Že záleží na čistých rukou, věděli již lidé v antickém Řecku, alespoň z té doby, konkrétně z druhé poloviny druhého tisíciletí př. n. l., pocházejí podle vědců první důkazy o té „správné“ hygieně v pevninském Řecku.

Na výzkumu se podílel mezinárodní tým expertů z Kanady a z Polska a zjistil, že tehdejší obyvatelé Řecka k mytí rukou využívali široké mísy, o kterých se vědci dosud domnívali, že slouží k náboženským rituálům.

Tým vedl Bartłomiej Lis z Ústavu archeologie a etnologie Polské akademie věd a Trevor Van Damme z kanadské University of Victoria. Je třeba však zmínit, že mytí rukou bylo v minulosti již dobře zdokumentováno u dalších vyspělých kultur, jako byli např. Egypťané či Mezopotámci.

Evropa nebyla pozadu

Co se Evropy týče, za první prameny o hygieně byly považovány Homérovy eposy napsané v první polovině prvního tisíciletí př. n. l., to se však nyní změnilo, díky rozsáhlému výzkumu se badatelům podařilo najít důkazy o prvním použití nádob na mytí rukou v Evropě.

„Některé seznamy obsahovaly informace o nádobách určených k mytí rukou a několik ideogramů znázorňujících nádoby nebo celé soupravy zjednodušeným způsobem připomínalo nádoby známé pro stejné účely z Egypta nebo Mezopotámie,“ uvedl Lis.

Vědci také nově interpretovali jeden z obrazů na slavném sarkofágu z krétského Hagia Triada – věří, že je na něm zachyceno právě rituální mytí rukou po obětování býka. „Mnoho prvků naznačuje, že jejich jediným možným obsahem nádob byla voda.

Jedná se například o výzdobu některých hliněných nádob s figurálními výjevy uvnitř nádoby. Jakýkoliv neprůhledný obsah by je učinil neviditelnými. Nicméně nejdůležitějším argumentem byly stopy skutečného použití těchto nádob, nebo spíše jejich nepřítomnosti.

Jediné stopy, identifikované na vnější straně dna, souvisejí s tím, že nádobami někdo pohyboval,“ dodal Lis.