Čeští kardiologové varují: zanedbané infarkty, neochota jet do nemocnice nebo k lékaři na vyšetření či na preventivní prohlídku kvůli strachu z koronaviru – to vše se časem vrátí v podobě exploze případů srdečního selhání.

Další pacienty zřejmě přivede do ordinací kardiologů očekávané zhoršení sociální a ekonomické situace obyvatel – to je totiž vždy tradičně provázáno se zvýšením nemocnosti a úmrtnosti na srdečně cévní onemocnění.

Letos dostávají kardiologové do rukou moderní léky, které pacientům uleví od obtíží a řadě z nich zachrání život.

„Ve všech evropských zemích včetně Česka jsme loni zpozorovali 25–75% pokles výskytu infarktů. Shodli jsme se, že tento jev způsobila především neochota nemocných volat záchrannou službu a dorazit do nemocnice – ze strachu z nákazy.

Takoví nemocní nebyli včas správně ošetřeni a nedostali léčbu, která po infarktu prokazatelně snižuje riziko úmrtí. U části nemocných pak podcenění stavu skončilo nebo skončí fatálně,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti (ČKS). Situaci podle něj zhoršuje fakt, že přibližně pětina nemocných nedorazila na preventivní prohlídky.

„Dlouhodobá špatná kontrola srdečního rytmu, tlaku, srdečního selhání či cholesterolu bude mít později následky v podobě mnohem vážnějších komplikací. Například včasná léčba vysokého tlaku snižuje riziko selhání srdce téměř o polovinu.

Další hrozbu do budoucna vidíme ve zhoršení socioekonomické situace, které bylo vždy doprovázeno zvýšením nemocnosti a úmrtnosti na srdečně cévní choroby. Podle čísel, která máme k dispozici, vede pokles hrubého domácího produktu o přibližně 5 % k minimálně stejnému vzestupu úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění,“ vysvětluje prof. Linhart.

Kardiologové letos dostali do ruky účinný nástroj pro boj se srdečním selháním – tzv. glifloziny. Tyto léky zatím byly k dispozici pouze pro vybrané diabetiky. Nově je svým pacientům, kteří jsou bez cukrovky, může předepsat i kardiolog.

Zatím je však nehradí zdravotní pojišťovny, a tak si pacienti musí připlatit. „Glifloziny u našich pacientů významně zvyšují kvalitu života a prodlužují jej. Mají příznivý vliv na srdce a na ledviny, které u pacientů se srdečním selháním trpí.

Léky ulevují zatíženému srdci a zlepšují jeho metabolismus,“ připomíná prof. MUDr. Filip Málek, Ph.D., předseda České asociace srdečního selhání ČKS. Diabetikům léky snižují hladinu cukru v krvi tím, že navozují vylučování cukru v moči.

U těchto pacientů také brání vzniku nového srdečního selhání, 30–40 % lidí se srdečním selháním má totiž zároveň cukrovku.

U osob se srdečním selháním, kteří cukrovku nemají, dochází spolu s vylučováním cukru ke zvýšenému vylučování vody a soli, zlepšuje se metabolismus srdečního svalu.

Jak dlouho si kardiaci počkají, než bude lék hrazený i jim, záleží do velké míry na zdravotních pojišťovnách. „V ordinaci mám desítky pacientů, kterým by tyto léky mohly přinést významnou úlevu. Po jejich nasazení dochází k ústupu dušnosti, zmenší se otoky, zlepšuje se tolerance námahy.

Kromě výrazného zlepšení kvality však tyto léky umí i život významně prodloužit. Přestože už nyní si část pacientů tyto léky hradí sama, pro jiné může být cena, přesahující tisíc korun za měsíc, bariérou pro tuto efektivní léčbu,“ upřesňuje MUDr. Jiří Veselý, člen výboru České asociace ambulantních kardiologů a ambulantní kardiolog z EDUMED.

V Česku bylo v roce 2018 léčeno 285 000 nemocných s diagnózou srdečního selhání, každý rok přibývá téměř 60 000 nových pacientů. V posledních pěti letech se množství lidí s touto diagnózou zvedlo o více než polovinu, a o třetinu stoupl počet úmrtí na srdeční selhání.

Podle prof. Málka počet nemocných do roku 2030 odhadem vzroste o dalších 50 % na 450 000.

Srdeční selhání se podle expertů často projevuje nevýrazně a je zaměnitelné za řadu jiných chorob. Lidem otékají nohy, hůř se jim dýchá, jsou unavení, buší jim srdce, trpí nechutenstvím, nadýmáním, zvětšováním břicha nebo dušností v hlubokém předklonu.

„U někoho se projeví selhání po infarktu, nebo po zánětu srdečního svalu, někdy se ale rozvine i bez předchozího varování. Může nastoupit v několika minutách, nebo se postupně rozvíjí i dlouhé měsíce,“ dodává prof. Málek.

Kardiologové apelují, aby se lidé se srdečním selháním a dalšími kardiovaskulárními problémy nechali očkovat proti koronaviru. „Kardiaci jsou nejohroženější skupinou z hlediska úmrtnosti na covid-19. Pokud se nakazí a musí do nemocnice, umírá jich 10–15 %.

Hůře jsou na tom jen pacienti s onkologickým onemocněním a s již existujícím onemocněním plic,“ říká prof. Linhart.