Domů     Historie
Lidská bipedie aneb jak se postavit na vlastní nohy
Martin Janda
od Martin Janda 16.8.2019

Žila kdysi dávno v Africe přemýšlivá opice. Většinu času trávila v korunách stromů, a když slezla na zem, pohybovala se jako většina jiných živočichů po čtyřech. To jí však poněkud vadilo. V džungli a v savaně plné predátorů neměla totiž dobrý pocit.

Občas se proto postavila na zadní, aby se rozhlédla, zdali odněkud nepřichází nebezpečí. A jednoho dne zjistila, že na zadních končetinách se dá nejen stát, ale že mohou sloužit i k pohybu. Zatím k nemotornému, ale s tím si evoluce nakonec poradí….

Pravda, tak jednoduché to nebylo, ale aspoň si můžeme představit, proč lidé dodnes nechodí po čtyřech. Evolučních důvodů pro bipedii, tedy pro pohyb po dvou končetinách bylo samozřejmě více.

reklama

Pro předky člověka měla tato změna zásadní význam, uvolnila mu totiž přední končetiny. Ty se pak mohly věnovat jiným věcem, například výrobě nástrojů nebo posunkové komunikaci.

Hypotéz, proč se předci člověka rozhodli po světě pohybovat po dvou, když pohyb po čtyřech je daleko stabilnější, je celá řada. Mohlo se tak stát kvůli klimatickým změnám v kolébce moderního člověka ve východní a jižní Africe.

Svou roli zřejmě sehrála i potřeba orientace ve vysokých travinách savan a zmíněná ochrana před mnohem rychlejšími predátory, zejména kočkovitými šelmami.

Existují i jiné hypotézy. Podle nich bipedie souvisí s termoregulací organismu. David Carrier z Univerzity v Utahu upozorňuje, že mnozí živočichové se staví na zadní nohy ve chvíli, kdy bojují proti nepříteli.

reklama

Měření ukázala, že biomechanika úderů v pozici vestoje na dolních končetinách umožňuje dosáhnout daleko vyšší síly úderů. Carrier dovozuje, že v případě souboje o potenciální sexuální partnerky měl samec stojící na zadních větší výhodu než jeho protivník, který tvrdošíjně stál na všech čtyřech.

Ve chvíli, kdy se předci člověka vzpřímili a postavili na zadní, začalo postupně docházet k mnoha změnám na jejich těle. Došlo k „přebudování“ pánve a páteře, přestavbě svalstva, proměně krevního oběhu a také ke změně mechanismu porodu.

Kromě zmíněných uvolněných rukou byla pro lidstvo rovněž podstatná transformace lebeční části, která poskytla větší prostor pro vývoj mozku. Ani krční svalstvo nemuselo být tak silné jako před tím.

Kvůli bipedii prodělalo zásadní změny i chodidlo tehdejších hominidů. Zatímco šimpanz má dodnes chápavý palec, u předků člověka se tento prst přiřadil do řady k ostatním. Klenba lidské nohy je proti šimpanzům mnohem vykrojenější.

reklama

Stehenní kosti má člověk dlouhé a silné, kyčelní kloub má orientován do strany. Anatomické změny vyvolané bipedií se týkají vlastně celého těla.

Bipedie zanechala stopy i na lidské sexualitě. Ženy mají vnější pohlavní orgány skryté, a to jak při vzpřímeném postoji, tak v poloze na zádech, zatímco u samic primátů jsou vnější genitálie při jejich obvyklé pozici na čtyřech viditelné a přístupné.

S nadsázkou by se tak dalo říci, že bipedie se stala prvním krokem k emancipaci žen. Ženské genitálie se totiž posunuly do nejméně přístupné části těla, takže k případnému sexuálnímu spojení mohlo dojít zpravidla jen za souhlasu ženy.

