Mohutný rozvoj elektřiny koncem 19. stol. vyvrcholil 1. 9. 1897 zahájením činnosti Elektrických podniků královského hlavního města Prahy.

V důsledku bouřlivého rozvoje průmyslu je začátkem 20. století přebudován napájecí systém. Elektrárna v Holešovicích je vybavena novou technologií, je zřízena rozvodna 22 kV a do provozu jde první kabelové vedení mezi elektrárnou Holešovice a náměstím Republiky. Do konce první světové války jsou téměř plně elektrifikovány oblasti Starého a Nového Města, Malé Strany a Vyšehradu. Také samostatné obce Karlín, Libeň, Vinohrady a Vršovice mají vlastní distribuční síť.

1. světová válka zastavila růst spotřeby pražských odběratelů. Byly potíže s palivem. 8. února 1917 zůstala pražská doprava bez dodávky el. energie. Po válce byl vládním nařízením z 25. října 1920 upraven postup při prohlašování el. podniků za všeužitečné. Zavádí se v oblasti celé republiky pro elektrizaci jako normální proudová soustava trojfázový proud o 50 Hz; normální napětí pro místní sítě 380/220 V, pro sítě přespolní 22k V, pro sítě dálkové 100 kV. V dalších letech v Praze rostou důležité rozvodny elektřiny, v r. 1934 je postavena ústřední budova Elektrických podniků v Praze 7.

V letech 1939 až 1945 se opakovala tatáž situace jako za 1. světové války. Energetická zařízení byla přetěžována na maximální meze únosnosti a na údržbu a obnovu se vynakládalo minimálně prostředků. Po porážce fašismu zásadní změnu v dalším vývoji energetiky na území hlavního města znamenalo znárodnění všech energetických podniků a zařízení sloužících k výrobě.

Minimální investiční činnost v letech 1948-1955 vedla ke kritické situaci v zásobování el. energií ve městě. Proto se začaly budovat nové rozvodny, které umožnily výstavbu nových obytných i průmyslových celků. Vzhledem k nezbytnosti vyhovět stále vyšším požadavkům na distribuční soustavu bylo počátkem 70. let rozhodnuto provést přeměnu napětí z 3/0,1kV na 22/0,4kV na území celé zásobované oblasti. Dopravní problematika ve vnitřním městě donutila energetiku k ukládání kabelů do investičně náročných tunelů a kolektorů.

Po listopadu 1989 došlo k zásadním změnám. Transformace ze státního podniku na akciovou společnost proběhla úspěšně a od 1. 1. 1994 vznikla privatizací Pražská energetika, a. s. Začala se psát novodobá historie Pražské energetiky, kterou charakterizuje především mohutný investiční rozvoj do energetické sítě v Praze. Boom stavebnictví vyžadoval dostatečné zajištění elektřiny pro vznikající nákupní centra, kancelářské budovy a obytné celky. Proto vyrostly nové rozvodny, podařilo se položit desítky kilometrů vysokonapěťových kabelů, a tím nejen dostat elektřinu ke konečnému spotřebiteli, ale také propojit jednotlivé důležité celky energetické sítě a tím zvýšit její spolehlivost.

Pražská energetika se změnila ze společnosti dříve technokratické v monopolním postavení na společnost zákaznicky orientovanou, plně otevřenou nabízející svým klientům i ostatním obyvatelům ČR inovativní produkty a spolehlivou dodávku elektřiny a plynu a v neposlední řadě také celou škálu doplňkových energetických služeb.