Plošina nekonečných písků
Ve Střední Asii mezi Kaspickým mořem a Aralským mořem se rozprostírá asi 200 000 km2 rozlehlá náhorní plošina Usťjurt. Její průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 200 metrů. Nejvyšší vrchol stěží atakuje 370 metrů. Zmiňovaná plocha Usťjurtu zhruba dvaapůlkrát převyšuje rozlohu České republiky. Ovšem na nejvyšší vrchol 370 m n. m. by praotec Čech kvůli…
Jak budeme bydlet v roce 2020?
Architekti, designéři i návrháři se již nyní předhánějí v nápadech, jak budou vypadat města, domy a byty za nějakých deset let. A nejen to, některé „vychytávky“, které mají zpříjemnit bydlení, již světlo světa spatřily. Nejedná se tedy o nějaké iluze, ale o konkrétní vize, jež se dočkávají svého naplnění. Golf přímo v bytě? Žádný problém….
Mistři světa v potápění
Antarktický tučňák císařský se dokáže za potravou ponořit i na více než 20 minut. Zvládne i hloubku 300 metrů, aniž by trpěl dekompresní nemocí nebo rozsáhlým poškozením tkání. Umí totiž pod hladinou „přepnout“ svůj metabolismus tak, aby fungoval bez kyslíku. Vědci jsou fascinováni jeho efektivitou. Američtí vědci nedávno zveřejnili svůj fascinující a inspirativní objev –…
Nejlepší výběr článků každý den!
Vietnamci: Co znamená jejich...
Mormoni: Modlitby, kasina i...
Mileva Einsteinová se kvůli...
Miliardáři, kteří přišli o všechno
Proč německý básník Goethe chyběl u...
Stíhačkám Britové nevěří, pak se...
Necháme smrt na holičkách?
V průběhu více než 2000 posledních let lékaři popsali a klasifikovali přes 10 000 rozmanitých nemocí! Jak šel čas, měnily se choroby, které svět děsily doslova až k smrti. Ve středověku to byly pravé neštovice či mor se stamiliony obětí. „Módní“ chorobou 19. a počátku 20. století se stala záludná tuberkulóza. V současnosti skryté nebezpečí…
Naše planeta má modrou krev
Trisíra je formou síry, s níž se v horninách na zemském povrchu setkáváme jen vzácně. Podle posledních objevů se však může jednat o převládající formu tohoto prvku v zemské kůře. Podmínky jejího vzniku a působení při teplotách a tlacích v zemských hlubinách mohou odhalit nové překvapivé souvislosti procesů v hlubinách Země. Například těch, které vedou…
Vzpomínky zapnuté a vypnuté
Výzkum našeho mozku a zvláště toho, jak se vytvářejí dlouhodobé vzpomínky, je dnes v kurzu mezi řadou odborných týmů nejrůznějšího zaměření. Američtí neurologové nedávno poprvé dokázali zmanipulovat mozek tak, aby tvorbu dlouhodobých vzpomínek zcela vypnul. Jejich výzkumy jsou součástí projektu, na jehož konci by měla být první funkční »protéza« v mozku. Za přechod vzpomínek mezi…
Pomáhá opravdu alternativní medicína?
Známou rivalitu věrných fandů fotbalové Sparty a Slavie, bez které by však byl veřejný život výrazně chudší, připomínají vzájemné vztahy zastánců a odpůrců alternativní medicíny. Její zastánci prezentují alternativní medicínu jako něco zázračného, zatímco vědci ji označují za pavědu, někdy i za úmyslný podvod na důvěřivých nemocných, kteří pak léčitelům platí jak „mourovatí“. Počátky má…
Novinky a zajímavosti z celého světa!
Tragédie domu Mooreových: Kdo...
Nejgeniálnější vynález v dějinách...
Charles Bukowski: „Starý prasák“ si...
Altán pro onkologické pacienty...
Záhada londýnského mordýře:...
10 nejhorších důlních neštěstí...
Když hmyz usvědčuje pachatele…
Za odborně znějícím názvem forenzní entomologie se skrývá věc pro laiky většinou poměrně nechutná – výzkum toho, jak moc si hmyz stačil pochutnat na mrtvém lidském těle. A jelikož se zdaleka nejedná o disciplínu jednoduchou, musejí ve službách kriminalistů pracovat vysoce kvalifikovaní odborníci z řad přírodovědců-entomologů. Na jediné takové pracoviště v České republice se vypravilo…
Čmeláci aktivní v zimě? Ve Velké Británii ano!
V posledních letech britští vědci zaznamenali v chladných zimních měsících neobvyklý nárůst počtu čmeláků. Stopovali je, aby zjistili, co za tím vězí, a byli překvapeni. Zdá se, že důvodem změny čmeláčích návyků je vytříbené estetické cítění britských zahradních architektů. Jak tedy souvisí nespaví čmeláci s britskými specifiky? Vědci z Queen Mary University of London si…
Paměť je jako přeplněný lodní pytel aneb Šprtání je nanic
Vědci a ti rozumnější pedagogové už dávno vědí, že šprtání není ten správný způsob, jak si něco zapamatovat, a všichni, kteří se někdy připravovali na nějakou zkoušku, jim dají za pravdu. Nikdo však nevěděl, co vlastně podporuje schopnost ukládání poznatků do paměti. Vědci nyní nahlédli do tajemství tohoto složitého děje. Vědci z Institutu RIKEN z…