X

Dokonalý vojevůdce? Mýtus faraona Ramesse II.

Měl pověst talentovaného vojevůdce a neporazitelného válečníka. Až nedávné archeologické nálezy přivedly historiky k předpokladu, že jde o pověst vylhanou.  

Obří hrdinské sochy a příběhy o neporazitelnosti vryté do monumentů a vepsané do papyrových svitků měly v lidech tehdejších i budoucích generací budit dojem, že faraon Ramesse II.

byl vojevůdcem se vším všudy a že před ním díky tomu poklekla řada nepřátel, zejména pak Libyjci a Núbijci.

Že je to celé trochu jinak dokazují nálezy, podle kterých žili Egypťané v době vlády Ramesse II. s Libyjci v míru a k žádným roztržkám či přímo válečným konfliktům mezi nimi nedocházelo.

Důkazem jsou tehdejší pastevecké osady hluboko na libyjském území, které Egypťané okupovali a kde za vlády faraona Ramesse II. poklidně pásli svá stáda.

I v období údajné války.

„Je to další silný důkaz, že teorie o tom, že Ramesse II. byl jeden z největších generálů historie, je totálně chybná. Jak mohl svádět zuřivé bitvy s nomády, když jeho vojáci s nimi žili v míru,“  podotkl doktor Nicky Nielsen z univerzity v Manchesteru.

Ve skutečnosti byla tomuto faraonovi prokázána jen jedna jediná bitva s Chetity u Kadeše. A tam se egyptský vládce zrovna moc neukázal. Chetité si na něj přichystali jednoduchou léčku, která měla Egypťany donutit zaútočit v oslabeném počtu.

A Ramesse přesně tento krok učinil. Egypt byl poražen a sám faraon nakonec tak tak vyvázl z bitvy se zdravou kůží. Přesto po návratu vyřkl jednu z mnoha svých pravděpodobných lží, když prohlásil, že Chetity porazil prakticky sám, bez asistence armády.