Domů     Příroda
Záhadná úmrtí orlů v USA
Dagmar Garciová 7.4.2021
Foto: cocoparisinne / pixabay

Více než 25 let trápily americkou veřejnost na jihovýchodě USA záhadné úhyny orlů bělohlavých (Haliaeetus leucocephalus), kteří umírali na neurologickou nemoc nejasného původu.

K odhalení příčiny této smrtelné nemoci výrazně přispěl tým jihočeských vědců z Biologického centra AV ČR, Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který potvrdil, že ptáky zabíjí nově objevený toxin ze sinic.

Sinice jsou fotosyntetické bakterie, které veřejnost spojuje především s tvorbou zeleného vodního květu na rybnících a přehradách, a jsou známé také tím, že produkují jedovaté látky. O jejich toxinech se často mluví v souvislosti s kvalitou pitných a rekreačních vod a rizikem, které představují nejenom pro lidské zdraví, ale také pro ostatní organismy.

Málokdo z nás však ví, že sinice obývají všemožná prostředí včetně půdy, skal, pouští a povrchů rostlin. Ještě méně známým faktem je, že dosud je probádaný pouze zlomek chemických látek produkovaných sinicemi.

Každoročně se jejich seznam rozšíří o několik stovek sloučenin od potenciálních léčiv až po látky toxické.

Pozor na jedy

Z hlediska toxicity je důležitým faktorem, jak se tyto látky akumulují v potravním řetězci, jako se tomu stalo v případě záhadných úhynů amerických orlů bělohlavých. Jejich výzkumu se věnoval téměř 20 let tým profesorky Susan B. Wilde z Univerzity v Georgii.

Orli trpěli neurologickou poruchou zvanou vakuolární myelinopatie, která se vyznačuje nekoordinovanými pohyby a ochabnutím svalstva u postižených zvířat. Po několikaletém výzkumu se pozornost vědců stočila k rostlině přeslenici vodní, šířící se invazně po americkém kontinentu, jejíž výskyt se shodoval s prokázanými případy choroby.

Hlavní zápletkou příběhu však zůstávalo, proč se tak děje pouze na určitých lokalitách v rámci regionu.

Překvapivé rozuzlení přinesl až spolupracující německý tým profesora Timo Niedermayera z univerzity v Halle, který objevil látku obsahující velké množství bromu na sinicových koloniích porůstajících listy této rostliny.

Jihočeský výzkumný tým následně prokázal, že původcem nového toxinu je právě zmiňovaná sinice. „Pomocí čtení celého genomu sinice se nám podařilo nalézt geny, které hrají klíčovou roli při tvorbě zmiňované látky,“ řekl Jan Mareš, vedoucí týmu Biologického centra AV ČR. „V následných pokusech se nám podařilo potvrdit, že jeden z enzymů kódovaných těmito geny se účastní navázání bromu na molekulu toxinu,“ dodává Pavel Hrouzek, vedoucí týmu z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Přišli na problém

Další pokusy odhalily, že nalezený bromovaný alkaloid způsobuje poškození mozku ptáků, a má též akutní neurotoxické účinky u dalších skupin živočichů včetně ryb a bezobratlých. „Je pravděpodobné, že se toxin hromadí v celém potravním řetězci u živočichů konzumujících jak vodní rostliny s porosty sinic, tak měkkýše, ryby a vodní ptáky, kteří jsou kořistí dravců.

Možný účinek toxinu na savce včetně člověka dosud nebyl prozkoumán, nicméně opatrnost je zcela jistě namístě,“ upozorňuje Jan Mareš.

Zdroj bromu ve vodním prostředí, který je nezbytným předpokladem pro tvorbu toxinu, nebyl dosud zcela objasněn. Je však možné, že se do ekosystému dostává v souvislosti s lidskou činností, například použitím herbicidů nebo hnojiv,“ upřesnil Pavel Hrouzek.

Není dosud jasné, jak na nová zjištění budou reagovat úřady v USA. „Bylo by vhodné šetrnými metodami omezit výskyt invazních rostlin ve vodních nádržích a zamezit další kontaminaci vody látkami obsahujícími brom,“ navrhuje Jan Mareš.

Výsledky této studie jsou zásadním přelomem v pochopení výskytu vakuolární myelinopatie a hromadného úhynu volně žijících vodních ptáků na mnoha lokalitách v USA.

Související články
Psi jsou věrnými souputníky člověka možná už 40 000 let. Za tu dobu se z lovců a ochránců stali životní partneři, kteří s námi sdílí domácnost, často postel a ještě častěji i dobroty od stolu. Není proto divu, že si lidé přejí, aby tu s nimi jejich psí mazlíčci byli co nejdéle. Vědci radí, jak […]
Příroda 1.6.2026
Existuje mnoho druhů želv. Mezi nejznámější patří bezesporu ty, které dosahují největší hmotnosti a rozměrů. Které konkrétně patří do skupiny obrněných gigantů? Pro začátek představme želvu sloní. Zástupci tohoto druhu žijí na souostroví Galapágy, které se nachází západně od jihoamerického státu Ekvádor. Jsou proslulí jednak svou velikostí a jednak tím, že se dožívají extrémně vysokého […]
Historie Příroda 1.6.2026
Má před sebou dlouhý život. Chodit po tomto světě může více než 150 let. Anebo možná zemře v příštích 24 hodinách. Mládě želvy sloní zatím ani zdaleka nedorostlo velikosti svých rodičů, a tudíž je snadnou kořistí pro hladové krysy nebo toulavé kočky. V řadě kultur mají hluboký mytologický význam. Staly se součástí mnoha legend a […]
Jako DEET je označována nejúčinnější složka repelentů proti hmyzu. Z nejnovější studie však vyplývá, že stejně jako se Pavlovovi psi naučili spojovat zvonění zvonku s potravou, i komáři si mohou začít uvědomovat, že přítomnost DEETu znamená, že dorazila potrava! Diethyltoluamid, též N,N-diethyl-m-toluamid či DEET je nažloutlá olejovitá kapalina. Je nejpoužívanější aktivní složkou v repelentech proti […]
Příroda 28.5.2026
Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), kteří sledovali pět skupin hmyzu na 11 lokalitách v České republice s celoroční […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz