Lidská bipedie aneb jak se postavit na vlastní nohy

Žila kdysi dávno v Africe přemýšlivá opice. Většinu času trávila v korunách stromů, a když slezla na zem, pohybovala se jako většina jiných živočichů po čtyřech. To jí však poněkud vadilo. V džungli a v savaně plné predátorů neměla totiž dobrý pocit.

Občas se proto postavila na zadní, aby se rozhlédla, zdali odněkud nepřichází nebezpečí. A jednoho dne zjistila, že na zadních končetinách se dá nejen stát, ale že mohou sloužit i k pohybu. Zatím k nemotornému, ale s tím si evoluce nakonec poradí… Pravda, tak jednoduché to nebylo, ale aspoň si můžeme představit, proč lidé dodnes nechodí po čtyřech.

Evolučních důvodů pro bipedii, tedy pro pohyb po dvou končetinách bylo samozřejmě více. Pro předky člověka měla tato změna zásadní význam, uvolnila mu totiž přední končetiny. Ty se pak mohly věnovat jiným věcem, například výrobě nástrojů nebo posunkové komunikaci.

Hypotéz, proč se předci člověka rozhodli po světě pohybovat po dvou, když pohyb po čtyřech je daleko stabilnější, je celá řada. Mohlo se tak stát kvůli klimatickým změnám v kolébce moderního člověka ve východní a jižní Africe.

Svou roli zřejmě sehrála i potřeba orientace ve vysokých travinách savan a zmíněná ochrana před mnohem rychlejšími predátory, zejména kočkovitými šelmami. Existují i jiné hypotézy. Podle nich bipedie souvisí s termoregulací organismu.

David Carrier z Univerzity v Utahu upozorňuje, že mnozí živočichové se staví na zadní nohy ve chvíli, kdy bojují proti nepříteli. Měření ukázala, že biomechanika úderů v pozici vestoje na dolních končetinách umožňuje dosáhnout daleko vyšší síly úderů.

Carrier dovozuje, že v případě souboje o potenciální sexuální partnerky měl samec stojící na zadních větší výhodu než jeho protivník, který tvrdošíjně stál na všech čtyřech. Ve chvíli, kdy se předci člověka vzpřímili a postavili na zadní, začalo postupně docházet k mnoha změnám na jejich těle.

Došlo k „přebudování“ pánve a páteře, přestavbě svalstva, proměně krevního oběhu a také ke změně mechanismu porodu. Kromě zmíněných uvolněných rukou byla pro lidstvo rovněž podstatná transformace lebeční části, která poskytla větší prostor pro vývoj mozku.

Ani krční svalstvo nemuselo být tak silné jako před tím. Kvůli bipedii prodělalo zásadní změny i chodidlo tehdejších hominidů. Zatímco šimpanz má dodnes chápavý palec, u předků člověka se tento prst přiřadil do řady k ostatním.

Klenba lidské nohy je proti šimpanzům mnohem vykrojenější. Stehenní kosti má člověk dlouhé a silné, kyčelní kloub má orientován do strany. Anatomické změny vyvolané bipedií se týkají vlastně celého těla.

Bipedie zanechala stopy i na lidské sexualitě. Ženy mají vnější pohlavní orgány skryté, a to jak při vzpřímeném postoji, tak v poloze na zádech, zatímco u samic primátů jsou vnější genitálie při jejich obvyklé pozici na čtyřech viditelné a přístupné.

S nadsázkou by se tak dalo říci, že bipedie se stala prvním krokem k emancipaci žen. Ženské genitálie se totiž posunuly do nejméně přístupné části těla, takže k případnému sexuálnímu spojení mohlo dojít zpravidla jen za souhlasu ženy.

Ve chvíli, kdy si samice člověčích předků mohly snadněji vybírat své partnery, došlo k větší selekci, a tím pádem i ke zlepšení genetického fondu. Možná právě tady lze hledat i prapůvod lidských emocí.

Bipedie však s sebou nepřinesla jen výhody. V některých oblastech život člověka trochu zkomplikovala. Přestavbou pánve došlo k zúžení pánevní dutiny, zejména porodního kostěného kanálu. Proto má člověk snad nejkomplikovanější porod ze všech živočišných druhů.

Další nevýhodou je snadné opotřebení kyčelního kloubu. Rozšířené problémy s kyčlemi tedy nejsou civilizační chorobou, ale pocházejí už z pradávných věků. Rovněž páteř je při vzpřímeném postoji velmi namáhána.

