Nová technologie v léčbě Parkinsonovy nemoci

Světový den Parkinsonovy nemoci si každoročně připomínáme 11. dubna. Jedná se o druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění a v Česku jím trpí podle některých odhadů 25-50 tisíc lidí, po celém světě pak více než 6 milionů.

Foto: TZ, Bison & Rose

K významnému posunu léčby této nemoci nyní dochází díky hluboké mozkové stimulaci, tzv. DBS (deep brain stimulation), s využitím technologie BrainSense. Samotná metoda DBS je známá již několik desítek let a je celosvětově uznávanou metodou k léčbě pohybových příznaků Parkinsonovy nemoci.

Nyní však dochází k malé revoluci, kdy se také v České republice uvedl na trh první neurostimulátor s touto technologií. Neurostimulátor Percept PC s technologií BrainSense dokáže „poslouchat“ mozkové signály, díky kterým se lékařům a pacientům otevírají nové možnosti.

Příčinou onemocnění je ztráta nervových buněk v horní části mozkového kmene. Tyto buňky za normálních okolností produkují dopamin, který zajišťuje správný přenos signálů mezi nervovými buňkami zapojených nejen do motorických okruhů.

Nemoc se netýká pouze seniorů, jak si mnozí myslí. Nejčastěji člověk onemocní mezi 50 až 60 lety a přibližně 10 % nemocných nemoc postihne před dovršením 40 let. Známými projevy bývá zpomalení a zhoršená koordinace pohybů končetin, chůze malými krůčky, nadměrná svalová ztuhlost a u některých pacientů také klidový třes končetin.

Kvůli tomu se stále častěji potýkají také s psychickými problémy a nepochopením jejich stavu okolím.

V pozdějších fázích nemoci se dostavují vůlí nezvladatelné mimovolní pohyby a křeče a široké spektrum nemotorických příznaků – od zažívacích potíží, poruch spánku až k řadě psychiatrických obtíží. Základním kamenem v léčbě Parkinsonovy nemoci zůstává léčba levodopou, ze které si mozek dokáže dopamin vyrobit a další léky, které jsou schopny do určité míry chybějící dopamin nahradit, nedokážou však Parkinsonovu nemoc zastavit ani zpomalit.

Přibližně po pěti letech trvání nemoci je stav některých pacientů neúnosný do té míry, že je na místě otázka co dál.

Jednou z možných léčebných metod je hluboká mozková stimulace. Ta přichází většinou na řadu ve chvíli, kdy začíná být terapie léky méně účinná nebo má mnoho nežádoucích účinků. Je známo, že výrazný efekt léčby hlubokou mozkovou stimulací nastává, pokud se se zahájením nevyčkává příliš dlouho.

U pacienta by měla být DBS zavedena v tzv. terapeutickém okně, což je nejvhodnější doba, kdy má být k hluboké mozkové stimulaci přistoupeno. Toto okno je u každého individuální, ale optimálně mluvíme o 4–7 letech od diagnostikování Parkinsonovy nemoci.

Nejmodernější neurostimulátory využívají tzv. „data driven therapy“, tedy léčbu na základě získaných dat od konkrétního pacienta s využitím technologie BrainSense, která pomůže lékařům se správným nastavením terapie a pacientům s Parkinsonovou nemocí může ulehčit život.

Je prováděna pomocí neurostimulátoru Percept PC, který je zaváděn pod klíční kost, odkud se spojí s mozkem pacienta pomocí tenkých elektrod.

Neurostimulátor umí snímat mozkové signály a na základě jejich aktivity pak dokáže lékař vyhodnotit účinnost terapie a lépe samotnou terapii nastavit. „Jedná se o nejmodernější technologii a my jsme nadšení, že ji můžeme provozovat i v České republice.

Pomocí neurostimulátoru s funkcí BrainSense zachytíme mozkové signály pacienta a díky tomu lze nastavit stimulační parametry na míru daného pacienta. V blízké budoucnosti očekáváme, že o způsobu stimulace bude na základě průběžně získávaných dat autonomně rozhodovat sám stimulátor,“ říká prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D., vedoucí Centra pro intervenční terapii motorických poruch (iTEMPO) Neurologické kliniky I. Lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice Univerzity Karlovy v Praze. Pracoviště iTEMPO, VFN ve spolupráci s oddělením Stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice na Homolce bylo prvním v České republice, kde tento typ neurostimulátoru použili pro léčbu Parkinsonovy nemoci.

Léčba hlubokou mozkovou stimulací se u nás provádí ve třech specializovaných pracovištích v Praze, Brně a Olomouci.

Výsledky léčby jsou markantní. „Díky hluboké mozkové stimulaci už nemusím brát tolik léků. Celkově se cítím mnohem lépe, protože už netrpím takovým třesem, jako v minulosti, z čehož jsem před zákrokem byla zoufalá,“ svěřila se pacientka pražského centra Dita Lulková. Bohužel povědomost o možnosti operativní léčby je u nás stále velmi nízká. Podle ředitelky spolku Parkinson-Help Ing. Romany Skála-Rosenbaum, která vedla dotazníkové šetření o možnostech léčby Parkinsonovy nemoci, kam spadá i hluboká mozková stimulace, neurolog dostatečně nebo vůbec neinformoval 67 % pacientů.

Pacienti se o operativních možnostech léčby dozvídají z jiných zdrojů a až 28 % z nich by chtělo zákrok podstoupit z vlastní iniciativy. Ne všichni jsou však pro operativní léčbu vhodní a ti, kteří vhodní jsou, se k ní nemusí dostat včas.

Neinformovanost pacientů může být jedním z důvodů, proč je v České republice ročně prováděno výrazně méně operací, než je tomu v západní Evropě.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Rakovina prostaty v Česku neklesá

Rakovina prostaty v Česku neklesá

Počty lidí s rakovinou prostaty v Česku neklesají, naopak mírně rostou....
Jak zlepšit poruchu řeči?

Jak zlepšit poruchu řeči?

Výzkumný tým ve složení Luboš Brabenec, Patrícia Klobušiaková, Patrik...
Střevní mikroflóra překvapuje

Střevní mikroflóra překvapuje

V lidském trávicím traktu byl identifikován doposud neznámý druh bakterie...
Posilují léčivé účinky zárodečných buněk

Posilují léčivé účinky...

O krevních destičkách je toho známo mnoho, avšak ani zdaleka to není vše....
Lepší léčba HAE v Česku a na Slovensku

Lepší léčba HAE v Česku a na...

Vzácnému dědičnému onemocnění jménem hereditární angioedém se dostává v...
Molnupiravir se k lidem může dostat už na podzim

Molnupiravir se k lidem může...

Do závěrečné, třetí fáze testování se dostává slibný lék na koronavirus –...
Pozor na mozkovou mrtvici

Pozor na mozkovou mrtvici

Náhle vzniklý pokles koutku úst, porucha řeči, oslabení nohy nebo rukou,...
I plíce mohou mít vysoký tlak

I plíce mohou mít vysoký tlak

Dušnost při fyzické námaze nebo únava, případně bolest na hrudi – to vše může...
Každý desátý Čech trpí astmatem

Každý desátý Čech trpí astmatem

Astma – chronické zánětlivé onemocnění plic známé u dětí i...
Blíží se konec malárie?

Blíží se konec malárie?

Malárie patří v současné době mezi nejzávažnější onemocnění postihující především...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Epidemie Cypriánova moru skolila i dva římské císaře

Epidemie Cypriánova moru skolila i...

Císař Claudius II. Gothicus se řadí k energickým vládcům. Velkou část svého...
Světové rekordy: Které z nich jsou nejbizarnější?

Světové rekordy: Které z nich jsou...

Když se řekne „světový rekord“, většina z nás si představí nějaký...
Kuchyňské náčiní: Přenosný gril používali už staří Řekové

Kuchyňské náčiní: Přenosný gril...

Píše se rok 1500 př. n. l. Řecká hospodyně bere z ohniště žhavé uhlíky a...
Když atentát na Hitlera zhatí průvodčí

Když atentát na Hitlera zhatí...

„Moc rád bych si s Adolfem Hitlerem potřásl rukou,“ říká přátelům...
Jedineční a reální: Čím se tito lidé odlišují?

Jedineční a reální: Čím se tito...

Dalo by se říci, že všichni lidé na světě vypadají víceméně podobně....
3 věci, které dali nacisté světu

3 věci, které dali nacisté světu

Během každého vojenského konfliktu pracují vědci na vylepšování...
Saturn ztrácí své prstence!

Saturn ztrácí své prstence!

Saturn, jedna z planet naší sluneční soustavy, vyniká hlavně...
Dějepis jinak: Žena, která se stala papežem

Dějepis jinak: Žena, která se...

První žena, která se stala papežem? Nebo pouze lež,...
Naděje pro nemocné s Alzheimerem

Naděje pro nemocné s Alzheimerem

Odborníci z americké Pensylvánské státní univerzity (Penn State) jsou toho...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.