Ve chvíli, kdy si samice člověčích předků mohly snadněji vybírat své partnery, došlo k větší selekci, a tím pádem i ke zlepšení genetického fondu. Možná právě tady lze hledat i prapůvod lidských emocí.

Bipedie však s sebou nepřinesla jen výhody. V některých oblastech život člověka trochu zkomplikovala. Přestavbou pánve došlo k zúžení pánevní dutiny, zejména porodního kostěného kanálu. Proto má člověk snad nejkomplikovanější porod ze všech živočišných druhů.

Další nevýhodou je snadné opotřebení kyčelního kloubu. Rozšířené problémy s kyčlemi tedy nejsou civilizační chorobou, ale pocházejí už z pradávných věků. Rovněž páteř je při vzpřímeném postoji velmi namáhána.

Pro oběhový systém zase bipedie znamená, že krev musí u člověka překonávat větší odpor než u čtyřnožců.

Mladší druhy Homo antecessor, Homo heidelbergensis, Homo neanderthalensis a samozřejmě i Homo sapiens již k chůzi používali pouze dvě nohy. I jeden z nejstarších příslušníků rodu Homo Homo ergaster byl patrně již bipední, byť přímý důkaz v podobě nálezu kosterních pozůstatků zatím schází.

Kde a kdy tedy došlo k oné zásadní změně, která nenápadný africký druh popostrčila až k civilizaci?

Homo habilis, tedy člověk zručný, který žil zhruba v době před 2,3 až 1,4 miliony let už na svém chodidle má patrné znaky stromové adaptace. I ještě starší Australopithecus africanus zřejmě střídavě používal chůzi po dvou a po čtyřech.

Ukazuje se tedy, že na vlastní nohy se předci člověka začali stavět již ve velmi dávné době.

reklama
Související články
Stav beztíže, kosmické záření, pozemští mikrobi i vlastní imunita – to všechno dává astronautům při pobytu v kosmu zabrat. Jenže na rozdíl od technických problémů v tomto ohledu řešení ještě není ani na obzoru. Málokdy je tak zjevné, jak důkladně jsme s prostředím na Zemi srostlí. Pro přežití ve vesmíru zdaleka nestačí zajistit kyslík. Těžkým oříškem […]
V antickém Římě žili stavitelští géniové. Jak jinak by bylo možné vysvětlit, že zatímco dnešní stavby se začnou rozpadat po pár desetiletích, ty jejich stojí dodnes. A takový římský Pantheon, starý zhruba 2000 let, dokonce stále drží rekord pro největší betonovou kopuli… Staří Římané byli mistry, co se týká stavebnictví a projektování. K jejich možná […]
Zápasy udatných gladiátorů, bojujících často o vlastní život, bavily publikum v Římské říši. Málokdo by předpokládal, že se odehrávaly i v chladné římské provincii zvané Britannia. Nyní pro to mají badatelé důkaz! Roku 1853 byla v Colchesteru, městě ležícím v jihovýchodní Anglii, asi 100 kilometrů od Londýna, v hrobě pocházejícím z římské éry nalezena hliněná […]
Zatímco celé město už ulehlo k spánku, profesor se ve své laboratoři probral k životu. Právě tma mu umožňovala pokračovat ve výzkumu. S fluorescenčními stínítky pátral kolem výbojové trubice po neviditelném záření. Podivín? Kdeže! Objevitel neocenitelného… Existence některých neviditelných paprsků, které bylo možné experimentálně dokázat, i když lidskému oku zůstávaly neviditelné, byla vědcům dobře známá už dávno před […]
Globální oteplování a s ním související změny klimatu jsou tématem dneška. Pravděpodobně však měly vliv i na zánik některých starověkých a středověkých kultur a civilizací. Nepodlehly jim však bez boje. Například v africkém Dzimbabwe dlouho vzdorovali suchu díky důmyslnému systému hospodaření s vodou… Dzimbabwe bylo nejstarším známým větším městem jižní části Afriky. Mezi 11. a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz