Přitom dřívější studie DNA lidí neafrického původu zjistili jen necelá 3 % těchto genů. Je to tím, že hladina archaického neandertálského genomu se člověk od člověka liší a rovněž nové technologie dovolují zevrubnější genetické analýzy. Vědcům se tak otevírají nové možnosti ve stopování vývojové linie v mnoha ohledech tajemných Neandertálců.
A netají se ani chutí identifikovat DNA z fosilií prastarých hominidů, kteří obývali planetu již před miliony let. Nové analýzy pracují se vzorky DNA extrahovanými z kosterních zbytků těchto pralidí v paleogenetických laboratořích německého Institutu evoluční antrpologie Maxe Plancka.
Neandertálci vyhynuli před přibližně 30 000 lety a mnoho tisíc let žili vedle moderního druhu homo sapiens, k jehož vývojové větvi se řadíme i my. Druhové označení Homo sapiens neanderthalensis dostali podle údolí Neanderthal v německém spolkovém státě Severní Porýní-Vestfálsko, kde byly v roce 1856 objeveny jejich první kosterní zbytky.
