Domů     Historie
Předci člověka zřejmě chodili po dvou dříve, než se dosud předpokládalo
Martin Janda 7.11.2019

Dosud paleoantropologické nálezy naznačovaly, že zásadní zlom v linii vývoje člověka, totiž pohyb po zadních končetinách, nastal zhruba před šesti miliony lety. Nové nálezy však naznačují, že bipedie byla předky lidoopů využívána ještě mnohem dříve..

Západně od Mnichova v obci Kaufbeuren paleoantropologové učinili netušený a v mnohém převratný nález. V jílu se zde skrývaly kostry čtyř jedinců druhu Danuvius guggenmosi, jednoho samce, dvou samic a jednoho mláděte.

Na základě těchto nálezů vědci mohli rekonstruovat, jak se dávný primát pohyboval. Ukázalo se, že byť často šplhal o stromech, po pevné zemi dokázal chodit po dvou. Jeho páteř byla dvakrát prohnutá do tvaru písmene S, zatímco běžný lidoop se musí spokojit jen s jediným prohnutím.

Celá záležitost je o to překvapivější, že Danuvius guggenmosi se bavorskými lesy proháněl před 11,5 miliony lety.

Pro předky člověka měl postupný přechod k bipedii zásadní význam, uvolnila mu totiž přední končetiny. Ty se pak mohly věnovat jiným věcem, například výrobě nástrojů nebo posunkové komunikaci.

Hypotéz, proč se předci člověka rozhodli po světě pohybovat po dvou, když pohyb po čtyřech je daleko stabilnější, je celá řada. Mohlo se tak stát i kvůli klimatickým změnám v kolébce moderního člověka ve východní a jižní Africe.

Svou roli zřejmě sehrála i potřeba orientace ve vysokých travinách savan a zmíněná ochrana před mnohem rychlejšími predátory, zejména kočkovitými šelmami.

Existují i jiné hypotézy. Podle nich bipedie souvisí s termoregulací organismu. David Carrier z Univerzity v Utahu upozorňuje, že mnozí živočichové se staví na zadní nohy ve chvíli, kdy bojují proti nepříteli.

Měření ukázala, že biomechanika úderů v pozici vestoje na dolních končetinách umožňuje dosáhnout daleko vyšší síly úderů. Carrier dovozuje, že v případě souboje o potenciální sexuální partnerky měl samec stojící na zadních větší výhodu než jeho protivník, který tvrdošíjně stál na všech čtyřech.

reklama
Související články
V německém Norimberku bylo před zahájením stavebních prací objeveno osm morových jam, obsahujících ostatky nejméně 1000 obětí této smrtící epidemie. Podle archeologů by tak společně mohly tvořit největší masový hrob, jaký kdy byl v Evropě odhalen. Jako mor je označováno vážné infekční onemocnění způsobené bakterií Yersinia pestis. První morová epidemie propukla v roce 541 v […]
Obří lidoop známý jako Gigantopithecus blacki měřil téměř tři metry na výšku a vážil kolem 270 kg. Druh přežíval dva miliony let v hustých čínských lesích, kde se živil žvýkáním ovoce a listů. Před 215 000 lety však došlo k jeho vyhynutí. Má se za to, že za to mohly změny klimatu. Nejnovější studie přináší […]
V dobách dávno minulých byla významnou středověkou metropolí. Její dávné kouzlo však dnes připomínají jen ruiny, které zároveň budí badatelské vášně. Zatímco někteří je považují za legendární zlaté doly židovského krále Šalamouna, další za zbytky města královny ze Sáby. Podle dosud nashromážděných faktů, zde k těžbě zlata skutečně docházelo. K biblickým dolům ale mělo Velké […]
Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) a Okinawského institutu vědy a technologie (OIST) v Japonsku jedinečnou […]
Bez anestezie byly dějiny chirurgie spíše dějinami bolesti. I když od starověku se prověřovaly nejrůznější způsoby, jak během operací docílit znecitlivění, nejběžnější praxí zůstávalo řezání do člověka při jeho plném vědomí. Bolest dostala utrum až díky večírku.   V 19. století se mnohé večírky neobešly bez nehořlavého plynu s nevýraznou vůní a nasládlou chutí. Zábava s oxidem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz