Podle nejaktuálnějších dat Světové zdravotnické organizace WHO zemře na otravu ze škodlivé vody 3 352 000 lidí (přibližně každý 2000 člověk) za rok. Okolo 1,1 miliardy lidí (tedy zhruba každý šestý pozemšťan) má omezený přístup k pitné vodě a více než 780 000 000 obyvatel planety pije vodu z nebezpečných zdrojů.

Hledá se proto řešení, jak jednoduše a co možná nejlevněji tuto situaci vyřešit.

Naděje je vkládána do semen stromu moringy olejodárné (Moringa oleifera, viz box). Podle vědců totiž umí čistit vodu. Technologicky složitou cestu se nyní vědci pokusili zjednodušit pomocí takzvaného „písku F“.

„Metoda užití semen stromu Moringa oleifera ve formě rozpustného extraktu měla při našich testech skutečně zázračné účinky,“ popisuje svou studii Michael Lea z kanadské organizace Clearinghouse, která se právě výzkumem čisté vody pro potřeby rozvojových zemí zabývá.

„Z vysoce zakalené, neupravené patogenní povrchové vody odstranil zákal v 80 až 99,5 % a zároveň došlo k 90–99% snížení bakterií,“ popisuje Lea, který ihned doporučil vodu takto ošetřovat. Bohužel, zázrak se nekonal – ukázalo se, že samotné drcení semen je pro chudé obyvatele nákladnou zátěží a už vůbec se nehodí pro čištění větších objemů vody.

Zázrak se nekoná

Rozemletá semena se užívala tak, že se prostě nasypala do nádrží vody. Jenže semena ve vodě po chvíli začala uvolňovat rozpustné proteiny a další organické látky, které paradoxně podporují opětovný růst patogenů v upravené vodě.

To brání skladování čisté vody pro pozdější použití. Nová strategie tomuto jevu tedy musí zabránit.

Na semena moringy se nyní znovu podívali inženýři z Pensylvánské státní univerzity v USA, kteří výsledky předchozích výzkumů znali. Klíčovým čistidlem jsou v semenech obsažené proteiny.

Konkrétně se jedná o přírodní kationický (pozitivně nabitý) protein, který lze úspěšně použít jako antimikrobiální flokulant (zvločkovač) drobných nečistot. Vědci tuto bílkovinu pojmenovali zkratkou MOCP podle názvu mateřského stromu – koagulační (tvořící srážení) proteiny moringy olejoplodné (Moringa Oleifera Coagulant Protein).

Otázka tedy zněla: Jakým způsobem zefektivnit účinek bílkovin MOCP?

Vodu ne, F-písek!

Tým vedený Stefanií Velegolovou odebral ze semen extrakt obsahující pouze pozitivně nabité proteiny. Současně vytvořili granule speciálního písku s negativním nábojem a promíchali je dohromady. Díky jejich nábojům počítali, že se bílkoviny na písek navážou. To se také stalo a výslednou směs nazvali písek F.

„Písek, který jsme pojmenovali ,Funkční´ neboli zkráceně F-písek, se ukázal v kombinaci s výtažkem ze semen moringy jako vysoce účinný při hubení škodlivých bakterií Escherichia coli a k odstranění sedimentů z vodních vzorků,“ vysvětluje Velegolová.

Výsledky otvírají možnost, že F-písek přinese jednoduchý a pro místní udržitelný proces k výrobě skladovatelné pitné vody.

Když vědci tímto F-pískem následně čistili zakalené vzorky vody, dostavil se kýžený výsledek. Nejen že funkční písek odstranil kal, nečistoty i bakterie, ale neúčinné zbytky proteinů absorboval.

Strom vskutku multifunkční

*Moringa olejodárná (Moringa oleifera ), nebo také moringa olejná, je nejznámější druh moringy, užitkové rostliny z čeledi Moringaceae.

*Z původní domovské oblasti na jižním úpatí Himálaje se rozšířila na celý indický subkontinent, do Arábie i Afriky včetně Madagaskaru.

*Roste na územích s tropickým i subtropickým podnebím s ročním úhrnem srážek jen 250 mm, ale též i ve vlhkých zeminách se srážkami až 3000 mm (Praha 460 mm) a snese i nadmořskou výšku okolo 2000 m n. m.

*U moringy se zužitkuje vše – listy jsou důležitou potravinou převážně v Africe a Indii, kde se stromy pěstují také na plantážích.

*Je-li dostatek tepla a vody, listy ze stromků lze získat už 2,5 měsíce po výsadbě.

*Strom plodí lusky, nezralé je sklízejí zejména v Indii a připravují se podobně jako u nás lusky fazolí.

*Semena se zase praží jako ořechy, nebo se lisují na olej.

*Z kůry stromů se připravuje vlákno na výrobu rohoží a provazů, větve a pokrutiny (zbytky po vylisování) se používají jako krmivo či hnojivo.