Tuberkulóza, která tiše spí v těle, nehlásí se kašlem, pocením ani únavou, není vidět na rentgenu. Projeví se až tehdy, kdy její nositel podstoupí transplantaci nebo začne užívat biologickou léčbu.

V tu chvíli se stává nebezpečným protivníkem, který může i zabít – nazývá se latentní tuberkulózní infekce a v ČR ji odhadem v těle nosí tisíce lidí..

Na situaci upozorňují čeští plicní lékaři při Světovém dnu tuberkulózy (24. 3.). Je to již přesně 138 let od chvíle, kdy německý lékař Robert Koch (1843-1910) odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, způsobující nemoc nazvanou tuberkulóza. Plicní lékaři před latentní formou infekce varují a chtějí registr.

„Zajímá nás, co číhá pod hladinou. Latentní tuberkulózní infekce v Česku ohrožuje několik desítek tisíc pacientů před nebo po transplantacích a těch, co čekají nebo procházejí biologickou léčbou nemocí, jako například Crohnova choroba, idiopatické střevní záněty, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, psoriáza ale i astma a podobné.

Ohrožuje i pacienty na dialýze. Mykobakterie tuberkulózy mohou v klidu „spát“ v jejich těle. Ve chvíli, kdy těmto pacientům léky na jiné onemocnění sníží imunitu, se bacil vzbudí a oni pak nedokážou vzplanutí tuberkulózy čelit.

Pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic, a mají latentní tuberkulózní infekci, čelí až 70procentnímu riziku vzplanutí nemoci,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Latentní tuberkulózní infekce nemá typické projevy, na rentgenu se neukazuje, a přitom pacienta přímo ohrožuje na životě. „Správně by ti, kteří mají podstoupit transplantaci solidního orgánu nebo kostní dřeně, či právě biologickou léčbu, měli být otestováni tuberkulinovým kožním testem a IGRA testem z krve.

Jestliže jsou tyto testy – jeden nebo druhý nebo oba naráz – pozitivní, měli by dostat léky. Ne každé pracoviště ale postupuje dle našich doporučení a své pacienty testuje. Nemáme tak přehled o pozitivních nálezech a o tom, zda a jestli vůbec tyto pacienty léčí,“ vysvětluje prof.

Vašáková. Na rozdíl od lidí s aktivní tuberkulózou se lidé s latentní tuberkulózní infekcí mohou léčit doma.

„Dali jsme se na cestu úplného vymýcení tuberkulózy. Kontrola latentní infekce nám v dosažení cíle pomůže. Plánujeme založit registr latentní tuberkulózy, abychom zmapovali zcela všechny, kterých se nebezpečí vypuknutí nemoci v souvislosti s jinou léčbou může týkat,“ doplňuje prof. Vašáková.

Svoji roli sehrají ambulantní plicní lékaři, kteří při prohlídkách identifikují rizikové pacienty, tedy například ty, kteří procházejí moderní léčbou chronických nemocí, nebo co již dříve přišli do styku s nakaženými tuberkulózou.

„Ambulantní pneumologové by na rizika měli také myslet a pacienty otestovat,“ uvádí předsedkyně ambulantních pneumologů ČPFS MUDr. Ivana Čierná Peterová.

Česká republika patří díky kvalitní práci plicních lékařů k zemím, které udržují výskyt tuberkulózy na velmi nízké úrovni. Nasvědčují tomu i letošní předběžná data z národního Registru TBC, která jasně ukazují, že se počet nemocných lidí výrazně nezvýšil – 442 v loňském roce versus 444 v roce 2018. Průměrný věk nemocných je 52 let. Mezi nemocnými jsou 4 děti do 15 let věku.

Podíl TBC u cizinců loni dosáhl 30 %, tedy 134 případů, mezi nemocnými jsou nejčastěji Ukrajinci, Rumuni, Vietnamci, Slováci a Mongolové. Nejvyšší podíl cizinců mezi nemocnými je tradičně v Praze (41,6 %) a v Plzeňském kraji (58 %). Loni na tuberkulózu zemřelo 16 lidí.