Domů     Příroda
Želvušky pod ochranou
Dagmar Garciová 18.10.2020

Co do velikosti jsou bezobratlé želvušky (Tardigrada) skutečně malými tvory – měří zhruba 0,5-1 mm. Ví se o nich, že jejich touha po životě je obrovská. K přežití v extrémně nehostinných podmínkách používají to, co jim příroda nadělila, v případě nově objeveného druhu je to fluorescenční štít.

Ve vodě žijící želvušky nezabijí ani extrémní teploty nebo tlak, vydrží také silné intenzivní ionizující a ultrafialové (UV) záření. To vše zvládnou díky hibernaci. Jejich tělo vylučuje vodu a poté se zapouzdří, takto překonají i desetiletí, zároveň jejich organismy produkují proteiny, jež jejich buňky chrání.

Dosud neznámý druh využívá štít jako ochranný mechanismus před UV zářením. Fluorescenční látka záření vstřebává a následně uvolňuje akumulovanou energii ve formě modrého světla. Nové poznatky, na nichž se podíleli vědci z Indického vědeckého institutu, byly popsány v odborném časopise Biology Letters.

Existují i jiné druhy, které vykazují odolnost vůči UV záření, ale tento je jediný, který má fluorescenci jako mechanismus, jak odolat smrtícímu UV záření,“ sdělil Sandeep Eswarappa, spoluautor studie.

K objevu želvušek došlo zcela náhodou, nacházely se totiž ve vzorku mechu, jenž rostl na zdi institutu.

Související články
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz