond je třeba hledat […]
Astronomové poprvé zachytili na jednom snímku stín černé díry v centru galaxie Messier 87 (M87) a mohutný výtrysk, který z ní vychází. Pozorování byla pomocí dalekohledů Global Millimetre VLBI Array (GMVA), Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) a Greenland Telescope (GLT). Tento nový snímek pomůže astronomům lépe pochopit, jak mohou výtrysky černých děr vznikat. Většina galaxií […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz