Domů     Příroda
Do Zoo Liberec dorazila dvojice tropických ještěrů
Pavel Polcar 2.11.2020

Pavilon tropů v liberecké zoo má nové obyvatele. Z vídeňské zoologické zahrady Schönbrunn tam dorazila dvojice jihoamerických tropických ještěrů dracén krokodýlovitých (Dracaena guianensis). Jedná se o živočišný druh, kterého mohou návštěvníci v zoo pod Ještědem pozorovat úplně prvně.

Liberecká zoo i nadále pokračuje v rozšiřování kolekce chovaných zvířat o nové zajímavé druhy. Po ocelotech, pásovci či osinácích letos návštěvníkům představuje další nové jedince – tropické, více než 1 metr dlouhé ještěry dracény krokodýlovité.

Do Liberce ještěři přicestovali z vídeňské zoologické zahrady Schönbrunn a novým domovem se jim stala zrekonstruovaná expozice v přízemí libereckého pavilonu tropů. Jedná se o mladé, čtyřleté sourozence.

Oba jedinci už začínají být pohlavně dospělí, a tak naší snahou bude v rámci spolupráce s evropskými zoo jednoho z nich brzy vyměnit a vytvořit chovný pár,“ říká zooložka Petra Hnidová. V expozici, která před nimi patřila krokodýlovi čelnatému (Osteolaemus tetraspis), nebudou ale samy.

Sdílí jí společně s želvami krátkokrčkami novoguinejskými (Elseya novaeguineae) a během několika dní přibudou i ryby krunýřovci, se kterými dracény obývají stejné životní prostředí i ve volné přírodě.

Dracéna krokodýlovitá získala své druhové jméno díky velkým a tvrdým šupinám (osteodermy), které připomínají kůži krokodýla. Ty jí slouží jako ochrana před predátory, mezi které patří především jaguáři, hadi a krokodýli.

Tento až 1,3 metru dlouhý ještěr má zeleně zbarvené tělo s mohutnou červenou nebo oranžovou hlavou, což bývá patrné obzvláště u samců. Žije poblíž vodních toků a v mokřadech tropických deštných lesů Jižní Ameriky.

Dobře šplhá po stromech a přes den nejvíce času tráví odpočinkem nebo vyhříváním se na větvích stromů nad vodní hladinou. Pokud se cítí být ohrožen, rychle skočí do vody. Ve vodním prostředí se dobře pohybuje díky zploštělému ocasu a pod vodní hladinou kouká, stejně jako krokodýli, díky třetímu víčku mžurce, která chrání oko.

Dracény v přírodě loví bezobratlé živočichy, a to především plže s ulitou. Pochutnají si ale i na škeblích, racích a občas i želvách. Díky silným plochým zubům umí rozdrtit tvrdé skořápky, ulity a krunýře, které vyplivnou a sežerou jen měkký vnitřek.

V přírodě jsou dospělé dracény samotářská zvířata, samci se samicemi se vyhledávají pouze v období rozmnožování. Samice klade obvykle 3–10 vajec do termitišť, kde je pro ně ideální teplota a vlhkost. Z vajec se mláďata líhnou po 5–6 měsících.

Divoce žijící populace dracén je stabilní a není v současné době v bezprostředním ohrožení. V minulosti byla ve velkém lovena pro využití kůže v oděvním průmyslu. Tento komerční lov je ale od 70. let minulého století v Amazonii zakázán.

Související články
Proces fotosyntézy, při níž rostliny za využití slunečního světla získávají důležité živiny, je považován za naprosto klíčový. Jak se však ukázalo, ne každá rostlina ho pro svou existenci potřebuje. Buk z Moravského krasu na Blanensku se obejde i bez něj. Asi metr vysoký strom se vyznačuje tím, že jeho listy jsou bílé, nikoli zelené. Postrádá […]
Historie Příroda 28.1.2026
Mezi nejděsivější tvory druhohorních oceánů patřili bezesporu plazi z řádu Plesiosauria, respektive z podřádu Pliosauroidea. Jeho zástupci se řadili k mohutným, masivním predátorům, kteří mohli směle konkurovat obávaným dinosauřím dravcům. Za zmínku stojí rozhodně monstra z rodu Kronosaurus, jejichž pozůstatky nalezli badatelé v Austrálii a jihoamerické Kolumbii. Tito lovci s názvem odkazujícím na řeckou mytologii, […]
Při teplotách pod bodem mrazu se mohou objevit omrzliny, ovšem mnohem závažnějším, život ohrožujícím stavem je hypotermie neboli podchlazení. To se přitom projevuje malými, snadno přehlédnutelnými symptomy. Někdy k tomu není ani zapotřebí velký mráz. Na co si dát pozor? Světoznámá fotografka a průzkumnice pro National Geographic Ester Horvathová se při své práci dostává do […]
Studie rostlin nesoucích název huseníček rolní zjistila, že rostliny rostoucí vedle sebe společně aktivovaly geny k vlastní ochraně, zatímco izolovaně rostoucí rostliny nikoliv. Ty rostoucí ve skupině se tak byly schopny navzájem varovat před stresorem. Jak to udělaly? Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) je drobný plevel, který se používá jako modelový organismus v molekulární genetice rostlin. […]
Historie Příroda 26.1.2026
Byli zvláštními predátory, kteří se proháněli druhohorními oceány. Ichtyosauři. Tito tvorové žili během triasu, jury i křídy, jakýsi zlatý věk však zažívali v prvních dvou obdobích. Jejich rozšíření bylo v časech evolučního „boomu“ skutečně značné. Pokud jde o rozměry, ty měli ichtyosauři různé. Zástupci téhož řádu mohli být obrovskými kolosy, stojícími na vrcholu potravního řetězce, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz