Domů     Historie
Jak přišel na svět pražský groš?
Pavel Polcar 18.10.2020

Roku 1300 vydal král Václav II. horní zákoník, který stanovoval nové podmínky ohledně nakládání se surovým stříbrem. Na jeho základě byla zahájena ražba našich zřejmě nejznámějších mincí, pražských grošů. V letošním roce uplyne 720 let od vydání tohoto dokumentu i začátku ražby.

Pražské groše vydržely v oběhu až do roku 1644. Pro svou kvalitu byly ceněny daleko za hranicemi Českého království.

Horní zákoník (lat. Ius regale montanorum), který český král Václav II. (1271–1305) vydal v Kutné Hoře, umožnil nejen zahájení ražby nové české stříbrné mince, pražského groše, ale přinesl skutečnou mincovní reformu.

Na jeho přípravě spolupracoval český král s italskými právníky a finančními odborníky.

Zákoník, jenž je sepsán latinsky a skládá se ze čtyř knih, byl na svou dobu velmi pokrokový. K nejvýznamnějším novinkám, které tento právní dokument přinášel, náleželo stanovení jasných podmínek ohledně nakládání se surovým stříbrem.

Od roku 1300 byl zakázán volný obchod a oběh neraženého stříbra, včetně vývozu do ciziny, a veškerý drahý kov vytěžený na území Českého království mohla vykupovat pouze královská mincovna.

Nově zavedený královský monopol na ražbu mincí (tzv. mincovní regál) měl podpořit soustředění výroby ražených platidel do jednoho místa, jímž se stala opevněná mincovna v Kutné Hoře, známá pod označením Vlašský dvůr.

Umístění hlavní mincovny Království českého do Kutné Hory nebylo náhodné. Objev zdejších bohatých ložisek stříbrné rudy umožnil realizovat další důležitý krok v mincovní reformě Václava II. – zahájení ražby pražského groše, který nahradil starší měnu denárovou a brakteátovou.

V numismatické podsbírce Národního zemědělského muzea se nalézá celkem 14 pražských grošů z období vlády českého krále Václava IV. (1361–1419). Tyto groše tvoří součást malého mincovního pokladu z obce Skály u Písku, který nalezl rolník Holeček a 21. ledna 1929 je daroval zemědělskému muzeu,“ říká kurátor Národního zemědělského muzea Martin Vlček.

Název kvalitní stříbrné mince odkazuje na Prahu, kde byly podle některých hypotéz groše krátce raženy, než se jejich ražba přesunula do Kutné Hory. Královské nařízení stanovilo, že pražský groš má vážit 3,95 g (tj.

1/64 pražské hřivny o hmotnosti 253 g) a jeho nominální hodnota měla být dána vysokým obsahem stříbra (ryzost 933/1000). Realita však byla jiná již v době panování Václava II., kdy se hmotnost prvních ražených pražských grošů pohybovala v rozmezí od 3,5 do 3,7 g.

Po výtvarné stránce vycházela nová česká stříbrná mince z tourského groše, který nechal od roku 1266 razit ve městě Tours francouzský král Ludvík IX. (1214–1270). Podoba aversu a reversu pražského groše se po celou dobu jeho ražby prakticky nezměnila.

Na lícní straně dominuje středu mince česká královská koruna obkroužená ve vnitřním opisu latinskou formou jména příslušného panovníka a ve vnějším opisu latinským nápisem „DEI GRATIA REX BOEMIE“ (čes.

Z Boží milosti král český). Většinu plochy rubové strany vyplňuje znak Českého království (dvouocasý korunovaný lev ve skoku) doplněný latinským opisem s plným názvem mince „GROSSI PRAGENSES“ (čes. groše pražské).

V letech 1533–1547 se na reversu pražských grošů objevuje i letopočet. Výtvarnou zmenšeninu grošových ražeb představovala drobná stříbrná mince zvaná parvus, jejíž hodnota odpovídala jedné dvanáctině pražského groše.

Ražba pražských grošů trvala téměř 250 let (s krátkou přestávkou způsobenou husitskými válkami) a pro svou kvalitu byly mince ceněny daleko za hranicemi Českého království. Úspěch této české středověké mince přispěl k jejímu brzkému napodobování v okolních zemích (Míšeň, Polsko, Uhry).

Pro pražské groše Václava IV. je charakteristické výrazné snížení výtvarné a technické úrovně mincí, jež byly raženy nedbale, excentricky, na špatných střížcích a často zůstaly z větší části nedoražené.

Hodnotu těchto grošů nesnižoval jen jejich estetický vzhled, ale i reálný pokles hmotnosti (2,7–2,9 g) a obsahu stříbra (610/1000–630/1000). S postupným klesáním váhy a ryzosti se pražské groše nepřestaly potýkat až do roku 1547, kdy byly nahrazeny stříbrnými tolary.

O přetrvávající oblibě pražského groše nejlépe svědčí fakt, že z oběhu byly definitivně staženy až v roce 1644 na základě patentu Ferdinanda III. (1608–1657).

Předchozí článek
Související články
Pokusy o extrakci DNA z mumií starověkého Egypta nebyly dlouho příliš úspěšné, ukázalo se totiž, že mumifikace zřejmě rozpad DNA urychluje. Nyní se však odborníkům podařilo sekvenovat genom obyvatele Staré říše, starý 4 800 let. Pochází tedy z doby, kdy vznikaly pyramidy. Co prozradil? Genom se snažily extrahovat z egyptských mumií četné laboratoře. V roce […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Historie 29.6.2025
Drsní a silní bojovníci, tak nějak bývají Keltové zapsáni v obecném povědomí. Tedy, ne že by nebyli, avšak na přelomu věků, kdy nastala zlatá keltská éra, nebyli v tomto ohledu výjimkou. Nové objevy však přinášejí možná překvapivé informace o tom, jakým způsobem některé keltské kmeny žily. Nový objev z jihozápadní Anglie přináší zajímavý vhled do […]
Doba kamenná, bronzová, železná i římská. Jeskyně, keltské hroby, zlaté prsteny a mamutí mládě. A k tomu knihy, které generace čtenářů neodložily, dokud nedočetly do poslední stránky. Výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, otevřená od 26. června v Nové budově Národního muzea, představuje fascinující svět českého autora, který spojil literaturu, pedagogiku a archeologii v jeden poutavý […]
Malomocenství neboli lepra činila po dlouhá staletí ze svých obětí znetvořená monstra, kterých se zdraví panicky báli. Dlouho se mělo za to, že na americký kontinent nemoc zanesli evropští kolonizátoři. Nejnovější mezinárodní výzkum však dospěl ke zcela jiným závěrům, existuje tam nejméně tisíc let! Jak je to možné? Lepra, známá také jako Hansenova choroba, je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz