Tzv. zdravotní negramotnost se podle aktuálních údajů z mezinárodní výzkumné studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) o zdraví a životním stylu školáků projevuje až u pětiny dětí ve věku mezi 13 a 15 lety. .
Výzkumu se účastnilo 9 tisíc školáků z 230 škol ze všech krajů Česka.
Do studie HBSC je zapojeno 48 států světa, v Česku experti testují zdravotní gramotnost pravidelně každé čtyři roky od roku 1994.
Podle odborníků nejsou děti schopny se zorientovat v pokynech lékařů či nedokážou vyhodnotit informace o zdraví, které jsou jim předloženy. Nevědí, co dělat, aby neohrožovaly jednak svoje zdraví, jednak zdraví osob v jejich okolí.
„Tyto děti vykazují nižší úroveň pohybové aktivity, mají například nižší konzumaci ovoce, zeleniny. Taky neplní spánková doporučení, jsou nervóznější nebo mají vyšší úroveň depresí,“ popisuje hlavní řešitel studie z Univerzity Palackého v Olomouci Michal Kalman.
Velkou roli pro zdravotní gramotnost dítěte bezesporu hraje jeho socioekonomické zázemí. Ze studie rovněž vyplynul fakt, že dívky jsou na tom mnohem lépe než chlapci – dívek je ve vybrané věkové kategorii zdravotně negramotných 16 %, chlapců 20 %.
„Není rozdíl mezi vesnicemi a městy, ale jsou poměrně větší mezikrajské rozdíly. Například sever Čech, zejména Ústecký a Liberecký kraj, vykazuje nižší míru zdravotní gramotnosti, naopak nejlépe vychází Praha, Kraj Vysočina a Zlínský kraj,“ doplňuje vědec z Univerzity Palackého.
U osob s nízkou úrovní zdravotní gramotnosti se projevují vyšší sklony (až dvojnásobné riziko) k užití alkoholu či drog. Riziko, že se z nich stanou pravidelní kuřáci, je dokonce téměř trojnásobné. Tyto děti mohou mít také častější psychosomatické obtíže, je u nich vyšší riziko depresí nebo mají nižší celkovou životní spokojenost.
Výrazný vztah je zejména mezi nízkou gramotností a stravovacími návyky. Děti z této skupiny jedí málo ovoce a zeleniny, často vynechávají snídani a více pijí např. energetické nápoje. Jsou rovněž méně pohybově aktivní a více trpí nedostatkem spánku.
