Co do velikosti jsou bezobratlé želvušky (Tardigrada) skutečně malými tvory – měří zhruba 0,5-1 mm. Ví se o nich, že jejich touha po životě je obrovská. K přežití v extrémně nehostinných podmínkách používají to, co jim příroda nadělila, v případě nově objeveného druhu je to fluorescenční štít.

Ve vodě žijící želvušky nezabijí ani extrémní teploty nebo tlak, vydrží také silné intenzivní ionizující a ultrafialové (UV) záření. To vše zvládnou díky hibernaci. Jejich tělo vylučuje vodu a poté se zapouzdří, takto překonají i desetiletí, zároveň jejich organismy produkují proteiny, jež jejich buňky chrání.

Dosud neznámý druh využívá štít jako ochranný mechanismus před UV zářením. Fluorescenční látka záření vstřebává a následně uvolňuje akumulovanou energii ve formě modrého světla. Nové poznatky, na nichž se podíleli vědci z Indického vědeckého institutu, byly popsány v odborném časopise Biology Letters.

„Existují i jiné druhy, které vykazují odolnost vůči UV záření, ale tento je jediný, který má fluorescenci jako mechanismus, jak odolat smrtícímu UV záření,“ sdělil Sandeep Eswarappa, spoluautor studie.

K objevu želvušek došlo zcela náhodou, nacházely se totiž ve vzorku mechu, jenž rostl na zdi institutu.