Pro oběhový systém zase bipedie znamená, že krev musí u člověka překonávat větší odpor než u čtyřnožců. Mladší druhy Homo antecessor, Homo heidelbergensis, Homo neanderthalensis a samozřejmě i Homo sapiens již k chůzi používali pouze dvě nohy.

I jeden z nejstarších příslušníků rodu Homo Homo ergaster byl patrně již bipední, byť přímý důkaz v podobě nálezu kosterních pozůstatků zatím schází. Kde a kdy tedy došlo k oné zásadní změně, která nenápadný africký druh popostrčila až k civilizaci?

Homo habilis, tedy člověk zručný, který žil zhruba v době před 2,3 až 1,4 miliony let už na svém chodidle má patrné znaky stromové adaptace. I ještě starší Australopithecus africanus zřejmě střídavě používal chůzi po dvou a po čtyřech.

Ukazuje se tedy, že na vlastní nohy se předci člověka začali stavět již ve velmi dávné době.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nadějné výsledky nové studie: Ruská vakcína Sputnik V má velmi vysokou účinnost

Nadějné výsledky nové studie: Ruská...

Je to sotva pár dní, co vyšly v odborném periodiku Lancet výsledky třetí a...
Archeologové objevili pozoruhodnou mumii

Archeologové objevili...

V severním Egyptě nedaleko Alexandrie v lokalitě Taposiris Magna se...
Výstava Sluneční králové prodloužena

Výstava Sluneční králové...

Vedení Národního muzea se povedlo vyjednat prodloužení světové výstavy...
Pompeje „otevřely“ bistro

Pompeje „otevřely“ bistro

Archeologické práce po celém světě neustávají ani v době pandemie, díky...
Andy odkryly další svá tajemství

Andy odkryly další svá tajemství

Ve skrytém bolivijském údolí na svazích And poblíž tamní metropole La Paz...
Před 290 lety byl uloven jelen šestadvacaterák

Před 290 lety byl uloven jelen...

V Národním zemědělském muzeu na zámku Ohrada se nachází světová trofej...
Národním muzeum představuje symbol českého lva

Národním muzeum představuje symbol...

Národní muzeum pro své návštěvníky připravilo v Historické budově zcela novou...
Zvoní rakovinovým metastázám hrana? Izraelská metoda slibuje, že ano

Zvoní rakovinovým metastázám...

Izraelští vědci ve spolupráci se svými americkými kolegy vyvinuli novou metodu,...
Bitva na Bílé hoře v Národním muzeu

Bitva na Bílé hoře v Národním muzeu

Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře,...
Pohádková sešlost: Američané odhalili pravěké setkání mamuta, lenochoda a lidského dítěte

Pohádková sešlost: Američané odhalili...

Američtí vědci odhalili v národním parku White Sands stopy...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Vietnamci: Co znamená jejich příjmení a kolik jich v ČR žije?

Vietnamci: Co znamená jejich...

V České republice žije podle oficiálních statistik 61 000 Vietnamců. Jedná...
Mormoni: Modlitby, kasina i polygamie

Mormoni: Modlitby, kasina i...

Životy zasvětili odříkávání modliteb a pečlivému studiu posvátného písma....
Mileva Einsteinová se kvůli manželovi vzdala kariéry

Mileva Einsteinová se kvůli...

„Bez tebe postrádám sebedůvěru, potěšení z práce, radost ze života – krátce řečeno: Bez tebe není můj život...
Miliardáři, kteří přišli o všechno

Miliardáři, kteří přišli o všechno

Představa, že se stanete miliardářem a za pár let skončíte...
Proč německý básník Goethe chyběl u úmrtního lože svojí manželky?

Proč německý básník Goethe chyběl u...

Básník Johann Wolfgang Goethe se 12. července 1788 prochází parkem podél řeky Ilm v...
Stíhačkám Britové nevěří, pak se stanou jejich průkopníky

Stíhačkám Britové nevěří, pak se...

O vývoj v oblasti stíhacího letectví se předně postaraly tři velmoci....
Zasloužený odpočinek aneb Jak člověk k důchodu přišel

Zasloužený odpočinek aneb Jak...

Naše životní cesta je dlouhá a leckdy pořádně trnitá, na konci té...
Mosad: Ti, kteří dostali Eichmanna

Mosad: Ti, kteří dostali Eichmanna

„Je potřeba zřídit Ústřední agenturu pro bezpečnostní a zpravodajské problémy,“...
Badatelský oříšek: Která říše byla největší v historii?

Badatelský oříšek: Která říše byla...

V dějinách lidstva najdeme hned několik významných říší, které by se...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.